Fotograf, který nepotřebuje dobré světlo. Důležitější je světlo, které si nesu s sebou, říká

Foto: Ondra Vala
Romana Marie Jokelová
3. 6. 2017 9:05
Ondra Vala pracoval několik let jako grafik v reklamních agenturách, od roku 2007 je fotografem na volné noze. Nevadí mu, když na focení není dostatek dobrého světla. Jak říká v rozhovoru, je pro něj důležitější světlo, které si nese uvnitř sebe samotného.

Když se řekne vaše jméno, vybavím si projekty PhotoJam, BíláČerná, časopis Umění fyzioterapie, pro který pracujete jako fotograf a designér, cestovní fotky, svatební, ale i rodinné. A tak mě zajímá, k čemu máte nejblíže?

Moje srdce nejvíce touží po poznání sebe sama a v každém z těch projektů nacházím nějakou svou část. Focení je pro mě takovou soukromou terapií. Každé z témat, kterým se věnuji, vyžaduje trochu jiný pohled, jiné zamyšlení i jiné schopnosti. Je to celé jen hra a mě baví si hrát.

Jaké to je pendlovat mezi portrétním rodinným focením, reportážní svatbou a statickou komerční fotkou?

Báječně se to doplňuje. Každý typ focení potřebuje jinou energii a jinak mě i dobíjí, což mi pomáhá být aktivnější i kreativnější. Co se naučím v jedné oblasti, můžu pak aplikovat v další, odbourává to rutinu. Je to taky věčné balancování mezi rozumem a citem. Řemeslo je pro mě rozum, cit se odráží ve vkusu. A pak tady máme veličiny jako intuice, empatie, pokora a respekt. Tohle všechno pak krystalizuje v mé tvorbě. To, jak fotím, tedy není jen výsledek mých praktických zkušeností, ale především míra pochopení rozmanitých životních zkušeností. Jaký jsem člověk, tak i fotím.

Když cestujete, soustředíte se na fotku, hledáte záběry, jezdíte si pro ně, nebo tomu necháváte volný průběh?

Turistické fotky nechávám co nejvíce na intuici. Cestuji proto, abych vypnul hlavu, nechci tedy přemýšlet např. nad dokonalým záběrem krajiny. Raději se zastavím a učím se klidně vnímat krásu přírody, její zvuky a vůně. Přesně tenhle klid pak využívám u focení. Pomáhá mi to i u reportáže - empaticky vnímat okolí a přenášet pohodu na lidi kolem sebe.

Jak jste se vůbec dostal k focení?

Pracoval jsem jako reklamní grafik a už mě nebavilo sedět na zadku. Chtěl jsem do terénu, mezi lidi. Díky mé vůli a veliké podpoře mého tehdejšího šéfa Jiřího Štefla z Aňo Agency jsem rovnou začal fotit pro reklamní účely.

Čím jste se začínal jako fotograf živit?

Právě široké portfolio našich klientů mě donutilo učit se několik typů focení najednou - produktové fotky, portréty, dokument i reportáže. Sem tam jsem vyfotil i nějakou svatbu pro známé, ale nijak zvlášť mě to nebavilo. Až později, s pochopením toho, o čem jsem mluvil, mi došlo, že "rodinné" focení mi přináší radost, kterou pak můžu rozdávat dál.   

Jak a proč vůbec vznikly projekty BíláČerná a PhotoJam? A proč nejste prostě a jen Ondra Vala, ale pracujete v týmu?

Značky BíláČerná a PhotoJam jsou postavené na efektu synergie. BíláČerná nabízí především svatební a rodinné focení. Všichni fotografové v týmu mají stejné šance na oslovení klientů, výběr je na nich.

Jak vaše spolupráce vypadá v praxi - netrpí tím vaše jméno?

Hlavní myšlenka obou značek je ve spojení více fotografů a zjednodušení procesu hledání fotografa. V týmu společně sdílíme zkušenosti, navzájem se učíme a podporujeme. Papírově to zní určitě ideálně, praxe mi ale ukázala, jak náročné je udržet i takhle malý tým a být zároveň aktivní fotograf. Je to podobné jako být rodič a vychovávat děti, nejdůležitější je každodenní práce na sobě samém, osobní příklad je silnější než poučování.

Nedávno mi ale došlo, že na pozadí těchto projektů jsem tak trochu zapomněl sám na sebe. Aktuálně tedy potřebuji nabrat novou sílu a pevněji zakořenit v tom, kdo opravdu jsem - fotograf. 

Obě značky jsou právě ve fázi zrání. Mám s nimi další plány, a i když nevím, jak dlouho ještě budou zrát, neztrácím naději, že to bude fungovat.

Podle čeho a jak jste k sobě vybral zbytek členů?

Intuitivně, cítil jsem v nich potenciál růstu a velký talent. A zpětně vidím, že se v nich zrcadlím i já sám. Nedostatky a chyby, které každý z nich občas dělá, jsou i mé vlastní chyby a mě to nutí být spravedlivým šéfem. Mnohé z těch chyb jsem dělal i já sám, nemám tedy právo někoho odsuzovat. Raději podporuji, než trestám.

Jak se pracuje v týmu několika lidí - fotografů?

Práce v týmu je skvělá hlavně pro rychlejší profesní růst, sdílení nápadů a dovedností. Vytvořil jsem malý, ale svobodný tým, založený na vzájemné důvěře a podobných životních hodnotách. I tahle svoboda má ale své hranice, bez důsledného dodržování alespoň základních pravidel a pracovních postupů to fungovat nemůže.

Pro mě samotného by bylo přirozeně pohodlnější pracovat sám. Někde uvnitř jsem samotář a introvert, přesně tuhle komfortní zónu jsem se tím ale rozhodl překročit. Není to pokaždé snadné a bez veliké podpory mé manželky Elišky bych to už asi vzdal.  

Máte pocit, že má zbytek vašeho týmu podobné vnímání světa jako vy, nebo jste rozdílní a právě v tom se doplňujete?

Členové týmu musí nutně stavět na podobných mezilidských i pracovních principech jako já. Bez toho bych se nemohl spolehnout, že před klienty budou vystupovat podobně jako já sám.

Na druhou stranu ale respektuji vlastní osobnost každého z nás, vždyť to je právě to, čím se odlišují naše fotky. Naopak bych si přál, abychom se odlišovali ještě více, proto fotografy vedu taky k samostatnosti, aby si každý z nich budoval taky svou vlastní značku a styl. Netvrdím, že mi to jde skvěle, ale dělám, co můžu.

Co je pro vás důležité při focení svateb?

Pokud do focení dávám své srdce, pak se v mých fotkách přirozeně odráží touha po nalezení nějakého ideálu. V případě svatby je to nalezení pravé podstaty tohoto krásného přechodového rituálu. Jednoduchou zákonitostí pak k sobě přitahuji podobně smýšlející klienty. Práce se tak stává opravdovým potěšením.

Nezáleží mi na atraktivitě prostředí, na barvě šatů ani počtu pater dortu, soustředím se hlavně na klidný a přítomný prožitek svůj a těch, které fotím. Důležitá je pro mě hloubka sdílení. Fotím s otevřeným srdcem a stejná energie se mi vrací zpět. A i když to výjimečně prostě nejde a komunikace trochu skřípe, vidina toho ideálu mi pomáhá udržet si nadhled.

O fotografovi

Web: ondravala.cz, bilacerna.cz, photojam.cz
Technika: Canon, světla Fomei

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Útočník Radil zamířil z týmu San Jose Sharks na farmu

Český hokejový útočník Lukáš Radil se přesunul z týmu San Jose Sharks na farmu do celku San Jose Barracuda do nižší AHL. Devětadvacetiletý útočník nastoupil za záložní tým hned v sobotu a připsal si při domácí porážce se Stocktonem asistenci.

Radil sehrál v této sezoně v NHL 14 zápasů a nebodoval. V sestavě Sharks se objevil naposledy 23. listopadu při domácí výhře nad New York Islanders 2:1 po samostatných nájezdech. Odchovanec Pardubic má jednocestný kontrakt, díky kterému má zaručený roční příjem 700 tisíc dolarů i při působení v AHL.

Radil odešel do zámoří před minulým ročníkem po tříletém působení ve Spartaku Moskva v Kontinentální lize. V první sezoně v NHL účastník mistrovství světa 2017 a loňských olympijských her sehrál 36 utkání a připsal si 11 bodů za sedm branek a čtyři přihrávky. V šesti duelech play off nebodoval.

před 2 hodinami

Zdráhalová si v Naganu vytvořila osobní rekord na pětistovce

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si v posledním závodu v roce 2019 vytvořila osobní rekord na trati 500 metrů. Na Světovém poháru v Naganu ji zajela za 38,902 sekundy a obsadila druhé místo v divizi B. Stejně jako v sobotu na trojce, na které byla v divizi A devátá, si připsala nejlepší výsledek v SP v kariéře na dané trati.

Seriál SP bude pokračovat pátým dílem v Calgary na začátku února, ještě předtím rychlobruslaře čeká mistrovství Evropy v Heerenveenu. V Nizozemsku se od 10. do 12. ledna bude tentokrát bojovat o medaile na jednotlivých tratích.

Další zprávy