Komunisté mu zakázali mayovky. Galerie Smečky připomíná kresby a život Zdeňka Buriana

Magdaléna Medková Magdaléna Medková - za podpory: Logo Pražská plynárenská
25. 11. 2019 16:00
Malíř Zdeněk Burian za svůj život vytvořil třináct tisíc kreseb, olejomaleb a skic, které jsou dodnes součástí knih Karla Maye, Eduarda Štorcha anebo Julese Verna. Nadšený tremp se věnoval hlavně dobrodružné literatuře, po válce se ale k moci dostali komunisté a ti mu westernovky brzy zakázali. Burianovu kariéru zachránily ilustrace k pravěku, které představitelé státu prodávali do Německa.
Galerie Smečky připomíná kresby a život Zdeňka Buriana. | Video: Veronika Bucková

Výstava Vlastní cestou, která je od 13. listopadu do 15. února k vidění v Galerii Smečky, představuje celé spektrum Burianovy tvorby. První ilustrace vytvořil v 20. letech minulého století, ty poslední těsně před svou smrtí v době normalizace.

"To nejkrásnější, co tu máme, jsou vzácné originály ke knihám Karla Maye a pak k dalším několika knihám z legendární edice S puškou a lasem z nakladatelství Toužimský a Moravec," říká kurátor Vladimír Prokop.

Burian za svůj život vystřídal několik technik, na výstavě jsou obrazy a ilustrace malované temperami, olejovými barvami i kvašovou technikou.

"Právě kvaš je pro tvorbu Zdeňka Buriana nejvíc charakteristický. Český ilustrátor ho dotáhl k dokonalosti a troufl bych si říct, že ho v této technice dosud nikdo nepřekonal," tvrdí Prokop.

Malba na papíře, která byla v 20. letech typická pro americkou filmografii, vzniká smícháním vodových barev s krycí bělobou a pryskyřičnou, lepivou látkou - často se používala arabská guma. V porovnání s vodovými barvami je kvaš hustší a sytější. 

"Sám Burian kvaš vytvářel tak, že si základní kompozici nakreslil na tvrdý karton, který přes noc namočil do vody. Druhý den na něj maloval temperami společně s bělobou, které se na promočeném papíru rozpíjely. Proto jsou jeho obrazy tak měkké," vysvětluje kurátor.

V době normalizace ho zachránil pravěk

Zdeněk Burian miloval tremping a dobrodružnou literaturu. Od 20. let ilustroval knihy, které vycházely v tehdejším nakladatelství Toužimský a Moravec. Dal podobu kovbojům a indiánům v knihách Karla Maye a ilustroval i záhadné příběhy Julese Verna. 

"Jakmile došlo k znárodnění - nebo lépe řečeno ke krádeži - soukromých nakladatelství, komunisté zakázali dobrodružnou literaturu a zahájili velkou propagandu proti anglosaským autorům. Buriana to velmi ranilo, přišel o to, co ho naplňovalo celý život," říká Prokop. 

Zdeněk Burian/Vlastní cestou

Galerie Smečky, Praha, do 15. února.
Vstupné: děti, studenti, senioři od 65 let a ZTP mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, ostatní zaplatí 50 korun.
Více informací na www.galeriesmecky.cz.

Myslel, že už nikdy nebude tvořit, psal rozhořčené dopisy na ministerstvo kultury a vyprošoval si urážky typu, že je posluhovač buržoazie. Nakonec našel s komunisty alespoň nějaký kompromis, nechali ho ilustrovat knihy k pravěku, kterým se věnoval s paleontologem Josefem Augustou od roku 1938.

"Pravěk jej a jeho rodinu v podstatě zachránil. Nejprve mu komunisté házeli klacky pod nohy, protože neilustroval socialistický realismus, pak ale Buriana začali milovat. Rekonstrukce pravěku, které s profesorem Augustou vytvářel, komunisté vyváželi do západních regionů a získávali za ně valuty," dodává kurátor výstavy. 

 

Právě se děje

Další zprávy