Fascinace detailem a erotikou. Dox uspořádal největší výstavu Luboši Plnému

Luboš Plný: "Tohle je samopal."
Pohled do výstavy.
Autoportrét Luboše Plného.
Ještě před vernisáží...
...Luboš Plný týmu kurátorek lakoval nehty. Důvod se dozvíte záhy.
Foto: Jakub Plíhal
Jakub Plíhal Hana Slívová Jakub Plíhal, Hana Slívová
16. 12. 2017 7:00
Luboše Plného zajímá detail, lidské tělo, erotika i zdánlivě nezkombinovatelné předměty. Bývá řazený ke skupině autorů "syrového" umění neboli art brut, což je termín, který ve 40. letech poprvé použil Jean Dubuffet. Tito umělci často tvoří v transu, lehce mimo smysly, případně pod vlivem psychické poruchy.

Nemívají také žádné výtvarné školy. "Námětem Plného prací se stala například léčba nespavosti, porod syna Vincenta Luciena nebo operace štítné žlázy. Hlavní kapitolou jeho tvorby jsou anatomatické autoportréty, které mají terapeutickou funkci a zároveň fungují jako svébytný deník," říká kurátorský tým.

Vyučil se elektromechanikem, pracoval u Českých drah, jako uklízeč, prodavač v antikvariátu, hlídač v galerii nebo malíř cínových vojáčků.

Na Akademii výtvarných umění ho nepřijali, tak alespoň pózoval studentům při trénování figurální kresby. V roce 2000 požádal rektora Jiřího T. Kotalíka, aby mu za to udělil titul Akademický model. Od té doby namísto podpisu používá kulaté razítko se znakem Diskobola lemovaným svým jménem a titulem.

Luboše Plného (56), výtvarníka, který se stal jediným českým autorem zastoupeným na mezinárodní expozici Viva Arte Viva! letošního Benátského bienále, mělo pražské publikum šanci poznat například před šesti lety na výstavě v malém Museu Montanelli pod Pražským hradem.

Plný tu vystavil i dílo, na které přenesl svůj abces včetně náplastí, anebo instalaci se spirálou, v níž droboučkým písmem odpočítal všechny dny, kdy žila jeho maminka. Barevně pak vyznačil den svého narození a doprostřed spirály umístil kovovou nádobku s matčiným popelem.

Plnému nyní pražská galerie Dox uspořádala historicky největší tuzemskou výstavu.

Pokusy na těle

"Leitmotivem autorovy tvorby je fascinace lidským tělem, jeho fungováním, stárnutím a smrtelností," říká kurátorský tým ve složení Ivana Brádková, Nadia Rovderová a Terezie Zemánková.

V dětství pitval mrtvá zvířata, později se účastnil pitev lidí, absolvoval dokonce hrobnický kurz. Své vlastní tělo podrobuje četným pokusům, které tvoří základ jeho výtvarného projevu.

Námětem Plného prací se stala například léčba nespavosti, porod syna Vincenta Luciena nebo operace štítné žlázy. Věnuje se hlavně anatomickým autoportrétům, které mají autoterapeutickou funkci a zároveň fungují i jako svébytný deník. 

Kresby doplněné akrylovou malbou, koláže a asambláže zobrazují lidské tělo rozfázované na horizontálně vedené plátky. Jednotlivé vrstvy - kůže, svalstvo, kosti, cévní systém a samotné orgány - Plný znázorňuje odlišnými barvami, což pak připomíná hustou síť. Každé dílo opatřuje záznamy o průběhu vzniku. 

Pro výstavu v Doxu vyrobil zcela novou instalaci s názvem Ruční práce. "Kolekce absurdních erotických pomůcek působí jako arsenál rafinovaných mučících nástrojů smontovaných z fragmentů nábytku, instalatérských trubek, kousků dětských hraček, paroží nebo z flakónů na parfémy," dodávají kurátorky. "Vzájemně pospojované vytvářejí tyto instrumenty sebeuspokojující perpetuum mobile nekonečné slasti a utrpení." 

 

Právě se děje

Další zprávy