Svědectví z KLDR. Kim Čong-il byl krutý diktátor, ale talentovaný filmař, říká dokumentaristka

Ondřej Chlupáček Ondřej Chlupáček
30. 1. 2016 10:00
Australská dokumentaristka Anna Broinowská díky narozeninovému dárku zjistila, že Kim Čong-il byl nejenom krutý diktátor, ale také nadaný filmař. Fascinována jeho nenávistí k Západu a filmařským talentem se rozhodla odjet do Severní Koreje a natočit tam film podle diktátorových představ. Netušila však, že jí v tom budou pomáhat Kim Čong-ilovi nejlepší propagandisté. Jako jediná novinářka se dostala do severokorejských filmových ateliérů, film nakonec ocenilo i jihokorejské publikum.
Kim Čong-un na vzpomínkové akci k výročí úmrtí Kim Čong-ila. Záběr severokorejské státní televize KRT.
Kim Čong-un na vzpomínkové akci k výročí úmrtí Kim Čong-ila. Záběr severokorejské státní televize KRT. | Foto: Reuters

Když australská dokumentaristka Anna Broinowská dostala k narozeninám Kim Čong-ilovu propagandistickou příručku Kino a režie, nečekala, jakým způsobem jí tento dar nasměruje dokumentaristickou kariéru.

Původně se dárku smála. „Podle západních médií byl severokorejský diktátor muž s natupírovanými vlasy, který s koňakem Hennessy ze svého luxusního paláce v Pchjongjangu trýznil a hladověl svůj lid. Do toho opakovaně hrozil Americe atomovou bombou. Co ten by mohl vědět o natáčení filmů?“ ptá se Broinowská v článku pro BBC, ve kterém se rozhodla podělit se o své zkušenosti ze severokorejské propagandistické mašinérie.

Během čtení zmíněné knihy se její pochybnosti ke Kim Čong-ilovým filmařským schopnostem proměnily v upřímný obdiv. „Byl to krutý diktátor, ale také talentovaný filmař. Jeho umění masové manipulace spočívalo především v encyklopedických znalostech kinematografie,“ konstatuje dokumentaristka.

Stejný názor má i jihokorejský režisér Shin Sang-oka: „Kim v roce 1978 pozvedl severokorejskou kinematografii na úroveň světové. V tajné pchjongjangské hrobce měl dokonce schovaných na dvacet tisíc zahraničních filmů,“ prozrazuje filmař. „Mezi jeho nejoblíbenější patřily ty s Elizabeth Taylor a bondovky,“ dodává.

Hollywoodské techniky dokázal implementovat do prorežimních filmů, které Severokorejci sledují dodnes.

Zaujata Kim Čong-ilovým filmařským talentem, jeho zjevnou nenávistí k Západu a tajnou láskou k Hollywoodu se Broinowská rozhodla k bizarnímu nápadu: Natočit propagandistický film ve stylu diktátora.

„Věděla jsem, že budu potřebovat kapitalistické nepřátele, dělnickou hrdinku a armádu utlačovaných vesničanů, kteří společně povstanou a zatočí se zbabělými kapitalisty,“ vzpomíná dokumentaristka.

V té době ještě nevěděla, že díky podpoře Nicka Bonnera, britského filmaře usazeného v Pekingu a zároveň severokorejského průvodce, bude spolupracovat s nejlepšími Kim Čong-ilovými filmovými tvůrci. „Jako jediné západní dokumentaristce se mi podařilo získat úplný přístup k extrémně utajenému propagandistickému filmovému průmyslu v Severní Koreji.“

Mohla natáčet skoro všude

Broinowská měla štěstí v tom, že díky státní produkční společnosti Korfilm mohla natáčet téměř každý aspekt severokorejského filmového průmyslu. Dostala se na natáčení vojenského thrilleru o zastřeleném vojenském špionovi na lodi USS Pueblo, kterou Severokorejci zabavili Američanům.

Viděla Vojenské filmové studio i Pchjongjangské filmové studio, které se pyšní tím, že jej 11 870krát navštívil Kim Čong-il, aby poskytl pomocnou ruku při natáčení.

Vyhodili ji akorát z laboratoří na vyvolávání filmu. „Moje ujištění, že celuloid je nyní stejně cool jako vinyl na digitálním Západě, nepomohlo. Severokorejští kolegové se obávali, že by mohli vypadat primitivně, kdyby se svět dověděl, že používají staré německé kamery na 35 mm bez synchronizace zvuku,“ vzpomíná.

Její film AimHigh in Creation byl promítán na 70. výročí rozdělení Koreje v září 2015 v rámci speciálního programu na festivalu v demilitarizované zóně v Paju. 

Jihokorejci mají jinak zakázáno dívat se na severokorejské filmy. Tudíž filmové úryvky ze života jejich severních sousedů jsou maximum, co může publikum jižní části poloostrova vidět. Bylo krásné, jakým způsobem Jihokorejci překročili pomyslnou mentální demilitarizovanou zónu, která je prý v každém z nich."

Vřelost, s jakou Korejci z jižní části země přijali ty ze severní prostřednictvím dokumentu, a úžas, s jakým reagovali na každodenní výjevy obyčejných lidí, byly neobyčejné, píše BBC. Za normálních okolností by jihokorejská vláda nedovolila něco takového pozorovat.

Opouštěla jsem Paju zasažená tragédií této rozdělené země, ve které na obou stranách politici investovali mnoho do toho, aby udrželi obyčejné lidi v nevědomosti o jejich bratrancích a sestřenicích na druhé straně drátu," uzavírá Anna Broinowská.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy