Labutě zmizí z českých řek. Kvůli oteplování

Pavel Baroch
21. 1. 2008 19:44
Tvrdí to autoři studie o vlivu klimatu na ptačí druhy
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Labuť velká, jeden z nejtypičtějších ptáků českých řek a jezer, by do konce tohoto století mohla z Česka úplně zmizet.

Varuje před tím nová unikátní obsáhlá studie o dopadu globálního oteplování na evropské ptačí druhy, kterou představila Česká společnost ornitologická.

"Labuť skutečně může být jedním z druhů, které vymizí," konstatoval Petr Voříšek z ornitologické společnosti. Labuť ovšem nebude jediným ptákem, který v české přírodě za čas už nejspíš nebude hnízdit. Mezi další patří třeba drozd kvíčala nebo sýc rousný, kteří v současnosti patří v Česku mezi hojně rozšířené druhy.

"Zdá se, že se s nimi na konci 21. století už vůbec nebudeme moci setkat," řekl ornitologog Voříšek.

Zatím vzácná cetie jižní
Zatím vzácná cetie jižní | Foto: Archiv

Ptáci se přesunou na sever

To, že labuť zmizí z českých řek a rybníků, neznamená, že v Evropě zcela vyhyne. Jen se "posune" dál na sever, kde bude mít potřebné podmínky k životu.

Podobné to bude i s dalšími druhy. Studie evropských ornitologů s názvem Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě konstatuje, že se vhodné oblasti pro život ptactva posunou v průměru o 550 kilometrů na severovýchod a zároveň se zmenší přibližně o pětinu. Severovýchod Evropy by se tak na konci století měl stál oblastí s největším výskytem ptačích druhů na kontinetu.

To také znamená, že se v Česku uhnízdí i některé druhy, které zde zatím nežijí anebo jsou zatím vzácné.

Jde například o cetii jižní, malého ptáka, který nyní hnízdí především na jihozápadě Evropě. "U nás byl jeho výskyt poprvé dokladován loni v září," řekl Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Podobně běžným druhem by se měla stát například i vlha pestrá, která se v Česku vyskytuje zatím jen málo - například na jižní Moravě. Anebo výreček malý, který se dokonce v české přírodě už zabydluje.

Kukačku oteplování neohrozí, naopak
Kukačku oteplování neohrozí, naopak | Foto: Wikimedia Commons

Kukačka se rozšíří na Island

Existují ovšem i druhy, na něž by globální změna klimatu neměla mít až tak zásadní dopad. Týká se to například kukačky obecné, která by se díky oteplování mohla na konci 21. století "nastěhovat" až na Island, kde zatím nežije.

"Její areál se mírně rozšíří, klimatické změny by na ni neměly mít zásadní dopad," konstatoval ornitolog Voříšek.

Pak tu jsou ovšem ptačí druhy, které dnes hnízdí na severu Evropy a které se kvůli globálnímu oteplování už nebudou moci stěhovat dál na sever. Patří mezi ně například brkoslav severní, který se v zimě objevuje i v Praze. "Je to hráč, který nespíš prohraje," řekl Voříšek.

Klimatický atlas upozorňuje, že kromě severských druhů budou nejvíce postiženi i někteří ptáci, kteří žijí na Pyrenejském poloostrově. Jiné vhodné místo pro svůj život v Evropě už nenajdou.

Čtěte také: Toto je laguna smrti, tady se labutě musí střílet

Ptákům lze pomoci

Ornitologové hodlají dopady klimatických změn na rozšíření ptačích druhů v Evropě nadále sledovat a zpřesňovat. V klimatickém atlasu se konstatuje, že pro ptáky představuje globální oteplování největší změnu za posledních deset tisíc let.

"Změny jsou víceméně nevyhnutelné, je jen otázkou, jak budou velké a jaký budou mít dopad," tvrdí ornitolog Petr Voříšek.

Dodal, že jednou z cest, jak ptákům pomoci, je udržet a rozšířit evropskou soustavu chráněných území Natura 2000 anebo zamezit dalšímu nebezpečí, které pro ptactvo představuje napříkald intenzifikace zemědělství. "Změna klimatu pak může ptákům zasadit poslední ránu," řekl Voříšek.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá CDU zahájila druhou část svého sjezdu, na kterém zvolí předsedu. Delegáti vyberou mezi Merzem, Laschetem a Röttgenem.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americký ministr zdravotnictví rezignoval kvůli útoku Trumpovců na Kapitol

Rezignaci podal v pátek ministr zdravotnictví Spojených států Alex Azar. Svůj krok zdůvodnil násilným útokem stoupenců amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký Kongres z minulého týdne. Informovala o tom televize CNN. Azar podle ní zůstane ve funkci do 20. ledna, tedy do inaugurace nového prezidenta Joea Bidena.

Sídlo amerického Kongresu minulý týden během schůze k volebním výsledkům napadl dav Trumpových stoupenců, přičemž výtržnostem výrazně přispěl sám prezident. Šéf Bílého domu soustavně šířil nepravdivé a nepodložené informace o průběhu a výsledku voleb, na mítincích i na sociálních sítích burcoval své voliče a jen těsně před vypuknutím nepokojů své příznivce vyzval k pochodu na Kapitol. V důsledku nastalého chaosu zemřelo pět lidí.

V reakci na středeční události na Kapitolu již oznámili odchod z Trumpova vládního týmu ministryně školství Betsy DeVosová, ministryně dopravy Elaine Chaová nebo ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf. Rezignaci podali například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který nyní působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy