Romantická komedie Palm Springs debutujícího režiséra Maxe Barbakowa, kterou od čtvrtka promítají česká kina, se odehrává v časové smyčce. Uvízne v ní protagonista Nyles a vzápětí i Sarah, oba poněkud znudění a bezcílní třicátníci, kteří prošli nebo právě procházejí neuspokojivými partnerskými vztahy.
Teď musí zjistit, jestli je společné zážitky vysvobodí ze stále se opakujícího dne, zatíženého povinným svatebním veselím a plného patetických gratulací od příbuzných.
Komedie ve smyčce
Přestože je teď Češi mohou vidět v kinech, Palm Springs natočil Barbakow pro on-line televizi Hulu. Komedie vznikla podle scénáře Andyho Siary, který kdysi slavil svatbu právě v Palm Springs. Jako hlavní herec a také producent ze společnosti Lonely Island do projektu vstoupil Andy Samberg, podle svých slov šťastně ženatý s písničkářkou Joannou Newsomovou, což prý sehrálo roli při hledání výsledného tónu filmu. Palm Springs ale spíše než jako osobní výpověď vyznívá coby pokus o oživení romantické komedie.
Tento žánr je zatížený nejrůznějšími klišé i vypravěčskými vzorci, díky nimž diváci snáze poznají, v jakém terénu se pohybují, zároveň to ale prohlubuje pocit opakování. Každý pokus osvěžit žánr prvky jiného životního stylu nebo světonázoru je tedy víc než vítaný.
Například korejský film Vnitřní krása před šesti lety vsadil na zápletku, kdy se hlavní hrdina každý den rodí do jiného těla a představuje jej jiný herec. Nemůže navázat vztah, protože z hlediska vnějšího světa je nazítří vždy někým jiným.
Loňský vítěz newyorského festivalu Tribeca nazvaný Kdybys jen tušil, který je k vidění na Netflixu, zase pracuje s etnicitou hrdinů na americkém maloměstě a také s jejich otevřenou sexuální orientací. Hrdinka "cyranovsky" píše milostné dopisy za svého spolužáka a skrze ně pocítí jak lásku k adresátce, tak náklonnost ke klukovi, se kterým do té doby neměla nic společného.
Nejradikálnějšími americkými příspěvky do žánru byly v posledních dekádách nízkorozpočtové takzvané mumblecore filmy, v nekonečných dialozích tematizující vztahy.
Kulturu romantické komedie v globálním měřítku dnes - 30 let po Pretty Woman a 20 let po Bridget Jonesové - utváří hlavně televizní nebo on-line tvorba a má jen málo společného s českými lifestylovými romancemi. Ty zpravidla cílí na starší publikum, a tak mají i zralejší protagonisty a především jiný hodnotový žebříček.
Carpe diem
Palm Springs je provedením, situačním humorem a celkovým viděním světa zábava pro mileniály. Na Hromnice o den více - což byl slavný komediální film o páru, který uvízne v časové smyčce - pro nové publikum.
Nyles i Sarah hraná Cristin Milliotiovou na začátku věří, že člověk je na světě příšerně sám. Od svého okolí se liší tím, že si to alespoň dovedou přiznat. Stále se opakující den, jehož předcházející variace si hrdinové pamatují, slouží jako metafora života plného možností, ale bez lásky. Sex je možné vyzkoušet takřka s kýmkoliv, potenciálních partnerů a drog na party je také dost.
Carpe diem je tedy ten správný přístup, tvrdí s plechovkou piva v ruce Nyles. Všechna setkání jsou jen chvilková, povrchní v tom, jak jsou si podobná - na svatbě ostatně nikdo nemluví o tématu, které by přesáhlo ráz chvíle. A smrt není vysvobozením, nýbrž novým začátkem. Jen bolest je reálná. Skoro se dá s nadsázkou říct, že západní společnost tak v Palm Springs vytváří svoje zjednodušené ateistické "kolo života". Dokud tápajícího Nylese nevysvobodí láska.
Žádná věda
Vědecko-technologický rozměr zápletky o časové smyčce není příliš důležitý, z lehké letní zábavy nedělá intelektuální film. A odpověď romantických komedií na to, jestli je láska možná, známe nejspíš dopředu - právě proto, že se pohybujeme v příslušném žánru.
Stejně tak můžeme odtušit, jestli láska je, nebo není řešením pro hrdiny zaseknuté v Palm Springs. Tím pádem jen provedení, pointy dialogů, celkový švih a vtip rozhodnou, jestli si snímek užijeme, nebo jestli bude působit jako série špatně pospojovaných vtipů stojících na výstředním základu.
Například titulní pouštní prostředí, spojené s americkou psychedelickou kulturou, Palm Springs snad s výjimkou jediné scény nedokáže intenzivněji využít. Obrazově film představuje standard a průměr. Romantická komedie ale také miluje svatební obřady a jiné rituály, kde se láska střetá s konvencemi a institucemi. Proč tedy vrcholnou scénu žánru rovnou neprohnat časovou smyčkou a nezopakovat ji jako 100 svateb - a žádný pohřeb?
Palm Springs to dělá s chutí. A ty pasáže, kde neobvyklá zápletka překvapí, vyznívají nejlépe. Stejně jako hravě pootevřený závěr, který se ovšem nesluší prozrazovat. Tam, kde působí ztřeštěně a alespoň trochu cynicky, jsou také Palm Springs nejlepší. I když zřejmě odsouzené k tomu, aby je divák rychle zapomněl.
Palm Springs
Režie: Max Barbakow
Aerofilms, česká distribuční premiéra 13. srpna.
