Nové představení režíroval Jiří Havelka. Jmenuje se Vykouření - ve smyslu očištění divadla od nánosů minulých konfliktů. Po páteční premiéře a pondělní repríze bude znovu na programu 7. a 10. prosince, oba večery už jsou vyprodané.
Na začátku scénu zahaluje dým z vonných tyčinek a kadidla. Z mlhy se vynořují herci a různě připomínají čtyři roky staré události. Dění na jevišti má chvílemi podobu klauniády, jindy dokumentárního divadla nebo sémiotického pojednání o znacích a reprezentaci. S nadsázkou vysvětluje, že herec v úloze Ježíše je stále jen herec, nikoliv Ježíš. Na závěr divadelníci u dlouhého stolu obsáhle citují z autentických textů odrážejících různé pohledy na kauzu.
Na začátku se návštěvníkům dostane varování, že se mají připravit na výraznou symboliku, stejně jako doporučení, ať si názor udělají až na konci. Páteční premiéru sledoval vyprodaný sál. Zatímco před čtyřmi lety se před divadlem demonstrovalo a uvnitř hvízdalo i křičelo, tentokrát diváci ocenili výkon dlouhým potleskem.
Frljičovy hry Prokletí a Naše násilí a vaše násilí v podání zahraničních souborů provokativní formou zobrazily některé křesťanské symboly a zkritizovaly římskokatolickou církev i západní pohled na muslimský svět. Největší pozdvižení vyvolala předem zveřejněná fotka z druhé hry, na které postava, jež předtím sestoupila z kříže, předstírala znásilnění muslimky.
Na představení se do Brna roku 2018 vydala i skupina označující se jako Slušní lidé, která produkci přerušila vstupem na jeviště. Další se v sále hlasitě modlili, desítky jich demonstrovaly na Zelném trhu. Kardinál Dominik Duka později brněnská divadla zažaloval, chtěl omluvu. Minulý měsíc jeho stížnost zamítl Ústavní soud.
Režisérovi nynějšího představení Havelkovi, který v Brně již předloni uvedl inscenaci Gadžové jdou do nebe, připadala tehdejší bouřlivá reakce jako absurdní, ve své podstatě banální pozdvižení. Po prostudování článků, komentářů, reportáží a rozsudků ale dospěl k závěru, že nejde jen o "pseudokauzu", vysvětluje.
"Naopak, takových momentů, kde se propojí divadlo, teorie umění, justice, politika, náboženství a na všech těch stranách manipulace, radikalita i bolest, není mnoho," říká Havelka.
Novinka podle tvůrců není vyřizováním účtů. "Kauzu, která je s provázkovským jevištěm spojována, jsme chtěli vrátit zpět do divadla a nahlédnout pod její povrch divadelními prostředky, jež jsou nám vlastní," tvrdí umělecký šéf a dramaturg divadla Martin Sládeček. Ten řekl serveru iDnes.cz, že hercům z Provázku lidé zpravidla pokládají především dvě otázky: jaký je Miroslav Donutil, s touto scénou neodmyslitelně spjatý, a "proč jsme ve hře znásilňovali muslimku - doteď totiž panuje přesvědčení, že jsme onu hru nazkoušeli my", vymezuje se Sládeček. Před čtyřmi lety přitom na festivalu jen hostoval zahraniční soubor.
Sládečka s Havelkou i herce na kauze z roku 2018 zaujalo, "jak rychle a na základě jak kusých zpráv vytržených z kontextu se v době zahlcené informacemi necháváme strhnout k tomu, abychom se dopouštěli rychlých soudů a radikálních činů", doplňuje Sládeček. Jedna z hereček v inscenaci nyní příznačně říká, že "představení jsem sice neviděla, ale nesouhlasím s ním".
Jiří Havelka v situaci spatřuje východisko. "Divadlo má tu výhodu, že může pojmout tolik názorů a tolik estetických i ideologických výkladů, kolik je diváků ten večer v sále. A pořád je to jen divadlo," uzavírá režisér.
