Globální oteplování vytlačuje rostliny do hor

Pavel Baroch
13. 7. 2008 13:30
V Krkonoších by mohl les růst až na vrcholcích
Foto: Jiří Kropáček

Praha/Paříž - Globální oteplování vytlačuje lesní rostliny do vyšších horských poloh. Hledají tam studenější místa pro svůj růst.

Vědecká studie o 171 druzích porostů ukázala, že v horských oblastech na západě Evropy vystoupaly v průměru o bezmála třicet metrů za každých deset let.

"Je to poprvé, co se prokázalo, že klimatické změny mají skutečně podstatný vliv na rostliny. Důvodem jsou velké změny teplot, které se udály za posledních sto let," citovala BBC Jonathana Lenoira, hlavního autora expertizy z francouzského AgroParisTech.

Studie, na niž v Česku jako první upozornil internetový Ekolist, ukázala také to, že menší druhy rostlin - například kapradiny nebo různé traviny - se přemisťují nejrychleji.

Pahýly v sedle pod Špindlerovou boudou - památka na 80. léta.
Pahýly v sedle pod Špindlerovou boudou - památka na 80. léta. | Foto: Pavel Baroch

Vrcholky Krkonoš se zazelenají

Posun rostlinstva do vyšších poloh by se mohl poznamenat i podobu nejvyššího českého pohoří Krkonoš.

Jiří Fousek z oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku konstatoval, že možná už za desítky let by se mohly smrkové porosty objevit na hřebenech hor, kde kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám zatím lesy nerostou.

Fousek poznamenal, že žádná studie na toto téma zatím nebyla dokončena. Stěhování rostlin do vyšších horských poloh se ale vlivem klimatických změn předpokládá.

"Je to trend, který se obecně očekává," řekl Aktuálně.cz Fousek. Podle expertů, kteří se zabývají případnými dopady globálního oteplování na lesní hospodářství se už ve středních polohách časem výrazně zhorší podmínky pro růst smrků a v nížinách by dokonce mělo být pěstování smrků úplně vyloučeno.

V půlce ledna se Českou republikou prohnal orkán rychlostí okolo sto padesáti kilometrů v hodině. Velké škody za sebou zanechal zejména v lesích Šumavy, Krušných hor a Krkonoš. Spíše než plošné polomy padaly stromy v místech, kde byla homogennost lesa narušena předchozí těžbou.
V půlce ledna se Českou republikou prohnal orkán rychlostí okolo sto padesáti kilometrů v hodině. Velké škody za sebou zanechal zejména v lesích Šumavy, Krušných hor a Krkonoš. Spíše než plošné polomy padaly stromy v místech, kde byla homogennost lesa narušena předchozí těžbou. | Foto: Ondřej Besperát

"Upřednostňovány by měly být smíšené lesy," řekl klimatolog Jan Pretel. Stejně jako na polích by se i v lesích měl zvýšit výskyt škůdců, hub a hmyzu, poškozujících stromy.

Některé rostliny se stěhují rychle

Tým vědců z Francie a Chile, kteří studovali vliv klimatických změn na 171 druhů rostlin v západoevropských pohořích, zjistil i to, že některé rostliny se stěhují výrazně rychleji.

"Dlouhověké druhy, jako jsou stromy nebo keře, nevykazují žádné dramatické změny, zatímco rostliny, které žijí jen několik let, ukazují velmi rychlý přesun do vyšších míst," řekl spoluautor studie Jean-Claude Gegout.

Vysvětlil, že stromům či keřům se snižuje šance rychle se přizpůsobit změnám klimatu. "Což může vést k vážným proměnám ve složení porostů a výskytu jak rostlinných, tak živočišných druhů, které jsou na rostlinách závislé," dodal Gegout.

 

Právě se děje

Další zprávy