Klára Rösslerová je ředitelka knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zápalem a úsilím nakazila i své kolegy knihovníky a na jaře loňského roku se rozhodli spojit síly a přesvědčit českou společnost, aby se složila na pomoc zničené Ústřední knihovně Mosulské univerzity v Iráku. Společně založili dobročinnou peněžní sbírku s názvem Pomozme knihovně.
"Původně jsem nic takového neplánovala. Ale když jsem se dozvěděla o výzvě, že my knihovníci máme posílat do Mosulu knížky, říkala jsem si, že to je velmi bohulibé, ale k čemu jim budou naše vyřazené svazky, navíc třeba ještě v češtině? A když by to byly nové publikace v angličtině, tak ty zase těžko může knihovník poskytnout, protože jsou hrozně drahé," vypráví Klára Rösslerová o počátcích projektu.
Pohnuly jí také informace o významu mosulské knihovny coby jednoho ze vzdělanostních center Blízkého Východ se vzácnými rukopisy. Rozhodla se tedy uspořádat finanční sbírku a za tu nakoupit vybavení do provizorní budovy. Tomuto úsilí věnovaly svůj čas i desítky dalších knihovníků i lidí z jiných oborů.
"Po povodních, které v minulých letech zasáhly Česko, a kdy pomáhaly desítky dobrovolníků mimo jiné při záchraně zaplavených knihoven, si bohužel dokážeme alespoň vzdáleně představit, jaká tragédie postihla
během války univerzitu v Mosulu," říká Monika Ticháčková, mediální koordinátorka humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, která Kláru nominovala na Srdcaře roku ve filantropické anketě Cena Via Bona 2018.
Především díky mnoha drobným dárcům se iniciativě od začátku října 2017 do konce ledna 2018 podařilo nashromáždit celkem 282 078 Kč. A to původně chtěli vybrat jen sto tisíc.
Lidé z projektu Pomozme knihovně spojili své síly s humanitární organizací Člověk v tísni, která přímo v Mosulu působí a tamní situaci dobře zná. Navíc ví, jak sbírku pořádat.
"To samozřejmě já jako knihovnice neumím, těžko mohu jako soukromá osoba vybírat peníze na pultu do kasičky. Je na to spousta předpisů a oni to know how dávno mají," líčí Klára.
Nejdřív regály a stoly, až potom knihy
Snahy o obnovu univerzitní knihovny navíc Člověk v tísni vyhodnotil jako natolik smysluplné a přínosné, že se rozhodl uvolnit pro tento účel další finanční prostředky z dlouhodobé sbírky Skutečná pomoc. Tím celkovou částku navýšil až na půl milionu korun.
"Sbírka skončila a nyní nakupujeme to, co potřebují, co si sami řekli - regály, skříně, stoly a židle do studovny, notebooky, tiskárny, kopírky…" S mosulskými knihovníky jsou v kontaktu přímo na místě právě zaměstnanci Člověka v tísni, takže peníze půjdou na věci, které tamní kolegové opravdu postrádají.
"Takto mi přišla sbírka mnohem smysluplnější. Protože když jsem viděla obvodové zdi vypálené budovy, kde prý byla ještě nedávno nevybuchlá munice, říkala jsem si, kam by ty poslané knihy dali? Navíc univerzitní knihovna není jen o čtení knížek, ale komplexně o získávání informací," říká Klára Rösslerová.
S knižními sbírkami na pomoc Iráčanům nesouhlasí ani mediální koordinátorka Člověka v tísni Monika Ticháčková a označuje je za "Danajský dar". Knihovna teď podle ní potřebuje spíše finance na obnovu budovy, knihovních regálů, na databáze či na platy místních knihovníků.
Na projektu rovněž oceňuje, že se mu podařilo přitáhnout pozornost k situaci v Iráku a informovat českou veřejnost o původním významu mosulské knihovny pro celý region.
Islámský stát zničil vzácné rukopisy i staré tisky
Internetové stránky Pomozme knihovně například uvádějí, že s více než milionem dokumentů, včetně vzácných rukopisů a starých tisků, patřila instituce k nejvýznamnějším knihovnám na Blízkém východě a zároveň poskytovala studentům a pedagogům univerzity veškeré informační zázemí potřebné ke studiu a výuce.
V letech 2014 až 2016, kdy se druhé největší irácké město Mosul ocitlo pod nadvládou tzv. Islámského státu, byla soustavně devastována. Spáleny nebo ztraceny byly takřka veškeré knihovní fondy i vybavení. Pod nadvládou Islámského státu docházelo k nebývalému systematickému ničení publikací, ale také unikátních rukopisů a starých tisků. V samotném závěru okupace utrpěla nejtěžší škody a byla téměř úplně zničena bombardováním.
Tehdy se totiž stala cílem i pro vládní irácké ozbrojené síly a koaliční vojska, protože příslušníci IS využívali univerzitní kampus mimo jiné jako základnu pro své vojenské operace. Město Mosul se podařilo definitivně osvobodit v červenci 2017 a ihned začaly snahy o jeho obrodu a s nimi i o obnovu Ústřední knihovny Mosulské univerzity. Cílem je, aby mohla fungovat tak jako od svého založení v roce 1974 až do roku 2014.
"Nyní se vedou v Iráku debaty o tom, zda obnovovat původní budovu na zaminovaném spáleništi, nebo ji postavit jinde, což vyjde možná levněji," říká Klára Rösslerová.
Český projekt se nicméně chýlí k úspěšnému finále. Podle informací Člověka v tísni by mělo být vybavení provizorní knihovny předáno do konce března. Pomoc českých univerzitních knihovníků Mosulu však úplně nekončí. Tamější kolegové je totiž požádali zda by jim mohli předat know how v čerpání informací, vytváření databází či zda by proškolili jejich zaměstnance.
"Tomu jsme samozřejmě otevřeni a jakékoliv další spolupráci se nebráníme. konstatuje Klára Rösslerová.
Během práce na projektu se kromě nadšení setkala i s negativními reakcemi, že ve zdevastovaném Iráku je obnova knihovny to poslední, co by teď občany trápilo. "Vím, že to není životně důležité. Ale také vím, že až Iráčané tuto válku přežijí a dostanou se z toho nejhoršího, budou potřebovat něco víc - výhled do budoucna a začít normálně žít. A k tomu potřebují nejen lékařskou péči, ale i vzdělání, a tedy i funkční školy a knihovny," uzavírá.
Video: Islámský stát byl tvrdý. Reportéři Aktuálně.cz mluvili s lidmi v Mosulu
