Iva Medka Kopaninského zařazují kritici umění mezi kolážisty, sám o sobě ale tvrdí, že jeho tvorba nevzniká jen nůžkami. Výtvarník, který si kvůli slavné rodině Medků přidal ještě jedno příjmení, vybral ke svým 85. narozeninám pro pražskou Galerii Smečky průřez nejpovedenějších vlastních děl. Na výstavě jsou kromě koláží i jeho asambláže, techniky jako stamp art, plastiky nebo papel picado.
Pětašedesát let se Jiří Suchý věnuje divadlu, hudbě a skládání textů. Jeho osobnost je nejvíce spjatá s Divadlem Na zábradlí a Semaforem. O něco méně je už známý jako grafik. Kreslení a výtvarnému projevu se přitom, jak říká, věnuje od dětských let. Vytvořil desítky litografií, ve kterých se odráží jeho poetika, dadaismus a lehce surreální sny.
Výstava v Galerii Smečky nabízí průřez dílem československých umělců, kteří měli nebo mají jedno společné. Svoje postřehy i filozofii vyjadřují pomocí techniky známé jako koláž. Výtvarný postup, který uplatňovali například Jiří Kolář, Karel Trinkewitz nebo Toyen, je však rozmanitější a nabízí různé techniky. Protože galerie zůstávají zatím zavřené, výstavu Všechno je koláž jsme zmapovali on-line.
Výtvarník a scénograf Ondřej Kohout se kvůli politické angažovanosti svého otce Pavla musel v mládí živit načerno. I přes sklony k malířství, které projevil už v útlém věku, myl za pár korun výlohy v ulicích Prahy a odpoledne seděl v hospodě. Po nucené emigraci do Rakouska se věnoval scénografii a vlastní tvorbě, pro kterou se stal charakteristický humor, ironie a absurdní poetika.
V Galerii Smečky je k vidění doposud největší výstava slovenské asambláže v Česku. Trojrozměrná technika, kterou poprvé představil Pablo Picasso, se do Československa dostala přes avantgardní proudy a kolážistům rozvázala ruce. Vedle útržků z papíru začali umělci recyklovat osobní či nalezené předměty, jako byly brýle, kružítka, koberce či brzdové destičky z automobilů.
Malíř Zdeněk Burian za svůj život vytvořil třináct tisíc kreseb, olejomaleb a skic, které jsou dodnes součástí knih Karla Maye, Eduarda Štorcha anebo Julese Verna. Nadšený tremp se věnoval hlavně dobrodružné literatuře, po válce se ale k moci dostali komunisté a ti mu westernovky brzy zakázali. Burianovu kariéru zachránily ilustrace k pravěku, které představitelé státu prodávali do Německa.
Galerie Smečky vystavuje díla zapomenutého židovského malíře Jiřího Georga Jilovského. V koncentračním táboře přežil díky tomu, že ho zařadili do padělatelské dílny, která tiskla falešné britské libry.
