Trailer z filmu Každý má právo. | Video: MFDF Ji.hlava

Každý má právo

Režie: Thomas A. Østbye, sekce Svědectví

V soudní síni je slyšet šepot, kamera opatrně obhlíží terén. Chystá se soud, který norská média označila za „největší klimatický proces století“. Jako první promlouvá blonďatý mladík. Od pohledu není jasné, zda už vůbec má právo volit.

Mladý muž předsedá environmentální organizaci Nature and Youth, která spolu s Greenpeace žaluje norský stát pro podezření, že udělováním licencí na další těžbu v Barentsově moři porušuje ústavu. „Je frustrující, jak mnoho lidí věří, že naše klimatická politika je skvělá díky elektrickým autům nebo péči o deštné pralesy. Přitom jsme zároveň sedmí největší vývozci fosilních paliv,“ říká mladík klidným hlasem, v němž se však pozvolna probouzejí nastřádané emoce. A norský dokumentarista Thomas A. Østbye sleduje stejně pečlivě řečníka i další přítomné.

Tak jako ve svých předchozích snímcích rád experimentoval na pomezí dokumentu a fikce, i tady soud snímá coby drama, nikoli prostý záznam jednání. V rozmanitých, čistých, promyšleně komponovaných a dynamicky sestříhaných záběrech se na ploše pouhé půlhodiny odehrává přelíčení, které právě díky filmařině schopné přesně vypíchnout a zdůraznit to podstatné - ať už argumenty, či pocity - rozvíjí zásadní téma dnešní doby v plné šíři.