Svědectví z KLDR. Kim Čong-il byl krutý diktátor, ale talentovaný filmař, říká dokumentaristka

Ondřej Chlupáček Ondřej Chlupáček
30. 1. 2016 10:00
Australská dokumentaristka Anna Broinowská díky narozeninovému dárku zjistila, že Kim Čong-il byl nejenom krutý diktátor, ale také nadaný filmař. Fascinována jeho nenávistí k Západu a filmařským talentem se rozhodla odjet do Severní Koreje a natočit tam film podle diktátorových představ. Netušila však, že jí v tom budou pomáhat Kim Čong-ilovi nejlepší propagandisté. Jako jediná novinářka se dostala do severokorejských filmových ateliérů, film nakonec ocenilo i jihokorejské publikum.
Kim Čong-un na vzpomínkové akci k výročí úmrtí Kim Čong-ila. Záběr severokorejské státní televize KRT.
Kim Čong-un na vzpomínkové akci k výročí úmrtí Kim Čong-ila. Záběr severokorejské státní televize KRT. | Foto: Reuters

Když australská dokumentaristka Anna Broinowská dostala k narozeninám Kim Čong-ilovu propagandistickou příručku Kino a režie, nečekala, jakým způsobem jí tento dar nasměruje dokumentaristickou kariéru.

Původně se dárku smála. „Podle západních médií byl severokorejský diktátor muž s natupírovanými vlasy, který s koňakem Hennessy ze svého luxusního paláce v Pchjongjangu trýznil a hladověl svůj lid. Do toho opakovaně hrozil Americe atomovou bombou. Co ten by mohl vědět o natáčení filmů?“ ptá se Broinowská v článku pro BBC, ve kterém se rozhodla podělit se o své zkušenosti ze severokorejské propagandistické mašinérie.

Během čtení zmíněné knihy se její pochybnosti ke Kim Čong-ilovým filmařským schopnostem proměnily v upřímný obdiv. „Byl to krutý diktátor, ale také talentovaný filmař. Jeho umění masové manipulace spočívalo především v encyklopedických znalostech kinematografie,“ konstatuje dokumentaristka.

Stejný názor má i jihokorejský režisér Shin Sang-oka: „Kim v roce 1978 pozvedl severokorejskou kinematografii na úroveň světové. V tajné pchjongjangské hrobce měl dokonce schovaných na dvacet tisíc zahraničních filmů,“ prozrazuje filmař. „Mezi jeho nejoblíbenější patřily ty s Elizabeth Taylor a bondovky,“ dodává.

Hollywoodské techniky dokázal implementovat do prorežimních filmů, které Severokorejci sledují dodnes.

Zaujata Kim Čong-ilovým filmařským talentem, jeho zjevnou nenávistí k Západu a tajnou láskou k Hollywoodu se Broinowská rozhodla k bizarnímu nápadu: Natočit propagandistický film ve stylu diktátora.

„Věděla jsem, že budu potřebovat kapitalistické nepřátele, dělnickou hrdinku a armádu utlačovaných vesničanů, kteří společně povstanou a zatočí se zbabělými kapitalisty,“ vzpomíná dokumentaristka.

V té době ještě nevěděla, že díky podpoře Nicka Bonnera, britského filmaře usazeného v Pekingu a zároveň severokorejského průvodce, bude spolupracovat s nejlepšími Kim Čong-ilovými filmovými tvůrci. „Jako jediné západní dokumentaristce se mi podařilo získat úplný přístup k extrémně utajenému propagandistickému filmovému průmyslu v Severní Koreji.“

Mohla natáčet skoro všude

Broinowská měla štěstí v tom, že díky státní produkční společnosti Korfilm mohla natáčet téměř každý aspekt severokorejského filmového průmyslu. Dostala se na natáčení vojenského thrilleru o zastřeleném vojenském špionovi na lodi USS Pueblo, kterou Severokorejci zabavili Američanům.

Viděla Vojenské filmové studio i Pchjongjangské filmové studio, které se pyšní tím, že jej 11 870krát navštívil Kim Čong-il, aby poskytl pomocnou ruku při natáčení.

Vyhodili ji akorát z laboratoří na vyvolávání filmu. „Moje ujištění, že celuloid je nyní stejně cool jako vinyl na digitálním Západě, nepomohlo. Severokorejští kolegové se obávali, že by mohli vypadat primitivně, kdyby se svět dověděl, že používají staré německé kamery na 35 mm bez synchronizace zvuku,“ vzpomíná.

Její film AimHigh in Creation byl promítán na 70. výročí rozdělení Koreje v září 2015 v rámci speciálního programu na festivalu v demilitarizované zóně v Paju. 

Jihokorejci mají jinak zakázáno dívat se na severokorejské filmy. Tudíž filmové úryvky ze života jejich severních sousedů jsou maximum, co může publikum jižní části poloostrova vidět. Bylo krásné, jakým způsobem Jihokorejci překročili pomyslnou mentální demilitarizovanou zónu, která je prý v každém z nich."

Vřelost, s jakou Korejci z jižní části země přijali ty ze severní prostřednictvím dokumentu, a úžas, s jakým reagovali na každodenní výjevy obyčejných lidí, byly neobyčejné, píše BBC. Za normálních okolností by jihokorejská vláda nedovolila něco takového pozorovat.

Opouštěla jsem Paju zasažená tragédií této rozdělené země, ve které na obou stranách politici investovali mnoho do toho, aby udrželi obyčejné lidi v nevědomosti o jejich bratrancích a sestřenicích na druhé straně drátu," uzavírá Anna Broinowská.

 

Právě se děje

před 25 minutami

USA reagují na nový bezpečnostní zákon pro Hongkong, začnou rušit politické výjimky

Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě oznámil, že dal pokyn vládě, aby zahájila proces rušení politických výjimek, které Hongkongu poskytovaly ze strany USA oproti pevninské Číně zvláštní status. Reagoval tak na nový bezpečnostní zákon pro Hongkong, pro nějž se ve čtvrtek vyslovil čínský parlament na svém plenárním zasedání. Informovaly o tom tiskové agentury.

Trump dodal, že Spojené státy také zakážou vstup do země "potenciálně rizikovým" osobám z Číny a začnou sankcionovat čínské oficiální činitele, kteří jsou podle Washingtonu zodpovědní za podrývání hongkongské ekonomiky. Podle amerického prezidenta Čína porušila své slovo ohledně zachování hongkongské autonomie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Antidopingový výbor ČR povede Petra Volková

Novou ředitelkou Antidopingového výboru České republiky byla jmenována Petra Volková. Čtyřicetiletá doktorka práv vystřídala ve funkci Martina Lukavského, který organizaci vedl teprve od poloviny ledna. Vedení výboru se dosavadní zástupkyně ředitele Volková ujme oficiálně v pondělí.

Volková v minulosti spolupracovala s Českomoravským fotbalovým svazem a Českým olympijským výborem. V antidopingovém výboru působí tři roky a už v březnu byla pověřena jeho řízením.

"Výbor již zpracoval antidopingový národní program pro rok 2020. Ten obsahuje šest stěžejních oblastí, například prevenci, vzdělávání, testování, mezinárodní spolupráci a podobně. Bude třeba zafixovat do povědomí sportovní veřejnosti, že nejsme pouze orgán represivní, ale také preventivní," řekla Radiožurnálu.

Jejím cílem je také zlepšit komunikaci sportovců a dopingových komisařů. "Ten předmět naší činnosti nás předurčuje k tomu, že sportovci zřejmě nejásají, když vidí nás nebo komisaře. A právě proto bude potřeba zkvalitnit komunikaci se samotnými sportovci a vyškolit si lépe komisaře, aby tam nedocházelo k žádným komplikacím a kontroly probíhaly v pořádku," uvedla.

Další zprávy