Devětačtyřicetiletý Jiří Bubeníček patřil k nejuznávanějším evropským tanečníkům, nejdéle působil v hamburském baletu Johna Neumeiera a drážďanském baletu Semperovy opery. Po ukončení aktivní taneční kariéry se věnuje choreografii.
Pro brněnské Národní divadlo nyní vytvořil novou verzi známého příběhu o hrdém šermíři s velkým nosem, který se tragicky zamiluje. Choreograf zachoval děj veršovaného dramatu francouzského autora Edmonda Rostanda z roku 1897. "Považuji za důležité, aby byl příběh pro publikum srozumitelný. Nezasazujeme ho do jiné doby ani situace," říká.
V celkovém pojetí se inspiroval historickým obdobím 17. století, ve kterém se Cyrano odehrává, pracuje však také s moderními tanečními prvky. Ani kostýmy a scéna doslovně nekopírují barokní estetiku, spíše z ní volně vycházejí. Scénu navrhl choreografův bratr Otto Bubeníček, kostýmy pak Jiřího manželka Nadina Cojocaru.
"Důležitá je celá kompozice inscenace. S manželkou Nadinou, s níž jsem připravil dramaturgii, jsme se rozhodli pro barokní hudbu, včetně některých částí se sólovou sopranistkou nebo sólovým kytaristou na scéně, a dobově inspirované kostýmy. Inscenační novinkou je začlenění herce, který recituje vybrané upravené verše," popisuje Bubeníček.
Historické drama zvolil proto, že jej lákají velké příběhy. "Strašně rád vyprávím děj, soustředím se proto na dějové balety," poznamenává. Jako hudební složku vybral hlavně skladby barokních autorů, mezi které patří Johann Sebastian Bach nebo Jean-Baptiste Lully, současník a krajan skutečného Cyrana, jenž žil v 17. století.
Hra pojednává o nenaplněné lásce. Nosatý a nehezký šermíř Cyrano se zamiluje do krásné Roxany, která však dává přednost pohlednému kadetu Kristiánovi. Cyrano chce, aby byla šťastná, píše tedy za Kristiána dopisy a radí mu i ve chvíli, kdy stojí pod dívčiným balkonem. Mladší diváci mohou zápletku znát z předloňského filmu s hercem Peterem Dinklagem.
"Líbí se mi, že Cyrano píše za Kristiána krásné dopisy, a dva se tak stanou jednou duší. Možná jsem si to podvědomě vybral i proto, že jsem z dvojčat," interpretuje Bubeníček příběh pojednávající mimo jiné o protikladu vnitřní a vnější krásy. Roxana si zprvu zvolí Kristiánovu tělesnou krásu před krásnou duší Cyrana.
Na projektu spolupracoval Jiří Bubeníček s baletním souborem brněnského Národního divadla, ve kterém výraznou většinu tvoří cizinci. Když sám před třemi dekádami odcházel do zahraničí, na českých scénách tančili v podstatě jen Češi a Slováci. Nyní je situace jiná a české školy by se měly zamyslet nad tím, jak znovu vychovávat více umělců konkurenceschopných v mezinárodním měřítku, uvažuje Bubeníček.
V příštích měsících se Jiří Bubeníček chystá například do Gery v Německu, kde připraví balet o hudebním skladateli Sergeji Rachmaninovovi.
Později zamíří do Říma, kde plánují obnovit jeho inscenaci Carmen a vyjet s ní na hostování do Paříže. "To si určitě nenechám ujít a pojedu s nimi," uzavírá choreograf.
