Morava, Ukrajina, Rumunsko. Proměny času pohledem brněnského fotografa

Morava, Ukrajina, Rumunsko. Proměny času pohledem brněnského fotografa
Morava, 2013
Zakarpatská Ukrajina, 2005
Čechy, 2018
Brněnský fotograf Jaroslav Pulicar je velmi uznávaný, ač o něm není příliš slyšet. Fotografuje totiž především sám pro sebe a pro svou radost. Jeho snímky jsou výtvarné a zachycují poetiku i drsnou krásu každodenního života. Nyní vystavuje v pražské galerii Leica. Snímky ve fotogalerii jsou z jeho druhé knihy (vydané nakladatelstvím PositiF). Nese jednoduchý název Pulicar. Ve fotogalerii se můžete podívat na Pulicarovy snímky z Moravy, Ukrajiny i mnoha dalších míst. Tento snímek vznikl na Moravě v roce 2019. Výstava i kniha mají společného kurátora a editora Tomáše Pospěcha.
Foto: Jaroslav Pulicar / Ukázka z knihy Tomáše Pospěcha a Jaroslava Pulicara "Pulicar", kterou na sklonku roku 2020 vydalo nakladatelství PositiF.
Dan Poláček Tomáš Vocelka Dan Poláček, Tomáš Vocelka
5. 5. 2022 14:40
Brněnský fotograf Jaroslav Pulicar je velmi uznávaný, ač o něm není příliš slyšet. Fotografuje totiž především sám pro sebe a pro svou radost. Jeho snímky zachycují poetiku i drsnou krásu každodenního života. Nyní jsou jeho snímky z Moravy, Ukrajiny i mnoha dalších míst k vidění v pražské galerii Leica. Výstava potrvá do 12. června.

"Výstava je ohlédnutím za téměř čtyři desetiletí vznikajícím dílem brněnského fotografa Jaroslava Pulicara (*1954). Přestože patří mezi nejvýraznější české dokumentaristy a v minulém roce za své práce obdržel cenu Osobnost české fotografie Asociace profesionálních fotografů, jeho práce je známa jen několika málo zasvěceným. Má jasnou metodu tvorby: dělat, co ho baví, být na cestě, fotografovat černobíle, stále na film," konstatuje kurátor výstavy Tomáš Pospěch, který v nakladatelství PositiF vydal v roce 2020 Pulicarovu fotografickou knihu. 

"Tvorba Jaroslava Pulicara je osobitá mimo jiné tím, jak je v ní důsledný a nepolevuje. Nároky kladené na fotografický obraz jsou propojeny s jeho životními postoji. Nepracuje podle témat nebo na jednotlivých uzavřených projektech, kontinuálně vytváří samostatné obrazy, ve kterých rozvíjí svůj osobitý jazyk. Napříč desetiletími vzniku jeho snímků máme pocit, že se fotografie vzájemně doplňují a tvoří uzavřený celek," říká kurátor.

Snímky Jaroslava Pulicara propojují fotografický dokument s výtvarným pojetím snímků. "Výtvarnou stranu fotografie považuji odjakživa za součást pro mne dobré fotografie. Úplně čistý dokument není to, co chci dělat," vysvětlil Pulicar. Sám sebe by ani za dokumentárního fotografa neoznačil. Jako název pro to, co fotografuje, se mu líbí pojem "sociální krajina". 

Pulicar fotografuje především ze své vnitřní potřeby, fotografie ho neživí a považuje za skvělé, když se mu za rok podaří udělat dvě nebo tři fotografie, se kterými je skutečně spokojený. "Důležité je, udělat si z fotky opravdovou náplň života, především ale tak nějak dovnitř. Tak to pro mne je a nenechám si to kazit," říká v rozhovoru publikovaném v jeho druhé knize nazvané Pulicar, která vyšla v roce 2020 v nakladatelství PositiF

Jak uvedl Tomáš Pospěch, Pulicarovy autorské výstavy bychom spočítali na prstech jedné ruky a textů zabývajících se hlouběji jeho prací máme k dispozici ještě méně. "Dlouho zvažuje, jestli některou fotografii vypustí do světa. Pak ovšem máte jistotu, že je pulicarovská," vysvětlil. 

"Neživil jsem se fotografií a je to tak dosud," konstatuje Jaroslav Pulicar v rozhovoru zveřejněném v knize. "Chodil jsem do práce a mohl vyrazit v pátek a na víkend. Fotografoval jsem tedy především akce, které se opakují, třeba výstavy zahrádkářů a chovatelů, trhy, myslivecké slavnosti, ochutnávky vína nebo třeba dožínky. Opakují se, víš o nich dopředu a je dobré, když se za nimi ještě navíc skrývá tradice, která jde třeba daleko do minulosti," konstatuje brněnský fotograf.

Jak sám uvádí, nejpodstatnější linkou, kterou ve svých fotografiích sleduje, jsou jednoduché věci, které mají nějaký obtížně pojmenovatelný přesah.

Přitahují ho slavnosti i místní zvyky a obyčeje na vesnicích. "Jsem trochu  nešťastný, když vidím, jak se mnohé z toho, co jsem měl rád, mění a nabírá jakousi plytkou podobu a vše získává komerční převlek," reaguje na proměny světa kolem nás.

Na cestách za fotografií projel mnoho zemí, lákalo ho Rumunsko, Ukrajina, Slovensko nebo Polsko. "Mým základním modelem, jak přistupovat k tvorbě, je co nejvíce cestovat. Doma ty fotografie neudělám. A samozřejmě cestovat ne do atraktivní exotiky, ale tam, kde se opravdu žije, kde je to třebas i trochu ušmudlané, ale mezi tím žijí lidé s určitou důstojností," konstatuje.

Z jeho snímků často dýchá atmosféra do nenávratna zmizelých událostí a situací. "Fotografuješ, co je teď. A čas z toho tu rychleji, tu pomaleji dělá minulost," dodává Pulicar.

O výstavě

Jaroslav Pulicar. Leica Gallery, Praha. Kurátor Tomáš Pospěch. Výstava trvá od 
29. 4. do 12. 6. 2022. Více informací najdete na stránkách galerie.

O knize

Jaroslav Pulicar: Pulicar. Vydalo nakladatelství PositiF, 21 x 30 cm, 152 stran, šitá vazba, 750 Kč.

Citace v textu vycházejí z rozhovoru Tomáše Pospěcha s Jaroslavem Pulicarem, který byl pořízen v době, kdy se kniha chystala k vydání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Záchranáři ošetřili po požáru v rodinném domě v Ivančicích šest lidí, nadýchali se zplodin

Záchranáři v neděli nad ránem po požáru v rodinném domě v Ivančicích ošetřili šest lidí. Nadýchali se zplodin hoření, uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Podle ní se předpokládá, že by stav u nikoho neměl být vážný. Podle mluvčího hasičů Jana Dvořáka dostali hasiči požár rychle pod kontrolu a uhasili ho.

Zdroj: ČTK
Další zprávy