Krkonoše slaví 45. narozeniny. Málem se jich nedožily

Pavel Baroch
17. 5. 2008 13:02
Národní park přežil vlastní smrt - kyselé deště
Pod uschlými pahýly už rostou nové smrky
Pod uschlými pahýly už rostou nové smrky | Foto: Pavel Baroch, Aktuáůně.cz

Vrchlabí - Je to přesně 45 let, co byl vyhlášen Krkonošský národní park. Nechybělo ovšem mnoho a nejstarší český národní park se narozenin ani nedočkal.

Na kahánku měl především v 70. a 80. letech minulého století, kdy na krkonošské lesy dopadaly tuny síry a dalších škodlivin. Lesy pomalu umíraly.

"Odlesněno bylo téměř deset tisíc hektarů lesa," připomněl někdejší ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák, který je nyní ředitelem státního podniku Lesy. V roce 1984 dokonce Světový svaz ochránců přírody zařadil KRNAP mezi nejohroženější národní parky světa.

Mezi odumřelými pahýly vyrůstají nové stromky

Hráze postavené před sto lety na Čertově strouze vydržely dodnes
Hráze postavené před sto lety na Čertově strouze vydržely dodnes | Foto: Pavel Baroch

S nápravou se začalo počátkem devadesátých let, kdy začaly elektrárny a další fabriky odsiřovat a do Krkonoš se začaly vracet zdravé stromy. Výsledky už jsou vidět.

Například v sedle mezi Špindlerovou a Petrovou boudou trčí do vzduchu vysoké uschlé pahýly. Dříve to byly vzrostlé stromy, ale před desítkami let je zahubily exhalace z neodsířených elektráren či chemiček. Mezi pahýly už ovšem rostou nové, zatím nepříliš vysoké smrčky.

V krkonošských lesích se ve větší míře objevují také jeřáby a další listnáče. V současnosti tvoří v Krkonoších bezmála 95 procent všech stromů jehličnany, především smrk ztepilý. Za optimálního stavu by podíl jehličnanů měl klesnout asi na 65 procent, přičemž zhruba třicet procent by měly být buky, což před staletími byly nejspíš původní krkonošské stromy.

  • Čtěte dále: Krkonoše přežily vlastní smrt

Dlouhodobým cílem parku je vrátit ty oblasti, kde to jen trochu půjde, jejich přirozenému vývoji. Některá místa v Krkonoších se už brzy bez lidské pomoci skutečně obejdou.

Krkonošům pomohly peníze z Holandska

Malé stromky, které vyrůstají mezi uschlými pahýly v sedle pod Špindlerovou boudou, byly nakoupeny a zasazeny za peníze holandské nadace Face. Právě Holanďani mají výrazný podíl na tom, že se Krkonoše zase probírají k životu.

Historie krkonošského parku

1904: Hrabě Harrach zakládá na svém panství první krkonošskou rezervaci

1923: První návrh na vyhlášení národního parku

1931: Vznik rezervace Kotelské rokle (dnes Kotelné jámy). Po válce přibyly další rezervace

1961: Vláda ustavila první český národní park - KRNAP

1992: Vyhlášena česko-polská biosférická rezervace UNESCO Krkonoše-Karkonosze

Za 400 milionů korun se mezi lety 1992 až 2000 vysázelo na více než 5,2 tisících hektarech přibližně 18,5 milionů stromků.

"Pomocí nadace Face se podařilo překonat jedno z nejsložitějších období pro krkonošskou přírodu, bez této pomoci by obnova lesů neprobíhala tak intenzivně," poznamenal Jan Hřebečka z KRNAP.

Ochrana delší než 100 let

Krkonošský národní park sice vznikl vládním nařízením 17. května 1963, ochrana unikátní přírody v nejvyšším českém pohoří je ovšem mnohem starší.  

První dekret o ochraně Krkonoš je starý více než sto let. V roce 1904 vydalo c.k. místodržitelství v Praze výnos o nutnosti chránit tamní květenu. Ve stejném roce vznikla v Krkonoších první rezervace. Na svém panství ji na Labské stráni na rozloze 60 hektarů vyhlásil Jan Nepomuk Harrach.

Ochrana byla skutečně nutná. Krkonošské louky trpěly rozsáhlým sběrem léčivých rostlin, takže mnohé druhy začaly být opravdu ohrožené. Součástí krkonošské flóry jsou i světové unikáty. Jednak to jsou pozůstatky poslední doby ledové, jako je například lomikámen sněžný nebo šídlatka jezerní, anebo rostliny, které nerostou nikde jinde na Zemi - třeba jeřáb a zvonek krkonošský.

První návrh na vyhlášení národního parku vznikl na počátku první republiky, předložil ho profesor František Schustler v roce 1923. Blížící se válka ovšem místo ochrany přinesla pravý opak. Vznikl pás betonových opevnění a přístupové asfaltové cesty až do vrcholových partií hor.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Další hrozby: Auta i ozon

Síra z uhelných elektráren už nepředstavuje pro krkonošské lesy závažné nebezpečí, jsou tu ovšem další hrozby, jejichž dopady se mohou časem ukázat jako velmi vážné.

V ovzduší vzrostly kvůli razantnímu rozvoji automobilismu koncentrace dusíku, který se dostává do lesní půdy. Stromky rostou rychleji než jiné dřeviny, ale mají slabší větve i kmen. Když ale napadne sníh a přijdou mrazy, takový extrémně štíhlý stromek nevydrží. Poškozený a oslabený strom pak hůře odolává kůrovci nebo houbám, může ho vyvrátit silnější vítr.

Pak jsou tu i další nebezpečí, například působení přízemního ozonu na lesní porosty nebo globální oteplování. Podle některých studií by právě kvůli změnám klimatu mohly smrkové lesy z vyšších nadmořských výšek úplně zmizet.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 4 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy