Svědectví z KLDR. Kim Čong-il byl krutý diktátor, ale talentovaný filmař, říká dokumentaristka

Ondřej Chlupáček Ondřej Chlupáček
30. 1. 2016 10:00
Australská dokumentaristka Anna Broinowská díky narozeninovému dárku zjistila, že Kim Čong-il byl nejenom krutý diktátor, ale také nadaný filmař. Fascinována jeho nenávistí k Západu a filmařským talentem se rozhodla odjet do Severní Koreje a natočit tam film podle diktátorových představ. Netušila však, že jí v tom budou pomáhat Kim Čong-ilovi nejlepší propagandisté. Jako jediná novinářka se dostala do severokorejských filmových ateliérů, film nakonec ocenilo i jihokorejské publikum.
Kim Čong-un na vzpomínkové akci k výročí úmrtí Kim Čong-ila. Záběr severokorejské státní televize KRT.
Kim Čong-un na vzpomínkové akci k výročí úmrtí Kim Čong-ila. Záběr severokorejské státní televize KRT. | Foto: Reuters

Když australská dokumentaristka Anna Broinowská dostala k narozeninám Kim Čong-ilovu propagandistickou příručku Kino a režie, nečekala, jakým způsobem jí tento dar nasměruje dokumentaristickou kariéru.

Původně se dárku smála. „Podle západních médií byl severokorejský diktátor muž s natupírovanými vlasy, který s koňakem Hennessy ze svého luxusního paláce v Pchjongjangu trýznil a hladověl svůj lid. Do toho opakovaně hrozil Americe atomovou bombou. Co ten by mohl vědět o natáčení filmů?“ ptá se Broinowská v článku pro BBC, ve kterém se rozhodla podělit se o své zkušenosti ze severokorejské propagandistické mašinérie.

Během čtení zmíněné knihy se její pochybnosti ke Kim Čong-ilovým filmařským schopnostem proměnily v upřímný obdiv. „Byl to krutý diktátor, ale také talentovaný filmař. Jeho umění masové manipulace spočívalo především v encyklopedických znalostech kinematografie,“ konstatuje dokumentaristka.

Stejný názor má i jihokorejský režisér Shin Sang-oka: „Kim v roce 1978 pozvedl severokorejskou kinematografii na úroveň světové. V tajné pchjongjangské hrobce měl dokonce schovaných na dvacet tisíc zahraničních filmů,“ prozrazuje filmař. „Mezi jeho nejoblíbenější patřily ty s Elizabeth Taylor a bondovky,“ dodává.

Hollywoodské techniky dokázal implementovat do prorežimních filmů, které Severokorejci sledují dodnes.

Zaujata Kim Čong-ilovým filmařským talentem, jeho zjevnou nenávistí k Západu a tajnou láskou k Hollywoodu se Broinowská rozhodla k bizarnímu nápadu: Natočit propagandistický film ve stylu diktátora.

„Věděla jsem, že budu potřebovat kapitalistické nepřátele, dělnickou hrdinku a armádu utlačovaných vesničanů, kteří společně povstanou a zatočí se zbabělými kapitalisty,“ vzpomíná dokumentaristka.

V té době ještě nevěděla, že díky podpoře Nicka Bonnera, britského filmaře usazeného v Pekingu a zároveň severokorejského průvodce, bude spolupracovat s nejlepšími Kim Čong-ilovými filmovými tvůrci. „Jako jediné západní dokumentaristce se mi podařilo získat úplný přístup k extrémně utajenému propagandistickému filmovému průmyslu v Severní Koreji.“

Mohla natáčet skoro všude

Broinowská měla štěstí v tom, že díky státní produkční společnosti Korfilm mohla natáčet téměř každý aspekt severokorejského filmového průmyslu. Dostala se na natáčení vojenského thrilleru o zastřeleném vojenském špionovi na lodi USS Pueblo, kterou Severokorejci zabavili Američanům.

Viděla Vojenské filmové studio i Pchjongjangské filmové studio, které se pyšní tím, že jej 11 870krát navštívil Kim Čong-il, aby poskytl pomocnou ruku při natáčení.

Vyhodili ji akorát z laboratoří na vyvolávání filmu. „Moje ujištění, že celuloid je nyní stejně cool jako vinyl na digitálním Západě, nepomohlo. Severokorejští kolegové se obávali, že by mohli vypadat primitivně, kdyby se svět dověděl, že používají staré německé kamery na 35 mm bez synchronizace zvuku,“ vzpomíná.

Její film AimHigh in Creation byl promítán na 70. výročí rozdělení Koreje v září 2015 v rámci speciálního programu na festivalu v demilitarizované zóně v Paju. 

Jihokorejci mají jinak zakázáno dívat se na severokorejské filmy. Tudíž filmové úryvky ze života jejich severních sousedů jsou maximum, co může publikum jižní části poloostrova vidět. Bylo krásné, jakým způsobem Jihokorejci překročili pomyslnou mentální demilitarizovanou zónu, která je prý v každém z nich."

Vřelost, s jakou Korejci z jižní části země přijali ty ze severní prostřednictvím dokumentu, a úžas, s jakým reagovali na každodenní výjevy obyčejných lidí, byly neobyčejné, píše BBC. Za normálních okolností by jihokorejská vláda nedovolila něco takového pozorovat.

Opouštěla jsem Paju zasažená tragédií této rozdělené země, ve které na obou stranách politici investovali mnoho do toho, aby udrželi obyčejné lidi v nevědomosti o jejich bratrancích a sestřenicích na druhé straně drátu," uzavírá Anna Broinowská.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy