


Když se řekne, že „padají trakaře“, obvykle stačí vytáhnout deštník a počkat, až se přežene silný liják. Jenže historie zná chvíle, kdy byste místo deštníku potřebovali spíše helmu nebo pánev. Podívejte se na bizarní jevy, při kterých z nebe padalo maso, mince nebo žížaly. Jde o legendy, nebo hříčku přírody?

Dějiny znají řadu událostí, které rozum zkrátka nebere. Patří mezi ně zdokumentované případy, kdy z oblohy padaly předměty a živí tvorové, kteří tam neměli co dělat. Tyto vzácné, ale reálné meteorologické jevy dlouhodobě zaměstnávají vědce i kronikáře po celá staletí. Známý je třeba déšť žab z 12. července 1873 v Kansas City v Missouri. Podle dobového záznamu v časopise Scientific American žáby zatemňovaly vzduch a pokrývaly zemi na velké ploše, což později zaznamenal i Charles Fort ve své knize The Book of the Damned. Nejčastější vysvětlení spočívá v působení silných větrných smrští či tornád, která mohla obojživelníky nasát z vodních ploch a přenést je nad město. Tato událost však byla jen předzvěstí ještě podivnějšího jevu, který následoval o tři roky později.

Dějiny znají řadu událostí, které rozum zkrátka nebere. Patří mezi ně zdokumentované případy, kdy z oblohy padaly předměty a živí tvorové, kteří tam neměli co dělat. Tyto vzácné, ale reálné meteorologické jevy dlouhodobě zaměstnávají vědce i kronikáře po celá staletí. Známý je třeba déšť žab z 12. července 1873 v Kansas City v Missouri. Podle dobového záznamu v časopise Scientific American žáby zatemňovaly vzduch a pokrývaly zemi na velké ploše, což později zaznamenal i Charles Fort ve své knize The Book of the Damned. Nejčastější vysvětlení spočívá v působení silných větrných smrští či tornád, která mohla obojživelníky nasát z vodních ploch a přenést je nad město. Tato událost však byla jen předzvěstí ještě podivnějšího jevu, který následoval o tři roky později.

Bizarní úkaz zažili 3. března 1876 obyvatelé Bath County. Z jasného nebe spadly stovky kusů syrového masa. Místní odvážlivci, kteří vzorky ochutnali, mluvili o chuti zvěřiny, ale mikroskopické analýzy později potvrdily plicní a svalovou tkáň koně. Nejpravděpodobnějším vysvětlením záhady zůstává teorie doktora Lewise Kastenbina o „vypuštěném nákladu“ supů. Tito ptáci totiž při vyplašení v letu instinktivně zvracejí obsah žaludku, aby se odlehčili a mohli rychleji uniknout. Incident v Kentucky dodnes připomíná místní festival.

Neobvyklou bouři zažilo 14. srpna 1894 také anglické město Bath. Z nebe se tehdy snesly tisíce drobných rosolovitých organizmů. Místní je popisovali jako malé mořské tvory podobné medúzám, které pokrývaly ulice, zahrady a ulpívaly na oblečení kolemjdoucích. Nejčastěji se takové jevy vysvětlují víry a extrémně silným větrem, které mohly zvednout malé vodní organismy z okolních vod a přenést je nad město – v tomto případě 18 kilometrů daleko, od Bristolského průlivu do vnitrozemí.

V červnu 1940 zažili obyvatelé ruské vesnice Meščera bouři, která jim doslova změnila život. Místo krup na ně z mraků padal déšť stříbrných mincí ze 16. století. Podle archeologů nešlo o zázrak, ale o fascinující souhru náhod: silný větrný vír pravděpodobně narušil mělký poklad, který v zemi odhalila předchozí půdní eroze. Vichřice mince nasála a o několik kilometrů dál „vysypala“ nad hlavami překvapených vesničanů. Tento případ „deště“ zůstává jedním z nejzáhadnějších.

Po silné noční bouři 1. září 1969 se obyvatelé floridského Punta Gorda probudili do rána plného překvapení. Ulice a chodníky totiž nepokrývala jenom voda, ale i desítky a desítky bílých golfových míčků. Žádná okolní golfová hřiště žádnou takovou ztrátu přitom nehlásila, což událost obestřelo tajemstvím. S vysvětlením toho, co se vlastně stalo, přišly některé populární zdroje. Tvrdily, že vodní smršť, tedy tornádo vzniklé nad vodou, mohlo zvednout míčky z rybníků na golfových hřištích a přenést je nad město.

V odlehlé australské komunitě Lajamanu na okraji Tanami Desert se během několika silných bouří v letech 1974, 2004, 2010 a 2023 objevily případy, kdy na zem místo běžného deště padaly i malé sladkovodní ryby druhu spangled perch. Ty byly při pádu ještě živé a lidé je sbírali. Meteorologové vysvětlují tyto jevy silnými vzdušnými víry nebo tornády, která mohou nasát ryby z vodních ploch a přenést je stovky kilometrů daleko, kde potom spadnou s deštěm. Pokud je vítr nevynese příliš vysoko, mohou pád přežít.
Mezi červencem a zářím 2001 zasáhl indický stát Kerala fenomén červeně zbarveného deště, který připomínal krev a mezi obyvateli vyvolal paniku. Objevila se dokonce hypotézy o jeho mimozemském původu. Vládní vyšetřování ale dospělo k závěru, že zbarvení způsobily vzduchem přenášené spory řasy Trentepohlia. Pozemský původ částic potvrdily i pozdější analýzy DNA a izotopů. Déšť byl silně lokální, pokrýval jen několik čtverečních kilometrů a trval sotva dvacet minut. Mraky nasály a následně rozptýlily neuvěřitelných 50 tun červených mikroskopických částic.

V červnu 2005 se dějištěm neobvyklé dešťové přeháňky stalo srbské město Odžaci, ležící 120 kilometrů od Bělehradu. Po silné bouřce se na ulicích objevily tisíce živých žab. Svědci popisovali, že obojživelníci padali z nebe a po dopadu se snažili dostat k vodě. Klimatologové jev vysvětlili působením silného větru připomínající tornádo, který mohl žáby nasát z vodních ploch a přenést je nad město. O pár let později se podobný scénář odehrál v Japonsku.

V červnu 2009 z několika japonských prefektur, včetně Išikawy a Hirošimy, lidé hlásili případy, kdy po dešti padali z nebe mrtví pulci. Ve městě Nanao svědci dokonce našli stovky těchto zhruba třícentimetrových tvorů rozptýlených na malém území. Meteorologové byli tentokrát při vysvětlování bezradní, o žádném silném větru totiž neměli zprávy. Objevila se ale jiná hypotéza, a sice o ptácích, kteří pulce přenášeli v zobácích a upustili. Nikdy se však nepotvrdila, a tak tento případ zůstává záhadou.

V dubnu 2015 narazil norský učitel biologie Karsten Erstad při lyžování v horách jižního Norska na tisíce živých žížal rozptýlených na sněhu. Podle svědků vypadaly na první pohled mrtvé, ale po zvednutí do dlaně ožily. Podobné případy lidé hlásili i z dalších oblastí Norska. Zoolog Christer Erséus vysvětlil jev jako důsledek silných vzestupných proudů vzduchu, které mohly žížaly vyzdvihnout z půdy a přenést je na jiné místo. Přestože vzácný fenomén nastal už ve 20. letech 20. století ve Švědsku a v roce 2011 i ve Skotsku, jeho přesný mechanismus ale zůstává nejasný.

Krátce před koncem roku, 29. prosince 2021, zasáhla město Texarkana v Texasu silná bouře, po které místní obyvatelé objevili na střechách, chodnících a parkovištích stovky malých ryb druhu Dorosoma cepedianum. Podle svědků ryby během lijáku opravdu padaly z nebe, město to dokonce s nadsázkou komentovalo i na sociálních sítích. I v tomto případě meteorologové vysvětlili jev jako důsledek vodní smršti, která mohla ryby nasát z okolních vodních ploch a následně je uvolnit nad městem.
V honduraském městě Yoro se opakovaně objevuje jev známý jako Lluvia de Peces, kdy po silných bouřích místní nacházejí na ulicích desítky až stovky ryb. Výzkum National Geographic v 70. letech naznačil, že ryby pravděpodobně nepadají z nebe, ale vyplavují je prudké deště z podzemních vodních systémů. Fenomén se stal součástí místní tradice a inspiroval vznik festivalu i náboženské legendy. Případ z Yora ukazuje, že mnohé údajné deště, kdy z nebe padají zvířata, lze vysvětlit přírodními procesy. Některé incidenty však i dál zůstávají tajemstvím přírody.






Ukrajina není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, řekl v rozhovoru pro Deník.cz premiér Andrej Babiš. Uvedl také, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.



Írán a Spojené státy zahájily v Ženevě další kolo nepřímých jednání o íránském jaderném programu, která zprostředkovává Omán. Podle agentury AP jde o poslední diplomatickou šanci, jak předejít konfliktu. USA mezitím posilují vojenskou přítomnost v regionu. Rozhovory byly bez udání důvodu přerušeny a mají ještě dnes pokračovat.



Nejméně 16 zraněných, včetně dvou dětí, si v noci na čtvrtek vyžádal ruský útok na Charkov, oznámili záchranáři. Ve městě Kryvyj Rih byli zraněni dva lidé, 89letý muž a 82letá žena. Výbuchy byly během noci slyšet také v Kyjevě či Záporoží. Polsko kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu preventivně vyslalo do vzduchu stíhačky a letoun včasné výstrahy, oznámilo velitelství ozbrojených sil.



Tenista Jiří Lehečka prohrál na turnaji v Dubaji se světovou osmičkou Felixem Augerem-Aliassimem 3:6, 6:7 a do semifinále nepostoupil. Kanaďanovi podlehl po necelých dvou hodinách. Do akce dnes půjde ještě Jakub Menšík, který narazí na Nizozemce Tallona Griekspoora.



Cyklista Mathias Vacek se při absenci Dána Madse Pedersena, jenž se stále zotavuje ze zranění, chystá v roli hlavního lídra týmu Lidl-Trek na sobotní závod Omloop Het Nieuwsblad, který zahájí program jarních klasik.