reklama
 
 

Vyfoť mi svatbu! Prosby kamarádů změnily Pavlu Delejovi život. Focením se teď živí a sbírá ceny

13. 8. 2017
Pavol Delej je držitelem několika prestižních fotografických ocenění a zaměřuje se především na svatební fotografii. Na začátku jeho fotografické kariéry stála trochu náhoda. Tři kamarádi ho těsně po sobě požádali, ať jim vyfotí svatbu. A stala se z toho jeho práce.
Doporučujeme

Pavole, jak to vlastně bylo se začátkem vaší profesionální kariéry, opravdu stály na začátku svatby vašich kamarádů?

Dalo by se říci, že to byla náhoda. Focení mě vždycky bavilo, ale nikdy jsem si nemyslel, že se tím budu jednou živit. Bavilo mě fotit, cestovat, fotit cizí země a tím pádem jsem si užíval i focení lidí v zemích, které jsem navštěvoval. Co se svateb týká, tak se to nejspíš změnilo ve chvíli, kdy se mi v jednom roce ženili tři kamarádi a všichni tři mě požádali o to, zda bych jim nenafotil svatbu. Souhlasil jsem, protože jsem to chtěl zkusit. Nakonec to přerostlo až do něčeho, co mě neskutečně baví a co živí mě a moji rodinu.

Jste členem Asociace svatebních fotografů na Slovensku, v čem to může fotografovi pomoci?

V hodně věcech. Rozebíráme mezi sebou spoustu témat, od fotografických technik až po postproces. Řešíme také to, kdo s čím fotí a jak pracuje. Sdílíme mezi sebou zkušenosti ze svateb a navzájem se posouváme dále. Pomáháme si, což je pro nás velmi důležité a přínosné. Vzájemně jsme se skamarádili a svatby si, má-li někdo z nás obsazený poptávaný termín, přihráváme. 

Jak ve svém oboru vnímáte slovo konkurence?

Já osobně nijak. Nikdy jsem to neřešil a více méně se stále starám především o sebe a své klienty. Nikomu nic nezávidím a každému, kdo odvádí dobrou práci a má jí rád stejně jako já, přeji jen to nejlepší. Nakonec, těch svateb je tolik, že bych je rozhodně všechny nezvládl nafotit jen já, takže si myslím, že je tu prostoru dost pro každého dobrého fotografa.

Pavol Delej

Pavol Delej

Slovenský fotograf, držitel řady fotografických cen.  Například:

  • FEM Wedding Merit Award 2017
  • FEP European Wedding Merit Award 2015
  • FEP European Reportage Bronze Camera 2014
  • FEP European Landscape Bronze Camera 2014
  • FEP Landscape Silver Award 2014
  • Několik cen ze soutěže Monochrome Photography Awards

Používá techniku: Canon
Web: www.pavoldelej.sk


Bio (ideálně fotografické a popř. ceny a úspěchy):

Když jste začínal fotit svatební fotku, inspiroval jste se někde, měl jste nějaké vzory?

Začínal jsem v Anglii, kde jsem nějaký čas pracoval jako asistent jednoho svatebního fotografa. Rok poté přišel ten rok, ve kterém se mi ženili oni výše uvedení kamarádi, a nyní je to už šest let, co se živím převážně svatební fotkou. Tehdy jsem však žádné vzory neměl, v podstatě je nemám ani dnes, ale rád se podívám na tvorbu několika zahraničních fotografů, která se mi opravdu líbí. Jako příklad mohu uvést Nirav Patel, Nordica, Ed Peers nebo Fer Juaristi. Ze slovenských bych určitě jmenoval Matěje Kmetě či Martina Švedu.

Myslíte si, že může začínajícímu svatebnímu fotografovi pomoci sledování ostatních svatebních fotografů?

Jednoznačně ano!!! Skoro každý den se podívám na nějakou galerii nebo blog. Je dobré se inspirovat. Nejde o to, aby člověk někoho kopíroval, spíš jde o inspiraci a sledování možností a trendů, které jsou v současné svatební fotografii. Například pózování lidí není vždy jednoduché a vidět, jak to dělají jiní, je vždy dobré.

Když srovnáte svatební fotografii v současnosti a v době, kdy jste začínal, vidíte nějaké změny?

Určitě ano. Mám pocit, že je daleko víc fotografů, ale jen málokdo z nich vyčnívá. Většina se slévá do jedné roviny. Každý se dnes snaží dát svatební fotce příběh a duši, což nikdy nebylo. Dříve se fotily jen stylizované portréty. Dnes je to více méně o dokumentaci celého svatebního dne. I když se poslední dobou ze zahraničí zase vrací trend focení portrétů. Je to tak i díky tomu, že tam žilo nebo žije mnoho slovenských párů.

A jak se za ta léta změnila vaše tvorba?

Myslím si, že dost. Když se dnes dívám na nějaké své starší fotografie, tak se mi, popravdě řečeno, vlastně ani nelíbí. Ale to je přirozené. Díky nasbíraným zkušenostem se fotograf mění a s tím jde ruku v ruce i pohled na jeho vlastní tvorbu. Stále sleduji nové trendy a pořád se snažím být napřed, a to jak po fotografické, tak grafické stránce.

