Stačila jedna noc, aby se klidné kamerunské jezero Nyos proměnilo v tichého zabijáka. 21. srpna 1986 vystoupal z jeho hlubin neviditelný mrak oxidu uhličitého, který tiše usmrtil téměř 1800 lidí a tisíce zvířat v okolních údolích. Ti, kteří přežili, se probudili do světa bez zvuků, bez pohybu, bez života. A začali si klást otázku: co se tady stalo?
Probuzení do noční můry: svědectví přeživších
Ti, kteří tragédii u jezera Nyos přežili, přinesli mrazivé svědectví o katastrofě. Popisovali zmatenost, slabost a rychlou ztrátu vědomí. Někteří si vybavovali podivné pachy, například zkažených vajec, které vědci vysvětlují účinkem vysokých koncentrací oxidu uhličitého na nervový systém. Po probuzení mnozí z nich trpěli slabostí, dechovými potížemi, dočasnou paralýzou končetin, kožními lézemi či proleženinami způsobenými dlouhým bezvědomím.