Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence. | Foto: Aktuálně.cz / Umělá inteligence / A. I. / Dall E3 a Midjourney / Prompt engineering: Dan Poláček

Tvář z nočních můr: Obraz bestie mezi faktem a fikcí

Svědci se shodovali na několika základních charakteristikách. Zvíře bylo ohromné, velikostí přirovnávané k ročnímu teleti, nebo dokonce krávě. Jeho váha se odhadovala na více než 60 kilogramů a délka těla dosahovala až 1,7 metru. Srst měla načervenalou barvu s výrazným černým pruhem táhnoucím se po hřbetě. Ocas byl neobvykle dlouhý, zakončený chomáčem srsti.

Některá svědectví obsahovala detaily, které bestii posouvaly za hranice známého světa zvířat. Mluvilo se o její ohromné síle, rychlosti a schopnosti provádět neuvěřitelně dlouhé skoky. Někteří svědci, traumatizovaní útokem, dokonce tvrdili, že viděli bestii chodit po zadních nohách. Její inteligence se zdála být téměř lidská - systematicky se vyhýbala pastem, ignorovala otrávené návnady a zdálo se, že rozumí strategiím lovců. Tato kombinace fyzické síly a mazanosti vytvářela auru neporazitelnosti a nadpřirozena.

Rozpory v popisech však byly značné a jen přispívaly k chaosu. Zatímco někteří popisovali hlavu podobnou hlavě telete, jiní mluvili o hlavě prasete, kočky nebo obrovského vlka. Osvícenská fascinace přírodní historií, popularizovaná dílem přírodovědce Buffona, navíc vedla ke spekulacím, zda se nejedná o dosud neznámý druh nebo exotické zvíře, jako je hyena nebo lev.

Racionální vysvětlení těchto rozporů je však třeba hledat v psychologii svědků a podmínkách pozorování. Většina útoků se odehrála bleskově, za špatné viditelnosti za úsvitu či soumraku. Svědci, často nevzdělané děti nebo ženy v šoku a smrtelném strachu, si detaily mohli snadno domýšlet nebo je jejich traumatizovaná paměť zkreslila. Popis bestie tak nebyl portrétem skutečného zvířete, ale spíše mozaikou strachu, pověr a dobových představ o tom, jak by mělo vypadat monstrum.