Pokud se někdy uskuteční plány na rekultivaci, bude to jednou krajina mnoha velkých jezer, pod jejichž hladinami milosrdně zmizí obrovské a hluboké důlní jámy. Dnes to tak ale není - a ani nemůže být. Ve špinavých a zaprášených povrchových dolech na severu Čech se totiž v přeneseném smyslu slova rodí velká část české elektřiny, a navíc zaměstnávají tisíce lidí.
Magazín Flying Revue
- Flying Revue je nejčtenější letecký časopis v Česku a na Slovensku.
- Portál FlyingRevue.cz denně přináší aktuality ze světa všeobecného i dopravního letectví.
- Naleznete zde také reportáže, videa a fotografie z unikátních leteckých expedic do všech koutů světa.
- Aktuálně.cz a Flying Revue společně připravují fotogalerie zachycující krásná místa české krajiny.
Podle informací, které zveřejnila letos v květnu ČTK, se loni nejvíce elektřiny vyrobilo právě z hnědého uhlí (bylo to 43 procent). Na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech).
V rámci spolupráce s magazínem Flying Revue jsme se vydali nafotografovat právě ta místa, kde se těží hnědé uhlí a kam se člověk obvykle nemá příliš mnoho šancí podívat.
Expedičním letadlem Dynamic WT-9 jsme společně s pilotem Jiřím Prušou vyrazili nad rozrytá dna povrchových dolů, obrovská rypadla a odkalovací jezírka. Ale fotografovali jsme i nad lokalitami, které už mají období těžby za sebou a změnily se (nebo se právě mění) v jezera a rekreační zóny. Právě ty ukazují, že severočeská důlní krajina není ztracena a že má ještě šanci znovu ožít.
I na takových místech je ukryta svérázná krása
Jaký je pohled z letadla na důlní jámy mezi Bílinou, Mostem a Chomutovem? Ohromující. Z výšky si člověk snáze uvědomí gigantické rozměry povrchových dolů. První dojem je spíše skličující - uhelný prach, špína a gigantické těžební stroje připomínají atmosféru Ocelového města z Verneových románů.
Při předchozích fotovýpravách nad českou krajinou a především nad českými řekami jsme s Jiřím Prušou většinou dokumentovali jejich krásu. A svéráznou krásu jsme nakonec našli i na dně severočeských dolů a v jejich bezprostředním okolí.
Zajímavé pohledy nabízí třeba hladina odkalovacího jezírka Venuše nedaleko od Mostu. Obrazce na hladině tam z výšky připomínají snímky Země, pořizované z vesmíru. Geometrická krása je typická také pro takzvané výsypky, kde se ukládá vytěžená zemina, která neobsahuje uhlí.
A i když je na zničenou krajinu smutný pohled, rekultivovaná jezera Matylda nebo Most, která vznikla zaplavením vytěžených dolů ukazují, že je tady stále naděje. Třeba to tady bude jednou skutečně krajina krásných podkrušnohorských jezer.
