Marie de Hennezel, psycholožka a psychoterapeutka s bohatou praxí, se mnoho let věnovala psychologické podpoře umírajících a zasadila se o zřízení prvního oddělení paliativní péče ve Francii. Je autorkou několika knih, které se zabývají umíráním, smrtí a lidskou důstojností v obtížných situacích. Knihu Sex po šedesátce, která v angloamerických zemích kniha vyšla jako Francouzčin průvodce sexem po šedesátce, napsala po ohlasu své předchozí publikace věnované umění stárnout.
"Pravda je, že mě něco napadlo, když jsem četla knihy od amerických autorek. Byla tam jakási posedlost vypadat mladě za každou cenu - že ženy musí být sexy, štíhlé, cvičit aerobik a mít obličej bez vrásek," popsala de Hennezel v rozhovoru pro The Globe and Mail. "Ve Francii byly ženy, které jsem potkávala, přesvědčeny, že půvab je důležitější. Pochopily, že důležité není snažit se získat zpět intimní život, jaký měly, když jim bylo třicet, ale být otevřené zcela novému a odlišnému druhu sexuality."
Autorka, která patřila k emancipované generaci, jež byla v šedesátých letech hybatelem sexuální revoluce, knihu pojímá jako svého druhu přímluvu za novou sexuální revoluci - sexuální revoluci pro seniory. "Tělo dříve či později zestárne, ovšem budeme-li se v praxi snažit vytvářet intimitu v každodenním životě, budeme-li rozvíjet svou smyslnost a necháme něhu, aby naše těla spojila, pak můžeme ještě velmi dlouho prožívat to, čemu říkám jiný druh sexuality," píše v úvodu Marie de Hennezel. Podle jejích zkušeností i zkušeností mnoha mužů a žen, jejichž příběhy v knize shromáždila, tento jiný druh sexuality přináší stejné uspokojení. Mnohé páry zažívají opravdové propojení s partnerem - a to i bez erekce.
"Pomáhá, když přejdete ze sexuality zaměřené na dosažení orgasmu a jen si užíváte fyzické setkání, kůže na kůži," vysvětluje autorka. "Ženy říkají, že výkon pro ně už není zajímavý a že se snaží rozvíjet umění být svůdná. Nespěchejte, buďte něžní, hraví a prohlubujte svá emocionální pole."
Udržení erotického života i po šedesátce vyžaduje zcela nový přístup k sexu - méně se soustředit na genitálie a více na erotiku. Je nutné opustit představu penetrativního sexu jako jediné plnohodnotné formy. "Musíme opustit to, co známe, zapomenout na sexuální výkon a staré fantazie a nechat milování volný průběh," instruuje psycholožka. Jinými slovy, je třeba naučit se přijímat rozkoš tak, jak přichází, a nezaměřovat se tolik na to, jaká by měla být. Klíčová je při tom ovšem kvalita vztahu a schopnost vytvářet blízkost v každodenním životě.
Kniha Sex po šedesátce pomáhá odstraňovat tabu, že starší lidé už nechtějí sex. Zároveň ale sex nepovažuje za všespásný. "Snažila jsem se ve své knize nekázat, že sexualita je jedinou záchranou - chtěla jsem se podívat na každý aspekt věku a touhy. Mnoho párů přestává mít pohlavní styk v druhé polovině svého života. Prý se cítí sexem nasyceni. Pokud s tím jsou v páru oba v pohodě, není problém," upřesnila psycholožka v rozhovoru pro The Globe and Mail.
"Kniha se snaží změnit pohled na sexuální život ve starším věku, jak se milovat a jak to prožívat. Je ovšem vhodná i třeba pro čtyřicátnice a čtyřicátníky, kteří mohou nejen načerpat inspiraci pro svůj aktuální milostný život, ale i načerpat naději, že stáří nutně neznamená vzdát se sexu," říká o knize Ilona Bittnerová, v jejímž nakladatelství Má luna Sex po šedesátce vychází.
