Jít krást koně: Filmový příběh se Skarsgårdem o rodičích a dětech

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
9. 7. 2020 12:41
„Kdyby vás někdy zajímalo, jaký jsem vedl život, dozvěděli byste se, že dobrý – měl jsem štěstí,“ bilancuje stárnoucí protagonista hned v úvodu snímku nazvaného Jít krást koně. Divák v tu chvíli netuší, jak bolestivé životní kapitoly kronika obsahuje.

Koprodukční norské drama Jít krást koně, které od čtvrtka promítají česká kina, může trochu mást "westernovým" názvem. Ve skutečnosti se vztahuje ke kódovému označení akcí norských účastníků odboje během druhé světové války. V odlišných souvislostech pak toto spojení používá více postav příběhu.

Režisér Hans Petter Moland, kterého si zdejší publikum může pamatovat hlavně jako tvůrce thrilleru Vzkaz v láhvi z filmové série o kriminálním Oddělení Q, tentokrát natočil snímek podle stejnojmenného, několika literárními cenami ověnčeného bestselleru norského spisovatele Pera Pettersona.

Příběh vypráví sedmašedesátiletý vdovec hraný Stellanem Skarsgårdem, který se po více než 40 letech strávených v sousedním Švédsku koncem tisíciletí odstěhuje na samotu odlehlého norského venkova. Dobrovolně poustevnický život ukončí nečekané setkání, které rozjitří staré rány a protagonistu přiměje pohroužit se ve vzpomínkách do roku 1948.

Tehdy mu bylo pouhých 15 let a se svým milovaným otcem strávil poslední léto, které následně poznamenalo celý zbytek života. Bylo to léto první platonické lásky, ale také tragických událostí, krutých zklamání i zoufalého přání "nebýt ničí syn". Léto, kdy skončilo bezstarostné dětství.

Retrospektivně vyprávěné drama se odvíjí na přeskáčku mezi několika časovými rovinami v rozmezí více než 55 let. V rámci fragmentované struktury příběhu tvůrci využívají i metodu flashbacku uvnitř flashbacku. Vrací se přitom k jedné důležité epizodě, ke které došlo na podzim 1943 při nacistické okupaci Norska.

Příběh se až na výjimky odehrává ve světě málomluvných, do sebe uzavřených mužů, jimž to "ve společnosti žen nemyslí" a kteří berou život tak, jak přichází. Příznačné přitom je, že jejich životy se točí okolo jedné osudové ženy - podobně jako planety krouží kolem Slunce.

Autor předlohy Per Petterson před 30 lety při požáru trajektu přišel o několik členů rodiny a tragédie silně poznamenala jeho tvorbu. Zároveň není překvapivé, že si adaptaci románu Jít krást koně, prozkoumávající trýznivé rodinné ztráty i chyby rodičů, jež se přenášejí z generaci na generaci, vybral právě Hans Petter Moland.

Film Jít krást koně je příběhem o vině, zodpovědnosti i nevyzpytatelných emocích. | Video: Film Europe

Zpřetrhanými vazbami mezi rodiči a dětmi se režisér, který má s tímto tématem osobní zkušenost, zabýval již v dramatu Aberdeen z roku 2000. Postavu alkoholického otce, jehož se odcizená dcera snaží přimět, aby podstoupil léčebnou kúru, tehdy ztvárnil rovněž Stellan Skarsgård.

Stellan Skarsgård jako Trond.
Stellan Skarsgård jako Trond. | Foto: Film Europe

Rozjímavé drama Jít krást koně zaujme i pozoruhodnou kamerou, za kterou Rasmus Videbæk na festivalu Berlinale získal cenu Stříbrný medvěd za vynikající umělecký počin. Krásné širokoúhlé záběry letní norské krajiny, v níž bujně cválají koně, vítr protřásá obilí, klády dřeva splývají s tokem řeky, muži kácejí stromy a ženy poodhalují nohy pod vykasanou sukní, mísí živočišnost i poetičnost zároveň.

Kameraman prokazuje cit i pro světelné a barevné proměny scenérií ve střídajících se ročních obdobích. Zatímco vypravěčovy vzpomínky se odehrávají za jasných letních měsíců, soudobá dějová linka je zasazena na zešeřelý, mrazivě zasněžený konec roku. Tyto sezonní proměny, jež lze chápat jako metaforu lidského života, stárnutí a smrti, ve spojení s nenápadně podmanivou hudbou Kaspara Kaaea umocňují zvláštní, jemně melancholickou náladu dramatu.

Švédský herec Skarsgård, s nímž režisér Moland pravidelně spolupracuje již čtvrtstoletí, hraje ústřední postavu minimalisticky, zdánlivě nezúčastněně. A to i v momentech, kdy vzpomíná na manželku, jež zahynula během autonehody, přičemž to byl on, kdo tehdy řídil. Jeho výkon ale odpovídá odosobněně popisnému stylu, kterým je Pettersonova baladicky laděná kniha napsána - autor se v ní záměrně zříká emotivních výrazů.

Větší prostor na plátně než Stellan Skarsgård však dostává debutující Jon Ranes, empatický představitel stejné postavy ve věku 15 let. Řeč těla i drobná mimika obou herců navozují pocit, že jde o stejného člověka ve dvou životních etapách, kdy někdejší nepokoj chlapectví plného zmatených citů nahradil vyrovnaně nehybný klid mužského stáří.

Jon Ranes v roli mladého Tronda a Tobias Santelmann jako Trondův otec.
Jon Ranes v roli mladého Tronda a Tobias Santelmann jako Trondův otec. | Foto: Film Europe

Přesně obsazená je také srbsko-dánská herečka Danica Ćurčićová, představitelka smyslné vdané ženy, jež bezděčně popletla hlavy nejen dospívajícímu chlapci, ale také jeho otci. Toho s mužsky sebevědomou samozřejmostí ztělesnil v Německu narozený norský divadelní a filmový herec Tobias Santelmann.

Stejně jako "typicky skandinávská" literární předloha je i její věrná adaptace niterným, posmutnělým, nikoli však sentimentálním příběhem o vině, zodpovědnosti, nevyzpytatelných emocích i měnícím se přístupu k životu. Ten plyne podobně pozvolna jako ona řeka, jež splavuje dřevo a pod jejíž třpytivou hladinou zůstávají skryté nepředvídatelné víry i temné spodní proudy.

Jít krást koně

Režie: Hans Petter Moland
Film Europe, česká distribuční premiéra 9. července

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy