Aktuálně.cz: Co vlastně jsou kulové hvězdokupy?
Jsou to velmi kompaktní a velmi hmotné skupiny hvězd. Typická kulová hvězdokupa se skládá z několika set tisíců hvězd, které jsou rozmístěny v kouli o poloměru několika desítek světelných let. Naše galaxie, Mléčná dráha, jich má přibližně 150 a na rozdíl od většiny ostatních hvězd neleží v galaktickém disku, ale ve sféře o něco větší než galaktický disk, tzv. galaktickém halu.
A.cz: Proč jsou pro astronomy tak mimořádné a záhadné?
Všechny jsou velmi staré, okolo deseti miliard let, tedy skoro stejně jako samotný vesmír (13,7 miliard let). Můžeme se z nich tedy dozvědět něco o tom, jak probíhala tvorba hvězd v raném vesmíru. Například mechanismus jejich vzniku je dodnes velkou záhadou a je to jeden z největších problémů současné klasické astrofyziky.
A.cz: Je zjištění, že jsou kulové hvězdokupy ideálním místem pro inteligentní život, nějak nové či překvapivé?
Částečně ano, ale zatím je předčasné dělat z toho velké závěry. Vědecký článek profesorky di Stefano zatím není publikován. Jediné, co je k dispozici, jsou tiskové zprávy, ze kterých není možné si udělat představu o tom, čím je toto tvrzení podloženo a jakou mu přikládat váhu.
A.cz: Jaké podmínky kulové hvězdokupy obecně pro život nabízejí?
Dosud byly uváděny tři hlavní argumenty proti výskytu planet, a tedy i života,
v kulových hvězdokupách. Mladé, velmi hmotné hvězdokupy jednak obsahují velké množství hmotných hvězd, které intenzivním UV zářením odpaří disky prachu a plynu okolo hvězd ještě dříve, než v nich stačí vzniknout planety. Za druhé, kulové hvězdokupy vznikly v raném vesmíru, kdy ještě neexistoval dostatek těžkých prvků (vše kromě vodíku a helia) pro vznik planet. A do třetice, z pozorování hvězd ve slunečním okolí víme, že hvězdy s nižším obsahem těžších prvků mají nižší pravděpodobnost, že budou mít planety.
A.cz: Co z toho tedy plyne?
I kdyby planety vznikly, je pravděpodobné, že by nevydržely na stabilních orbitách dostatečně dlouho pro vznik života. Hvězdy jsou totiž v kulové hvězdokupě velmi "nahuštěné" a blízký průlet sousední hvězdy by mohl planetu přesunout na jinou orbitu, což by pro případný život bylo fatální. Počítačové simulace z 90. let minulého století ukazují, že střední doba života planety ve vzdálenosti Země-Slunce je uvnitř kulové hvězdokupy jen asi 100 milionů let. Nicméně publikované tiskové zprávy naznačují, že bude možná nutné některé, popřípadě všechny tyto argumenty přehodnotit.
A.cz: Tisková zpráva vědeckého týmu z Harvardovy univerzity naznačuje, že kulové hvězdokupy by mohly dokonce být prvním místem inteligentního života v naší galaxii. Co říkáte tomuto tvrzení?
Skutečně se zdá, že argumenty proti existenci planet v kulových hvězdokupách možná nejsou tak silné. Například podle posledních pozorování je vztah mezi obsahem těžších prvků a pravděpodobností výskytu planety platný jen pro velké planety typu Jupitera a pro malé planety zemského typu to tak není. Toto se ovšem týká pravděpodobnosti výskytu planet. Pravděpodobnost výskytu života podle mého názoru dnes nedokáže odhadnout nikdo ani přibližně.
Pokud by život v kulové hvězdokupě skutečně existoval, můžeme se opatrně domnívat, že by byl mnohem starší a případná civilizace mnohem vyspělejší než tady na Zemi. Všechny hvězdy kulové hvězdokupy jsou totiž přibližně dvakrát starší než Slunce. Nikde ale není zaručeno, že život typicky vzniká brzy po vzniku planety a že doba mezi vznikem života a vznikem civilizace je typicky čtyři miliardy let jako na Zemi. Známky super-vyspělých civilizací v kulových hvězdokupách nepozorujeme, například se nezdá, že by někdo přestavoval celé kulové hvězdokupy na superpočítače, do jejichž kyberprostoru by se chtěl přestěhovat (smích).
A.cz: Harvardský tým rovněž představil hypotézu, že potenciálně obyvatelné planety v kulových hvězdokupách by mohly vydržet dlouhé miliardy let, tudíž by tu život měl čas se vyvíjet. Co říkáte této hypotéze?
Kulové hvězdokupy obsahují jen hvězdy s menší hmotností než Slunce, protože všechny hmotnější žijí méně než 10 miliard let, a už tedy umřely. Málo hmotné hvězdy, kterým se říká červení trpaslíci, mají obyvatelnou zónu, tedy oblast, kde může na povrchu planet existovat kapalná voda, mnohem blíže ke hvězdě než Slunce. Pokud je planeta takto blízko hvězdy, bude menší šance, že blízký průlet sousední hvězdy změní její dráhu, a případný život tak bude mít větší šanci přežít. Přesné výpočty ale zatím nejsou k dispozici, takže budeme muset počkat na vědecký článek, který autoři studie slibují brzy publikovat.
A.cz: Co bude podle vás následovat nyní? Budou se vědci ještě více zaměřovat na zkoumání kulových hvězdokup?
Kulové hvězdokupy jsou již nyní jedny z nejstudovanějších objektů v astronomii, především kvůli záhadě jejich vzniku. Velmi pravděpodobně tak i nadále v centru zájmu zůstanou. Budou pokračovat pokusy najít v nich planety a myslím, že pravděpodobně nakonec nějaké budou nalezeny. Je ale otázka, kolik jich bude a zda se bude jednat o planety obíhající hvězdy, nebo spíše o objekty volně se pohybující v hvězdokupě.
A.cz: Jak obtížné je pozorovat kulové hvězdokupy?
Kulové hvězdokupy jsou pro pozorování téměř ideální objekty. Ty nejjasnější dokonce můžeme spatřit pouhým okem, u nás například M13 v souhvězdí Herkula. Pozorovat v nich planety je ale samozřejmě úplně jiná liga a současné nejlepší teleskopy právě teď začínají být schopné tyto případné planety detekovat, ovšem doposud neúspěšně.
A.cz: Může lidstvo vůbec zjistit, zda se v nich skrývá život?
Detekovat případný život zemského typu je ještě o dost obtížnější problém, protože je k tomu nutné získat od pozorované planety poměrně dobré spektrum atmosféry. V něm by pak bylo možné najít prvky, o kterých si myslíme, že jsou nejpravděpodobněji vytvořené životem, i když jistotu samozřejmě nemáme. Podle mého názoru toho budou schopné až teleskopy příští generace, například 39 metrový dalekohled E-ELT, který vzniká v Andách v Chile a má být v provozu od roku 2024.
A.cz: Jaké šance tedy dáváte tomu, že by lidstvo skutečně našlo v kulových hvězdokupách inteligentní život?
Co se týče inteligentního života, jsem spíše skeptický. Šance, že bude na
stejné úrovni rozvoje jako my, je totiž velmi malá. Cokoli mladšího, o byť jen několik desítek tisíc let, není detekovatelné jako technologická civilizace, a naopak cokoli staršího o několik desítek tisíc let je pro nás nepředstavitelně pokročilé. Taková pokročilá civilizace by o nás téměř jistě věděla a bylo by patrně na jejím rozhodnutí, jestli nám o sobě dá vědět, nebo ne. To, že se tak nestalo, znamená buď to, že inteligentní život je nesmírně vzácný, nebo to, že nechtějí, abychom o nich věděli, což mi od nich připadá velmi rozumné.
