Průzkum Finské asociace pro duševní zdraví (Mieli) odhalil, že mladí lidé mezi 18. a 34. rokem života často přemýšlejí o tom, že si vezmou život. Až 40 procent z nich přitom nevyhledalo odbornou pomoc.
Jedním z důvodů, proč problémy neřeší, je vysoká vytíženost odborníků, kteří zaznamenávají v uplynulém roce prudký nárůst lidí bojujících kvůli covidu-19 s psychickými nesnázemi. Čekací doby se prodloužily na několik měsíců.
Každý třetí Fin si přitom myslím, že situace kolem koronaviru negativně ovlivnila psychiku lidí. Pandemie nejvíce zasáhla lidi s nízkými příjmy, u kterých se také častěji objevovaly sebevražedné myšlenky, píše deník Helsinki Times.
Počet sebevražd se nicméně v uplynulém roce nezvýšil na rozdíl od ochoty lidí řešit psychické problémy a mluvit o nich.
V Česku je situace velmi podobná, sebevražd loni nepřibylo, podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví se dopady pandemie mohou projevit později.
"Odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám, o což se dlouhodobě snažíme," uvedl výzkumný pracovník ústavu Alexandr Kasal.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Odborníci též odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.
