Izzard možná nepatří mezi nejznámější baviče, už se mu ale podařilo vyprodat newyorskou Madison Square Garden a byl prvním komikem, který samostatně vystoupil v amfiteátru Hollywood Bowl v Los Angeles.
John Cleese, jeden z členů kultovního uskupení Monty Python, ho jednou označil za "ztraceného Pythona".
Výraznější hereckou roli si naposledy odbyl v ryze nekomickém hororovém seriálu Hannibal o slavném kanibalovi, kde ztvárnil maniakálního Lecterova protivníka, doktora Gideona.
Pražské Izzardovo vystoupení se nemohlo rovnat Louisi C. K. nebo Jimmymu Carrovi, kteří v kongresovém centru letos rovněž vystoupili. Izzard nemá jejich timing, kadenci ani trefnost a občas se historky táhly o kus déle, než bylo nutné. Nejspíš si to uvědomuje, proto volí polohu nedbalosti a ležérnosti.
Nakonec se mu ale přece jenom podařilo získat publikum na svoji stranu. Jeho humor se nesl především v příjemném duchu než ve jménu kontroverze nebo šoku. Lidé se častěji usmívali, než nekontrolovaně smáli, což ale jistě není nutně špatně.
Izzard vsadil na své rozpustilé mumlání, v němž krom angličtiny využil i znalost němčiny a francouzštiny, a na dadaisticky nesmyslné historky na šíleně nepochopitelná témata.
Měl potřebu převyprávět historii anglické revoluce nebo se nepochopitelně dostal až k příběhu Julia Caesara a jeho rádce Marca Antonia, který byl prý ve skutečnosti kuře.
Ke slovu sice přišel Trump i Brexit, vždy ale spíš na okraj, aby byla show alespoň trochu propojena s dneškem. Za nejkontroverznější téma by se dal považovat Izzardův otevřený ateismus. A samotný fakt, že jde o transgender osobu, vystupoval tedy na vysokých podpatcích, v náušnicích a s výrazným líčením. Mladé otevřené publikum v Česku ale nejspíš nezaskočí ani toto a Izzard se tím šokovat nesnaží, jde o jeho skutečnou identitu.
Samotné Izzardovy vtipy nejdou převyprávět, závisí ryze na provedení a jsou s ním neodlučitelně spjaty. Jejich úspěch pak závisí na tom, jestli divák udrží krok s jeho četnými historickými exkurzemi a předně jestli vyvolané nesmyslné obrazy bude shledávat vtipnými.
Reakce se proto pohybovaly od upřímného smíchu po trpělivé vyčkávání, až tato část skončí a začne další, snad lepší. Ty lepší v Praze převládaly.
