Příběh snímků Johna Wehrheima z výstavy Paradise Lost začíná roku 1969, kdy vrcholily v USA demonstrace proti válce ve Vietnamu. Mnoho mladých lidí tehdy odmítalo narukovat do armády a utíkalo ke hnutí hippies. Bratr herečky Elizabeth Taylorové Howard vlastnil tři hektary půdy na havajském ostrově Kauai. Když se doslechl, že v okolí bylo zatčeno 13 mladých lidí za potulku, vyplatil za ně kauci a nabídl jim, ať si založí kemp na jeho pozemku u pláže.
Zvěsti o kempu se brzy rozšířily a začali přijíždět další lidé - od válečných veteránů po rodiny s dětmi. Všechny spojovala touha po svobodě. Právě ta podle fotografa Wehrheima udržovala v táboře dobrou atmosféru a soudržnost, přestože se tam život neřídil žádnými psanými pravidly.
Wehrheim se do kempu, který se postupně proměnil v osadu, poprvé dostal v roce 1971. "Učil jsem tehdy fotografii na blízké nově zřízené univerzitě. Zároveň jsem pracoval na oficiální zakázce pro místní úřady - měl jsem nafotografovat výpravnou knihu o historické architektuře na Havaji. Díky této práci jsem se dostal i do míst, kde stál Taylor Camp," vypráví Wehrheim. "Lidé i jejich stavby mě tam velmi zaujali a navrhl jsem, jestli by také nemohli být v knize," říká. To se však zadavatelům nelíbilo, a tak se fotograf rozhodl, že téma hippies zpracuje do vlastní publikace.
Když poprvé vstoupil do kempu s fotoaparátem, obyvatelé neskrývali ostych. Postupně však mezi ním a tamními vznikl hlubší vztah založený na vzájemné důvěře. Mohl tedy zaznamenat uvolněnou atmosféru v osadě tak, jaká skutečně byla. Na jeho snímcích byl většinou život hippies jako sen založený na soužití s přírodou, ale skutečnost vždy nebyla tak romantická. Život v Taylor Campu měl i své stinné stránky - občas ho narušovaly problémy s drogami, alkoholem a sexuálním obtěžováním.
Osada hippies, která měla svůj vlastní kostel i obchod, fungovala až do roku 1997, kdy ji úřady násilně uzavřely a tamní stavby nechaly shořet. Na výstavě jsou k vidění i snímky dokumentující tento zánik.
Wehrheimovi se podařilo nejen zaznamenat atmosféru Taylor Campu na velice působivých snímcích, ale fotografie také doprovází krátkými příběhy portrétovaných. Ukazuje při tom, že má ohromný vypravěčský talent a cit.
"Odkaz fotografií Johna Wehrheima je dnes ještě aktuálnější, než když jsme začali pracovat na přípravě této výstavy. Heslo hippies Make Love, Not War, platí v současné situaci dvojnásob," řekla kurátorka Magdalena Juříková.
Wehrheimův Paradise lost je jednou z nejlepších fotografických výstav, které jsem v poslední době viděl. Lidské, krásné snímky s úžasně vyprávěnými příběhy o lidech, kteří na nich jsou.
V Praze jsou k vidění snímky, z nichž některé ještě nikde na světě vystaveny nebyly. "Musím kurátorům mé pražské výstavy poděkovat, protože přinesli divákům něco, co bych jim já sám nikdy dát nedokázal. Požádali mě o více fotografií, než jsem měl vybráno pro předchozí výstavy tohoto souboru a pro knihu. Prosili mě, abych se podíval do archivu a našel ještě nějaké. Musím přiznat, že jsem to zpočátku odmítal," konstatoval Wehrheim na zahájení výstavy. Když prosby trvaly několik měsíců, nakonec se podvolil.
"Poslal jsem jim nakonec kontakty mých negativů (malé náhledy snímků ve velikosti filmového políčka, pozn. red.). Když jsem se pak díval na záběry, které si vybrali, byl jsem překvapen. Mnou přehlížené záběry v celém souboru velmi dobře fungovaly a nakonec mi došlo, že to jsou ve skutečnosti docela silné fotografie," vysvětlil Wehrheim. "Znovu se potvrdilo, jak je důležitá role kurátora a jeho nezávislého pohledu. Uvědomil jsem si, že na mnoha fotografiích, které jsem já sám vybral jako dobré, byli lidé, které jsem měl rád. A na těch, které jsem vyřadil, byli často lidé, které jsem zase tolik nemusel," konstatoval.
Díky přístupu kurátorů Adama Ligase, Martina Řezníčka a Magdaleny Juříkové mají čeští diváci šanci vidět Wehrheimovu výstavu Paradise Lost v celosvětově unikátní podobě.
John Wehrheim (*1947) pochází z města Skokie v americkém státě Illinois. Studoval angličtinu, prošel mnoha profesemi a nakonec se stal uznávaným fotografem a filmařem, který pracoval pro National Geographic a Time Life. Jeho film Bhuthan: Taking the Middle Path to Happiness získal v roce 2010 dvě ceny Emmy.
O výstavě
John Wehrheim: Paradise lost (Ztracený ráj). Galerie hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu, 12. října 2022 až 8. ledna 2023. Otevřeno út-ne, 10-20 hod. S výstavou je spojena řada doprovodných akcí, včetně setkání s autorem. Jejich přehled a termíny najdete na stránkách GHMP.
