Národní cenu za architekturu před jednatřiceti lety založila první dáma české architektury Alena Šrámková. Každoročně se na ní sejdou největší špičky v oboru včetně těch, kteří ho teprve studují anebo už odešli do důchodu. Letos akci hostila budova Nová Spirála, která se po 22 letech dočkala rekonstrukce. Z hloučků příchozích, kteří před oválnou stavbou na pražském Výstavišti vyčkávaly na zahájení galavečera, nešlo přeslechnout první odhady:

"Tipoval bych to na lávku," říká muž oděný v černém oblečení, které je ostatně typické pro většinu architektonické obce. "Přitom taková blbost, co? " dodá. "Teď to nemyslím negativně, je to výborný, ale přitom tak tvarově čistý a jednoduchý, že tě to ani nenapadne, prostě geniálně jednoduchý," vysvětluje svému obecenstvu, které zúčastněně přikyvuje.

Lávka Holešovice - Karlín, autoři: Petr Tej a Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdala a Jan Hendry. | Foto: Petr Tej

Nesmírně komplikovaná jednoduchost

Související

Pražané se už rok procházejí po Holce. Štvanická lávka vydrží dvě stě let bez údržby

35 fotografií

"Ono je to takové dvojsečné," reagují na společenský šum už čerství držitelé hlavní ceny Grand Prix Architektů autoři lávky mezi Karlínem a Holešovicemi Petr Tej a Marek Blank, kteří ocenění převzali s koncem galavečera i za své kolegy Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha. "Navrhnout stavbu jednoduše je na první pohled snadné, ale v druhém plánu už poměrně složité - jak v samotném konceptu, tak v detailu stavby. Dotáhnout dílčí části tak, aby nepůsobily jen minimalisticky, ale i lapidárně, neobyčejně, je nesmírně komplikované," popisuje Tej návrh bílé subtilní linky, která se vine krajinou.

Podle jeho kolegy Marka Blanka bylo na projektu zrádné i to, že se autoři museli vypořádat s technickými parametry a charakterem dopravní stavby. "Jednoduchost a jednoznačnost musí jít dohromady s plynulostí a bezpečností  provozu," říká k projektu, který tým navrhoval pro pěší, cyklisty, pejskaře i vozíčkáře. Oba autory těší i to, že z holešovické strany po roce zmizela ocelová konstrukce, která vizuálně rušila čistý vstup na lávku, byť má v případě přírodní katastrofy důležitou funkci.

"Ocelová brána" do Holešovic. | Foto: Jakub Plíhal

"Poměrně dlouho se o tom v kuloárech Prahy diskutovalo, dokonce jsem slyšel nápady, že tam ta brána zůstane napořád. Vytrvale jsem tlačil na to, aby ocelová konstrukce byla v depozitáři společně s další protipovodňovou ochranou. Město ji může instalovat až v případě, hrozí-li povodně, jinak není důvod k tomu, aby tam byla. Jsme rádi, že se ji nakonec podařilo odstranit. Napojení z Holešovic teď vypadá tak, jak jsme ho zamýšleli v soutěži," vysvětluje Tej, který na demontáž konstrukce osobně dohlížel.

Na lávce byl i v době, když se Praha obávala velké vody. "Byl jsem na ní několikrát. Čekali jsme, že lávku budeme zdvihat, nicméně Vltava nedosáhla 850 kubíků, které jsou podmínkou pro protipovodňový plán. Chtěli jsme si to sice vyzkoušet, ale samozřejmě jsme rádi, že jsme nakonec nemuseli," popisuje nedávné události. "Ověřili jsme si, že riziko velkých povodní v Praze je už relativně malé i díky tomu, jak povodí tok Vltavy dokáže od tisícileté vody regulovat," dodává Blank.

Jednoduchá linka v krajině. | Foto: Magdaléna Medková

Praha by se o lávku měla víc starat

Autory kromě ocenění těší také to, že lávka přes dva vltavské břehy s Prahou přirozeně splynula. "Je to zhruba rok, co je otevřená, a za tu dobu jsme si všimli, že si ji lidé vzali za svou. Například nás potěšily reakce vůči zeleným odpadním košům, které na lávku namontovaly pravděpodobně Pražské služby. Než jsme my jako autoři stačili zasáhnout, bylo to téměř vyřešené. Lidé se proti nim sami vzbouřili," vysvětluje Tej a dodává, že architekturu zatím respektují i některé subkultury.

"Těší nás, že lávka není posprejovaná. Snad je to díky tomu, že je pro ně hezká a vnímají ji jako architekturu," myslí si Tej a vysvětluje, co by podle něj mohlo hlavní město jako majitel zlepšit: "Přál bych si, aby se více udržovala. Možná si to město neuvědomuje, nebo se o ní stará dostatečně, ale lávka je tak zatížená chodci i cyklisty, že by se měla častěji opečovávat běžným čištěním jako chodníky v Praze," říká. "Jakmile údržbu město zanedbá, svádí to například k dalšímu sprejování," dodává Blank.

Video: Podívejte se na debatu o tom, jak se tvoří dokonalé město

Spotlight Public - Dokonalé město | Video: Tým Spotlight