Co máte na svatbách nejradši?

Dříve se fotily jen stylizované portréty. Dnes je to více méně o dokumentaci celého svatebního dne. I když se poslední dobou ze zahraničí zase vrací trend focení portrétů.

Emoce a to, že mohu být součástí tohoto velkého dne dvou mladých lidí, kteří mají společný ještě celý život před sebou. Líbí se mi, jak to prožívají, ukazují, že se mají rádi, a já pro ně mohu tohle všechno navždy zaznamenat. Na svatbách moc rád pozoruji všechny lidi a vyhledávám momenty, které se tam odehrávají. Velmi rád fotím portréty, neb je to jediná chvíle, kdy mohou být novomanželé alespoň chvíli sami, a tím, že v poslední době v zahraničí opět "frčí" trend focení portrétů, tak se občas najde příležitost vycestovat i do zajímavých zemí.

Už jsme tu zmínil svatební příběh, co jej podle vás tvoří?

Zachycení celého svatebního dne, zdokumentování okolí a různých detailů tak, aby z toho byly cítit emoce a to, jak to lidé prožívali. Zároveň jde i o to, aby to celé jako celek vypadalo dobře a tak, aby se každému páru, který se na fotky podívá za pár let, jejich veliký den připomněl.

Jak si může fotograf zajistit spokojenost klienta s odevzdanými fotografiemi?

Myslím si, že to začíná už ve chvíli prvního kontaktu s klientem, prvním e-mailem či zprávou. Velmi si na tom dávám záležet a v podstatě se snažím být velmi přátelský a nápomocný, naslouchat jim a snažím se splnit každý jejich požadavek. Nemám na ně vůbec žádné nároky, pokouším se pochopit, co se jim líbí, a zachytit je zcela přirozeně - takové, jací jsou. A když pak klapne spolupráce, tak se výsledek dostaví sám.

Ceník je věčným diskusním tématem, vy ho na webu nemáte, proč?

Z jednoduchého důvodu. Zveřejněný ceník podle mě odradí určité procento klientů. Chci, aby se mi lidé ozvali, abychom spolu komunikovali, a pokud mám například obsazený termín anebo jim nevyhovuje můj ceník na nafocení svatebního dne, tak jim dokážu nabídnout alespoň nafocení svatebních portrétů v jiný den a za lepších podmínek.

O tom, že se svatební portréty fotí v jiný den, jsem zatím jen slyšela, je to běžné jen na Slovensku, nebo je to jeden ze současných světových trendů?

Velmi záleží na tom, co chtějí novomanželé. Někteří se chtějí fotit v den svatby, jiní zase po ní. Osobně preferuji fotit portréty po svatbě. Hlavně kvůli světlu, protože v den svatby je na focení portrétů prostor obvykle jen okolo oběda a to je nejhorší světlo na focení. Jsem rád, když se může fotit v podvečer, kdy je měkčí světlo, ale zase nechci novomanžele tahat od hostů. Proto je nejideálnější fotit to po svatbě. Nemluvě o tom, že jsou uvolnění, bez stresu a na focení je více času.

Zůstávají tam pak ty "opravdové" emoce?

Někteří fotografové tvrdí, že už v tom nejsou emoce, ale velmi se mýlí! Novomanželé se v den svatby neuvolní tolik jako posléze. Po svatbě si to užijí daleko víc a na fotografiích je to vidět. Také je možné jít fotit na vzdálenější místa, čímž se pro focení otevírá daleko více možností.

Na svém webu jste uvedl, že vám narození synů změnilo pohled na fotografii, mohla bych vědět jak?

Když jsem neměl děti, tak jsem klienty fotil na krásných místech, která jsem ale v zásadě vybíral já sám. Pro ty lidi však nic neznamenala. Také jsem vyfotil mnoho stylizovaných fotek dětí, novorozeňátek kladených do nesmyslných bedniček a košíků. Zkrátka to byly fotografie, které neměly duši, i přesto, že byly pěkné.

Od chvíle, co se nám narodil první syn a následně pak druhý, neuběhne den, abych je nevyfotil, ale úplně nejradši je sleduji a fotím při tom, co právě dělají. Pochopil jsem, že je velmi důležité dělat fotografie, které něco znamenají, které mi připomenou daný okamžik či místo, kde jsme byli. Takové fotky časem získají svou cenu a neztratí své kouzlo ani odstupem času.

Teď se snažím si s klienty o mnoho víc povídat, chci je fotit na místech, která pro ně něco znamenají, která mají rádi a kde se cítí dobře. Všichni máme taková místa. Tak se fotografie stanou hodnotnější. Na focení se nyní snažím vytvářet atmosféru, ze které je cítit lásku páru, a ne je jen stavět do póz, ve kterých se cítí nepříjemně. Chci, aby si focení se mnou užili a měli památku na celý život.

autor: Romana Marie Jokelová

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama