Hranice odkazují k událostem z roku 2021, kdy se tisíce migrantů z Blízkého východu a Asie snažily dostat z Běloruska do Evropské unie. Podle Bruselu je tímto směrem posílala vláda běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby destabilizovala region. Některé nevládní organizace vinily polské úřady a pohraničníky, že migranty násilím zatlačují zpět na běloruské území.
Uprchlíci přežívající s nedostatkem jídla a vody uvízli v "zemi nikoho" mezi Polskem a Běloruskem. "Tábořili tam, všem na očích, nikdo k nim nemohl a oni tam uvízli na několik týdnů," řekla režisérka týdeníku Respekt. V provizorních táborech se migrantům nedostávalo humanitární ani lékařské pomoci. Polská vláda navíc na místě dočasně vyhlásila výjimečný stav, takže do oblasti nesměli ani novináři nebo ochránci lidských práv. "Pro dokumentaristy i žurnalisty bylo nemožné se tam dostat. A tak jsme se rozhodli udělat to, co můžeme: udělali jsme fiktivní film o skutečných událostech," shrnuje Agnieszka Hollandová.
Podle ní evropští politici vědí, že migrační problém bude stále větší. "Pro Evropu je to velká výzva, které musíme čelit," myslí si Hollandová. Podle ní ale tento problém nevyřeší žádné zdi ani plot, jaký Polsko na hranici postavilo po této krizi. "Pokud budeme takhle pokračovat, sami zničíme civilizovanou Evropu, Evropu lidských práv i demokracie, a proměníme ji v jakousi pevnost," glosuje polská režisérka.
Ta rovněž vyjadřuje obavy z nárůstu extrémní pravice v některých zemích a z populistických politiků, kterých využívají "diktátoři" jako ruský prezident Vladimir Putin, pokračuje. "Žijeme ve velmi nebezpečném světě," shrnuje umělkyně, jež odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině.
Česká stopa
Podle čtyřiasedmdesátileté Hollandové, která byla roku 1990 nominována na Oscara za scénář k filmu Evropa, Evropa, je právě starý kontinent místem splněných snů civilizace a lidských práv, i když má zároveň minulost "nejhorších zločinů proti lidskosti", jak říká s odkazem na holokaust.
Název nového filmu polská režisérka vysvětluje tím, že kromě polsko-běloruské hranice ji zajímá také hranice mezi dobrem a zlem. O jejich souboji vyprávěla ve více filmech včetně Šarlatána, na němž roku 2020 spolupracovala s českým štábem. I novinka má českou stopu. Hranice jsou projektem Šárky Cimbalové ze společnosti Marlene Film Production. Koprodukovala je Česká televize, dostaly čtyři miliony korun od Státního fondu kinematografie. Film stříhal Pavel Hrdlička a podle rozhlasového novináře Pavla Sladkého v něm epizodní roli ztvárnil Milan Šteindler.
Agnieszka Hollandová rozlišuje tři typy lidí - na jedné straně psychopaty, na druhé straně empatické hodné osoby a někde mezi nimi ty, kdo se dle okolností přikloní na jednu či druhou stranu. Režisérka k tomuto názoru dospěla v souvislosti s natáčením na polsko-běloruské hranici. "Mluvili jsme s pohraničníky, samozřejmě tajně. I oni sváděli vnitřní boj," zmiňuje.
Fiktivní příběh dle skutečných událostí Hranice vypráví o ovdovělé psycholožce, která se po přestěhování stane nedobrovolnou účastnicí dramatu na polsko-běloruské hranici. Kvůli tomu se zradikalizuje, opustí pohodlný život a začne s dalšími aktivisty pomáhat uprchlíkům.
Paralelně film sleduje osud prchající syrské rodiny a učitelky, kteří končí v táboře na hranicích. Jejich cesty se protnou s tou hrdinčinou, stejně jako s osudem mladého polského pohraničníka, jehož manželce se má právě narodit dítě.
Psycholožku Julii ztvárnila jedenapadesátiletá polská herečka Maja Ostaszewská. "Je to vždy osobní volba, ne vina systému. Když vám někdo zabuší na dveře s prosbou o pomoc, každý se musí rozhodnout, jestli otevře a pomůže, nebo bude dělat, že neslyší," řekla představitelka hlavní role na benátském festivalu. V roce 2021 pomáhala Ostaszewská běžencům v nouzi se skupinou dobrovolníků Grupa Granici.
