Ředitelem plzeňského divadla se stal Martin Otava

ČTK ČTK
1. 9. 2014 20:23
Martin Otava vystřídal ve funkci Ilju Racka, který plzeňskou scénu řídil po odchodu Jana Buriana do Národního divadla.
Martin Otava, ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Martin Otava, ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni. | Foto: Profimedia

Plzeň - Ředitelem Divadla J. K. Tyla v Plzni je ode dneška Martin Otava, operní režisér, pedagog Akademie múzických umění v Praze a v letech 2009 až 2014 ředitel Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Funkce se ujímá na pět let. Vystřídal Ilju Racka, jenž byl loni dočasně pověřen vedením poté, co Jan Burian odešel řídit Národní divadlo v Praze.

Otava vnímá své působení v Plzni jako výzvu, a to i vzhledem k tomu, že město v úterý slavnostně otevře Nové divadlo, postavené za 880 milionů korun, nejmodernější divadelní budovu v zemi.

"Vést divadlo s klasickým 'velkým divadlem', novou scénou a scénou experimentální, to je výzva, kterou může člověk dostat jednou za život," řekl už dříve Otava. Do funkce ho jmenovala loni 19. prosince Rada města Plzně na základě doporučení třináctičlenné výběrové komise.

Jedenapadesátiletý Martin Otava vystudoval herectví a operní zpěv na Pražské konzervatoři, později absolvoval studium režie na pražské AMU. Jako režisér působí už více než dvacet let na českých scénách i v zahraničí, a to v Japonsku, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Francii, Španělsku, Norsku a USA. Na Akademii múzických umění vede operní studio, vyučuje operní režii a herectví.

Mezi své cíle si Otava klade i zvýšení návštěvnosti, pomoci by podle něj mohla i studiová scéna, jež se otevře v Novém divadle a bude zaměřena na experimentální tituly a mladšího diváka. Pod Otavovým vedením v sezoně 2014/2015 nabídnou plzeňští divadelníci rekordních 26 premiér.

Vloni byla návštěvnost Divadla J. K. Tyla v Plzni téměř 175 tisíc diváků. Divadlo tvoří pět uměleckých souborů, jež produkují zhruba pět set činoherních, operních, operetních, muzikálových a baletních představení ročně.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 15 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy