Podle Zdeňka Kupky, představitele role pána, by se Jakub a jeho pán mohl stát jednou z nejlepších inscenací v repertoáru divadla.
"Hra je strašně chytře a vtipně napsaná. A je jen otázka, jak se nám to podaří zrealizovat," říká Kupka, který text Kunderovy hry přirovnává k hudební partituře. "To je tak něco dobře napsané, že když se zpronevěřím tomu, že tam nějaké slovo prohodím za jiné, tak to přestává fungovat, což je radost," dodává.
Slova chvály pro Milana Kunderu má i Tomáš Impseil, který hraje Jakuba. Při zkoušení si prý uvědomil, jakým géniem je tento uznávaný český spisovatel žijící ve Francii.
"Napsal pro herce strašně moc výživy. To je trh nabídky, jak si s tím můžete hrát. Kdybychom to zkoušeli ještě rok, furt bychom se bavili tím, co se tam dá ještě najít," líčí Impseil.
Hru Jakub a jeho pán napsal Milan Kundera roku 1971 jako poctu a dramatickou variaci na román Jakub Fatalista, jehož autorem byl francouzský osvícenec a encyklopedista 18. století Denis Diderot.
Kundera předlohu povýšil hravostí a domýšlením Diderotových paradoxů očima současného ironického skeptika.
V Kunderově verzi hra vzývá pravdivé poznání, toleranci a skeptickou moudrost, jak napsal znalec autorova díla a dramatik Milan Uhde.
Jakub a jeho pán měl premiéru v Činoherním klubu v Ústí nad Labem roku 1975, tehdy pod jménem Evalda Schorma, neboť Kundera byl v komunistickém Československu zakázaným autorem. Hlavní role v Ústí nad Labem ztvárnili Jiří Bartoška a Karel Heřmánek.
"Inscenace v normalizační kulturní šedi zářila, pro zdejší divadlo znamenala jeden z intelektuálních i kulturních vrcholů, pro oba herce raketový start a více než deset let života s oběma postavami," napsal o ústecké inscenaci později Karel Steigerwald.
Už po revoluci novou verzi Jakuba a jeho pána připravilo pražské Divadlo Bez zábradlí opět s Bartoškou a Heřmánkem.
"Kunderova hra je bezesporu inspirovaná Diderotovou předlohou, ale stejně tak i dobou, ve které vznikla. Je v ní patrný silný příklon k absurdnímu dramatu," míní režisér současného libereckého představení Petr Veselý.
Podle něj lze přímo v textu nalézt odkaz na Ionescovy Židle. "A já sám cítím, že se svou podstatou hodně blíží k Beckettovu Čekání na Godota. Od začátku práce na této inscenaci jsem měl představu, že by ve výsledném tvaru mělo být Beckettovo Čekání více přítomno," dodává Veselý.
Zvláštností inscenace je, že kvůli rekonstrukci libereckého velkého divadla bude mít premiéru a první reprízy v Malém divadle. V tom velkém se začne hrát až někdy od zimy.
Kromě Impseila a Kupky v inscenaci účinkují Michaela Foitová, Štěpánka Prýmková, Eliška Jansová či Barbora Bezáková.
