Model EOS-R je prvním pokusem Canonu o vstup do segmentu velkých poloprofesionálních a profesionálních bezzrcadlovek. Canon (stejně jako Nikon) dost dlouho vyčkával, zda se do těchto vod má pustit. Trvalo to zhruba pět let, než obě velké firmy uznaly, že tudy s největší pravděpodobností půjde další vývoj špičkové fotografické techniky.
Nový model jsem mohl zkoušet zhruba jeden den, což samozřejmě nestačí na prověření všech možností moderního fotoaparátu. Tento článek tedy přináší první postřehy a fotografie. Fotografoval jsem s novým objektivem 50 mm f/1,2. Ten Canon vyvinul pro nový bajonet, který EOS-R používá. Všechny následující postřehy jsou samozřejmě mé subjektivní názory.
Co je na novém fotoaparátu pozitivního
Konečně je tady. Za prvé je velmi pozitivní to, že se Canon do jeho vývoje a výroby pustil.
Design i ergonomie modelu EOS-R jsou z mého pohledu velmi povedené. Dobře padne do ruky. Zvlášť se mi líbil stavový displej na horní straně těla vedle hledáčku, který je přehledný a velmi dobře čitelný.
Adaptér, díky němuž se na tělo dají nasazovat starší objektivy ze zrcadlovek Canon, funguje velmi dobře, necítil jsem žádné zpoždění ani problémy se zaostřováním. Dobře fungoval jak nestabilizovaný teleobjektiv 70-200 mm f/4 L od Canonu, tak i optika od Tamronu (24-70 mm f/2,8) a od Tokiny (16-28 mm f/2,8). Nemůžu samozřejmě zaručit, že budou fungovat všechny objektivy jiných výrobců, ale můj první pokus vypadal velice nadějně.
Fotky jsem zatím mohl posuzovat jen ve formátu jpeg, čistý raw ještě nešel v Lightroomu zpracovat. Snímky, které stáhnete přímo z karty ve fotoaparátu, vypadají velice dobře a velmi mi připomínaly obrazový výstup ze zrcadlovky Canon 6D Mark II. U plnoformátového fotoaparátu, který má snímač velikosti kinofilmového políčka, je samozřejmá schopnost pořizovat kvalitní snímky i téměř ve tmě, a EOS-R ji jen potvrzuje. A je důležité, že i ve tmě dokáže velice dobře a rychle zaostřovat.
Elektronický hledáček. Je velký jasný, dobře čitelný, dobře funguje i téměř ve tmě.
Baterie. EOS-R používá stejné jako například Canon 6D, což je skvělé - pokud máte starší plnoformátovou zrcadlovku od Canonu, nebudete muset kupovat nové záložní baterky.
Objektiv 50mm f/1.2. Je velký, těžký a bude samozřejmě drahý. Ale nadchl mě. Krásně kreslí, dobře se s ním zaostřuje, má moc hezký bokeh (způsob, jakým zobrazuje rozostřené oblasti snímku). Pevné padesátky mám obecně v oblibě tuto jsem si při focení opravdu užíval.
Co je dobré vědět, ale nejde to jen tak označit znaménky plus či mínus
Ovládání je úplně jiné než u zrcadlovek od Canonu. Za celý den jsem si na něj nezvykl a rozhodně bych nemohl říct, že bych mohl jen tak intuitivně přejít od zrcadlovky Canon 6D, se kterou fotím, na EOS-R. Ovládání ale není nelogické, za pár dní by si člověk zvykl. Navíc je zde možnost přeprogramovat si tlačítka na těle přístroje podle vlastních potřeb.
Velikost. Jednou z ceněných výhod bezzrcadlovek bývala vždy velikost. Platilo, že jsou menší než srovnatelné zrcadlovky. EOS-R je ale zhruba stejně velký jako zrcadlovka Canon 6D Mark II. Podobným směrem se ovšem u plnoformátových bezzrcadlovek vydal i Nikon a nebo třeba Panasonic. Je to do jisté míry logické, protože malé tělo a velké plnoformátové objektivy by vytvářely velmi nevyvážený celek.
Jen jeden slot na SD kartu. Mně osobně to příliš nevadí, vystačím i s jedním, ale jsou fotografové, pro které je to klíčová věc. A ani se jim nedivím, když třeba fotíte svatbu, je příjemné žít v jistotě, že kdyby náhodou jedna paměťová karta selhala, máte fotky zálohované ještě na té druhé.
Co podle mého názoru příliš pozitivní není
Touch bar. Canon umístil vedle hledáčku plošku, citlivou na dotyk, kterou se dají ovládat některé funkce fotoaparátu (například ISO). Moje zkušenost s touch barem byla poněkud frustrující - a nejsem sám, podobně to cítili například i redaktoři renomovaného fotografického serveru DPreview. Po náhodném dotyku touch baru se mi například nečekaně měnilo nastavení ISO. Když jsem chtěl nastavit nějaký parametr přes touch bar, reagoval často velmi nepřesně. Stávalo se, že jsem přejel přes požadovanou hodnotu a musel se k ní vracet. Mechanické ovládací prvky mi proti tomuto řešení připadají lepší. Je však potřeba říci, že Touch bar se dá vypnout.
Elektronická závěrka. Ta je považována za jednu z hlavních výhod bezzrcadlovek oproti zrcadlovkám, umí fotit absolutně bezhlučně a také velice rychle (nebrzdí ji sklápějící se zrcátko). Pro EOS-R platí, že elektronická závěrka fotí potichu. Ale neumí fotit v rychlých sériích. To umí jen ta mechanická, která ve fotoaparátu samozřejmě je také. S elektronickou vždy dokáže udělat jen jednu jedinou fotku. Pro mě osobně je to největší chyba tohoto fotoaparátu. U malých reportážních bezzrcadlovek elektronickou závěrku a sériové focení využívám docela hodně a už si nedovedu představit, že bych si koupil fotoaparát bez této funkce. Věřím ale, že to Canon časem vyřeší pomocí nového firmwaru.
Chybí zaostřovací joystick. Pokud jsem nechtěl používat dotykový displej, byl přesun zaostřovacího bodu poměrně pomalá záležitost. Asi nejjednodušší je naprogramovat si kruhový ovladač na zadní straně těla přístroje, aby se jím dal posouvat zaostřovací bod (v základním nastavení z továrny to tak nebylo). Mnohem víc by se hodil ovládací joystick místo touch-baru. Canon si ho nejspíš schovává pro vyšší model, ale neměl by. Přímá konkurence, tedy - Sony A7 III i Nikon Z6 joystick mají.
Koho nový EOS-R potěší?
Napřed to vezměme z pohledu té největší skupiny, pro kterou je Canon EOS-R určen. Určitě by se mohl líbit každému, kdo přechází z menších zrcadlovek od Canonu na plnoformátový fotoaparát. Fotí dobře, snímky mají příjemné barvy, na jaké jsou uživatelé Canonu zvyklí. Během krátkého jednodenního fotografování jsem nestihl pořádně vyzkoušet funkce, které dokáží držet stále zaostřené oko fotografovaného člověka nebo sledovat a přeostřovat na pohybující se objekt. Ale mohly by být velmi užitečné pro portrétní fotografy nebo při fotografování sportu. Prověřím je při delším testování. Pro člověka, který začíná objevovat plný formát, to bude bezesporu dobrý fotoaparát.
A teď se podívejme na ty menší, ale často dost hlasité skupinky, které by o něm mohly uvažovat:
EOS-R pravděpodobně neudělá velký dojem na člověka, který chce přejít z konkurenčních malých bezzrcadlovek na tu plnoformátovou. Špičkové APS-C a zvláště Micro 4/3 bezzrcadlovky toho umí o něco víc. (Ale zase mají menší snímač a horší výsledky za velmi špatných světelných podmínek).
A pak je tady ještě jedna podskupina. Stávající uživatelé velmi oblíbeného plnoformátového Canonu 6D (případně jeho následovníka 6D Mark II), kteří už několik let čekají na model někde mezi touto základní plnoformátovou zrcadlovkou a podstatně dražším Canonem 5D Mark IV. Může se pro ně stát EOS-R tím dlouho očekávaným mezistupněm a krokem výše? Bude to velmi individuální - podle toho, co si kdo od fotoaparátu slibuje. Na tuto otázku se pokusím podrobně odpovědět poté, co se mi EOS-R dostane do rukou na více dní, abych mohl podrobně prozkoumat všechny jeho možnosti.
Ale celkově vzato, je to solidní vstup Canonu do segmentu, který se stává v poslední době velmi populárním, a Canon v něm zatím chyběl.