Právě její vzkaz přečetla Agnieszka Hollandová na závěr úterní tiskové konference v Benátkách. "Zatímco se tu bavíme, stále jsou na hranicích v lese lidé, kteří čekají na pomoc," řekla. "Syřan Ísa byl nejstarší syn rodiny, který jel sám do Evropy, aby pak příbuzným pomohl. Jeho snem bylo najít bezpečné místo pro život," zmínila režisérka jednu z obětí této uprchlické krize.
Podle dobrovolníků na místě zemřely čtyři desítky lidí. Jejich památku uctili účastníci úterního setkání v Benátkách minutou ticha.
Kritika od vlády
O rozruch se naopak už v pondělí postaral polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Solidární Polsko přirovnal nové dílo Hollandové k nacistické propagandě. "Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou," napsal Ziobro na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.
Hollandová v minulosti natočila mnoho snímků kritických k nacismu i komunismu, upozorňuje agentura Reuters. Ministr se vyjádřil v době, kdy v Polsku pomalu vrcholí kampaň před parlamentními volbami. Ty se uskuteční 15. října.
Ministr kultury Piotr Gliński z vládnoucí partaje Právo a spravedlnost vzápětí ujistil daňové poplatníky, že Hranice nebyly financovány z prostředků ministerstva ani Polského filmového institutu. Dodal také, že se nechystá na premiéru.
Ústavní soudkyně a někdejší poslankyně vládnoucí strany Krystyna Pawlowiczová zase obvinila Hollandovou z toho, že její "hloupý, falešný, neodpovědný, odporný pamflet štve Poláky proti jejich obráncům".
Jak připomíná agentura AP, Hollandová již dlouho kritizuje postoj polské vlády vůči uprchlíkům. Po pondělních výrocích se režisérky nicméně zastala polská filozofka Magdalena Środová, která se též staví negativně k Právu a spravedlnosti. Skandální reakce Ziobra na film Hollandové "ukazuje autoritářství současné vlády i ohromnou agresivitu ministra spravedlnosti vůči těm, kdo ukazují pravdu o tragické situaci na hranici, která je výsledkem současné politiky vlády Práva a spravedlnosti", uvedla Środová. Podle ní se tato strana bojí pravdy a zakrývá svůj strach nenávistí vůči těm, kdo pravdu říkají.
"Jde o urážející, manipulativní útok jak na umělkyni, tak na svobodu slova a tvorby," připojila se představitelka hlavní role Maja Ostaszewská.
První ohlasy
V úterý večer zahraniční servery začaly publikovat první reakce. Časopis Deadline.com film označuje za "zničující a naštvané expozé, které úchvatným způsobem hledá lidskost a politickou integritu". Film je černobílý a trvá 144 minut, přesto nepůsobí dlouze. Vyniká soustředěností a energií, jakou by Hollandové mohli závidět mladší tvůrci. Přestože reálie jsou polské, snímek s přesahem může oslovit každého, neboť uprchlíci jsou démonizováni a zbavováni lidských práv po celém světě, píše web.
Dle kritičky oborového listu Variety.com povedený film ukazuje, jak brutálně se k sobě lidé dovedou chovat. Zároveň ale obsahuje špetku naděje a optimismu, že všichni nejsou takoví.
Podle magazínu Indiewire.com si Hollandová v některých ohledech ukousla příliš velké sousto a všechny tři příběhové linie se vždy dostatečně nepropojí, výhrady jsou však kosmetické. Jako celek film dopadl výborně a potvrzuje autorčin talent. "Je to zároveň zoufalé volání o pomoc a apel na Polsko, aby se sebou něco udělalo," pokračuje americký web.
Podle něj může novinka patřit na benátském festivalu k favoritům. Fakt, že vyvolala kritiku polské vlády, by jí mohl v očích porotců spíš pomoct. Na podporu Hollandové vznikla petice, kterou podpořil například polský novinář Aleksander Kaczorowski, autor knih o Václavu Havlovi nebo Bohumilu Hrabalovi.
Hranice jsou jedním ze 23 filmů, které na festivalu usilují o hlavní cenu Zlatý lev. Vítěz bude znám v sobotu.
