Premiéra se koná tuto sobotu 23. dubna v brněnském Divadle Bolka Polívky, v dalších čtyřech dnech následují čtyři reprízy. Ve čtvrtek 5. května soubor inscenaci uvede v pražském Studiu Dva.
Dva tuláci, pobudové či klauni se potkávají v rozbořeném kostele, v nespecifikovaném místě a čase. "Jsou to šarmantní nuzáci lží. Vytvářejí si nepochopitelné dějiny, které se jim mění pod rukama, jak je napadne," popisuje autor hry, sedmasedmdesátiletý dramatik a novinář Karel Steigerwald.
Postavy se navzájem provokují, "žonglují" s pravdou a lží. "Vzájemně se šacují, obracejí kapsy svých kostýmů naruby, snaží se jedna druhou ‚prekabátit‘, převracejí slova v ústech jako ochutnávači pokrmů u anděla smrti," doplňuje režisér Břetislav Rychlík. Ten v textu s kolegy spatřuje metaforu současnosti, v níž je lež často vydávána za názor.
Steigerwald hru psal ještě před ruským vpádem na Ukrajinu, po událostech posledních týdnů ale dostala nový kontext. "Jako většina her Karla Steigerwalda je to hra vizionářská," míní Rychlík. V inscenaci například zazní, že když je hodně generálů, nějaká válka se vždycky najde.
"Je to setkání dvou světů. Jeden je vojenský, lživě hrdinský, podivně pyšný. Ten druhý svět je ten náš evropský, západní, plný pochybností o každé větě, kterou vysloví, a to do takové míry, že se ztrácí sám v sobě," konstatuje Bolek Polívka.
Jemu a Cyrilu Drozdovi, což je pseudonym Miloše Černouška, psal Steigerwald hru "na tělo". Scénu navrhl Martin Černý. Podle Rychlíka hraje scénografické řešení významnou roli jakožto metafora vybydleného světa. Hudbu složil David Rotter, včetně několika písní na Steigerwaldovy texty.
Karel Steigerwald je znám především texty, jež reflektovaly pokřivenou společnost za socialismu. Do širšího povědomí veřejnosti se zapsal také jako scenárista a novinový komentátor, jeho sarkastické texty vycházely v Lidových novinách, Mladé frontě Dnes nebo časopisu Reflex.
Začínal coby studentský přispěvatel Mladého světa či Listů, od roku 1973 byl dramaturgem Filmového studia Barrandov, odkud koncem dekády musel odejít z politických důvodů. Následně až do poloviny 80. let spolupracoval s režisérem Ivanem Rajmontem v ústeckém Činoherním studiu. Od roku 1988 působil v pražském Divadle Na zábradlí, jehož soubor v letech 1991 až 1993 vedl.
Coby dramatik slavil v 80. letech minulého století úspěchy s volnou tetralogií her Dobové tance, Foxtrot, Tatarská pouť a Neapolská choroba. Po listopadu 1989 pak Steigerwald napsal například hry Hoře, hoře, strach, oprátka a jáma, Nobel, či Políbila Dubčeka. Karel Steigerwald je držitelem senátní stříbrné pamětní medaile.
