V chudém odlehlém kraji na ukrajinsko-maďarských hranicích žili vždy pracovití lidé. Za socialismu jezdili přes léto na jih země a prováděli sezonní zemědělské práce nebo natírali sloupy vysokého napětí. Když chtěl mít komunistický diktátor Ceausescu z Rumunska obilnici Evropy, káceli hluboké lesy, aby ustoupily polím. 

Hned po pádu komunismu se vydali pracovat na Západ. Na počátku devadesátých let neuměli cizí jazyky, ale nevadilo jim dřít od svítání do tmy a dělat práce, nad kterými jiní ohrnovali nos. Přespávali v opuštěných domech nebo se tísnili v miniaturních bytech v nejhorších čtvrtích a střádali. Časem se někteří zmohli a založili vlastní firmy.

Když naškudlili dost peněz, začali si v rodných vesnicích budovat domy - nebo spíš paláce - ve kterých ale jedenáct měsíců v roce nikdo nebydlí. Neustále je přestavují a vylepšují. V Oasi se říká: "Když si soused postaví třípatrový dům, já musím mít čtyřpatrový."

Opuštěná sídla v polovině srpna ožívají a úzké venkovské silnice zaplní luxusní auta se západoevropskými poznávacími značkami, za které by se nemuseli stydět ani na francouzské Riviéře. Svatební maraton začíná na svátek Nanebevzetí Panny Marie a během tří týdnů může být vesničan pozván i na dvacet svateb.

Průměrná veselka v Oasi přijde asi na padesát tisíc eur (v přepočtu zhruba 1,2 milionu korun) a je pozváno dvě stě až tři sta lidí. Na velkou svatbu klidně přijde i více než tisíc pět set hostů a to je hodně i na rumunské poměry.

Pro porovnání - když si brala tehdejší světová tenisová jednička Simona Halepová miliardáře Toniho Iuruca, pozvali na svatební party pouhých tři sta hostů. To by byla v Tara Oasului až trapně malá svatba, o které by se dlouho nehovořilo. Tady rodiny často pořádají rovnou dvě svatby - jednu v tradičních krojích a o rok později svatbu v moderním oblečení, při které mají vesničanky možnost obléct šaty podle poslední pařížské módy.

O fotografovi

Michal Novotný (1973) - Začal kariéru v osmnácti letech fotografováním konfliktu v bývalé Jugoslávii. Pak působil v časopise Reflex a v magazínu Pátek Lidových novin. Od roku 2009 je na volné noze a publikuje v nejprestižnějších světových novinách a časopisech. Jeho reportáže získaly mnoho ocenění - mezi nejvýznamnější patří třetí cena v soutěži World Press Photo v kategorii Každodenní život nebo první místo v soutěži Best of Photojournalism 2007 v kategorii Každodenní život. (red)

Web a sociální sítě Michala Novotného
Instagram: www.instagram.com/michalnovotnyphoto
Web: www.michalnovotny.com/