Portréty unikátní technikou: Pohledy do očí Magora Jirouse, Zikmunda či Štreita

Portréty unikátní technikou: Pohledy do očí Magora Jirouse, Zikmunda či Štreita
Na portrétech od Radovana Kodery jsou ostré v podstatě jen oči fotografovaných, které díky tomu magicky přitahují pohled diváků. Kodera tohoto efektu dosahuje speciálním velkoformátovým přístrojem, který umožňuje zaostřit jen na zvolenou přímku a její blízké okolí. Své portréty různých osobností a především fotografů vystavuje nyní ve Středoevropském domě fotografie v Bratislavě. Na fotce: Ivan Martin Jirous, 2011. (Básník, publicista, výtvarný kritik a vůdčí duch českého undergroundu).
Jindřich Štreit, 2011. (Dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života).
Hana Gerzanicová, 2018. (Spisovatelka, básnířka, překladatelka, pedagožka a propagátorka české kultury v Austrálii).
Vladimír Birgus, 2011. (Fotograf, historik fotografie a vysokoškolský profesor).
Foto: Radovan Kodera
Tomáš Vocelka Dan Poláček Tomáš Vocelka, Dan Poláček
17. 7. 2021 20:00
Na portrétech od Radovana Kodery jsou ostré v podstatě jen oči fotografovaných, které díky tomu magicky přitahují pohled diváků. Kodera tohoto efektu dosahuje speciálním velkoformátovým přístrojem, který umožňuje zaostřit jen na zvolenou přímku a její blízké okolí. Své portréty různých osobností a především fotografů vystavuje nyní ve Středoevropském domě fotografie v Bratislavě.

"Oči nejsou jen smyslovým orgánem, ale i prostředkem neverbální komunikace. Očima se můžeme tázat, vyjádřit souhlas, vzdor, radost, smutek i vztek. Zároveň jsou výrazným vizuálním charakteristickým rysem člověka. Pohled z očí do očí může být prvním vzájemně vyslaným signálem a obvykle napoví, jak bude probíhat další komunikace," vysvětluje fotograf Kodera a přiznává, že portrétování touto metodou není pro lidi sedící modelem zrovna pohodlné.

Rozostření mimo přímku spojující obě oči je způsobeno tím, že objektiv a deska, na kterou se fotografuje, neleží v rovnoběžných rovinách. Přístroj totiž umožňuje jejich naklápění.

"Při fotografování nutím portrétované dodržovat mé rozmarné a pro ně nekomfortní podmínky. Dominantního zobrazení očí se snažím dosáhnout jak způsobem nasvícení a kompozicí snímku, tak i pomocí techniky. Fotografuji velkoformátovou kamerou, umožňující využít anti-Scheimpflugova principu, tedy  naklopení přední a zadní standarty tak, že zobrazovací rovina není rovnoběžná s rovinou zaostření. Ta běží šikmo prostorem. Při ostření na matnici se pokouším protnout rovinu zaostření a rovinu zobrazení právě v místě očí," vysvětluje. (Pozn. red.: Jak funguje velkoformátový fotoaparát, jak vypadají standarty a jak se s ním fotografuje se můžete podívat zde).

Pro portrétované to znamená, že se nesmí pohnout od chvíle, kdy fotograf začne zaostřovat, až do okamžiku expozice. Může to trvat poměrně dlouho, proto jim fotograf za hlavu nainstaluje opěrku, od které se nesmí během portrétování odtáhnout.

"Portrétování je pro mě vždy emotivní zážitek a ten pokračuje i během vyvolání negativu a při výsledném zpracování fotografie ve fotokomoře," uvádí Radovan Kodera, který pořizuje portréty touto metodou už od roku 2011.

Kodera se narodil v roce 1960 v Chebu a od roku 1974 žije v Plzni. Po maturitě a vojně pracoval v různých profesích (řidič, bagrista, zauhlovač, vychovatel na stavebním učilišti) a od roku 1992 působí jako fotograf plzeňského památkového ústavu. Odtud se také odvozuje způsob, jakým pracuje s portrétem. Metoda, při které se vůči sobě naklápí roviny objektivu a filmu, je totiž často využívána při profesionálním fotografování architektury (kromě práce s hloubkou ostrosti totiž umožňuje také srovnat svislé linie tak, aby byly rovnoběžné). 

V letech 2008-2014 studoval Kodera Institut tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Působí také jako pedagog - nejprve to bylo na Střední soukromé umělecko-průmyslové škole Zámeček v Plzni-Radčicích a od roku 2012 učí na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU v Plzni. Od druhé poloviny devadesátých let pracuje také jako kurátor a organizátor výstavních projektů.

Vytvořil několik autorských dokumentárních souborů, např. Plzeň v Sametové revoluci, Slavnosti svobody 1990, Psychiatrická léčebna v Dobřanech, Židovské hřbitovy západních Čech, Tady žili židé, Osudy zmizelých, Stopy holocaustu, soubory fotografií ze Zakarpatské Ukrajiny, z Albánie, ze slévárny v Králově Dvoře. Zabývá se dokumentární a výtvarnou fotografií, v posledních letech se věnuje také portrétu a zátiší. Pracuje s velkoformátovou kamerou v ateliéru i v terénu. Ve volné tvorbě pracuje stále analogovým procesem, z negativů vytváří klasické bromostříbrné zvětšeniny.

Výstava ve Středoevropském domě fotografie v Bratislavě potrvá do 1. srpna a více o ní najdete na této stránce.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy