Režisér Petr Štindl považuje Albeeho hru z roku 1962 za klasiku zpochybňující poválečnou iluzi takzvaného amerického snu. "Mluví o vztazích, a ač se to třeba nezdá, je o lásce, i když takové její podivné formě. Nicméně si myslím, že to tam je," uvažuje.
Od jiných inscenací se podle něj tato odlišuje tím, že žádná postava není jen kladná nebo záporná. Drama plné překvapivých zvratů, krutých her i komické absurdity lidských vztahů vzniklo pro čtyři herce, kteří ztvárňují dva manželské páry. Nad ránem se vrací z univerzitního večírku. V tu chvíli se zábava zvrhne ve vzájemné urážky a nelítostný souboj, kdo na partnera vytáhne nebo vymyslí jedovatější tajnost či krutější hru. Protagonisté postupně ztrácejí zábrany a leccos odkrývají.
Na scéně libereckého divadla jednu dvojici ztvární Markéta Tallerová a Martin Polách, druhou Kateřina Kornhäuserová a Stavros Pozidis. Diváky by novinka mohla zaujmout i tím, že popisuje situace, jež jim mohou být blízké. "Jsem úplně přesvědčená, že každý tam najde kousek svého života, kdy něco takového řekl nebo provedl, případně to zažil od toho druhého," míní Tallerová.
Albeeho drama je známé také díky oscarové filmové adaptaci z roku 1966 v hlavních rolích s Elizabeth Taylorovou a Richardem Burtonem, tehdejším skutečným manželským párem, jehož předloze nikoliv nepodobné excesy pravidelně naplňovaly bulvární tisk. Kdo ale přijde do divadla, může být i tak překvapen, tvrdí tvůrci. "Obrovská výhoda tohoto titulu je myslím v tom, jak jsem to měl i já, že znám dlouho a velmi dobře ten název, ale vlastně nikdy jsem se s tou hrou nepotkal. Takže teprve na prvním čtení jsem se dozvěděl, o čem to je," přiznává herec Polách.
Liberecká scéna dílo uvádí v novějším překladu Jiřího Joska. Po páteční a sobotní premiéře bude znovu na programu 28. října a dále 8. a 19. listopadu. Šaldovo divadlo již před 17 lety uvedlo hru Pobřeží, za kterou Edward Albee získal jednu ze svých tří Pulitzerových cen. Před deseti roky pak následoval autorův kus nazvaný Kdo je Sylvie.
Albeeho charakterizoval břitký humor, s nímž odhaloval temné stránky manželství, výchovy dětí, náboženství či pohodlného života amerických vyšších společenských vrstev. "Píšu o životě, smrti, lidech a ostatních zvířatech," říkal. Vedle Arthura Millera a Augusta Wilsona patřil k nejznámějším moderním dramatikům v USA. Roku 1981 podepsal otevřený dopis žádající propuštění Václava Havla z vězení, později také Česko několikrát navštívil. Zemřel roku 2016 po krátké nemoci ve věku 88 let.
