Ital Cesare Prezzi tvrdil, že v roce 1934 při sestupu do jeskynního systému Kačna jama objevil čtyři sta metrů dlouhou zdobenou chodbu, a to jen 240 metrů od přístupové propasti. Od té doby toto bájné místo neúspěšně hledají další jeskyňáři.
Čeští speleologové Kačnou jamu (Hadí jeskyni) podrobně zkoumají od roku 2004. Během letošní expedice, která skončila 7. července, se chtěli zaměřit na potápění v zadních povodňových chodbách systému. "Tento cíl byl zrušen hned na začátku, což vzhledem ke stavu vody na řece Rece (která protéká jeskyní) a hrozícím bouřkám bylo rozumné. Za zvýšených vodních stavů se jeskyně zatápí až ke stropu spodní deset metrů vysoké chodby. A při větších povodních nastoupá až sto metrů vysoko," komentuje situaci hlavní organizátor Tomáš Roth.
Stoupání komínem nad Kalvárií
Expedice tedy přehodnotila plány a pokusila se mimo jiné i prověřit legendu o existenci Prezziho chodby. Po čtyřech dnech velmi náročného lezení se podařilo dosáhnout výšky cca 120 metrů v komínu v dómu nad jeskynním prostorem zvaným Kalvárie. Snaha objevit tam bájný tzv. Prelcevov rov (Prezziho chodbu) ale opět vyšla naprázdno. Vše nasvědčuje tomu, že je tato chodba jen smyšlená.
"Překvapilo mě, že je to tak vysoké, nečekal jsem to," říká lezec a jeskyňář Pavel Kubálek. "Ze začátku to byla hodně rozpadlá skála, potom je tam krásné patro, které pokračuje komínem. Jsou tam sintrové náteky, takže to je poměrně hezky zdobené," dodal. Při výstupu byl po celou dobu jištěný Janem Enčevem.
Co když Prezzi neuměl chodbu správně zakreslit?
"Myslím si, že chyba není v tom, že by to Prezzi neuměl správně zaměřit. Nejspíš si to prostě vymyslel," říká člen expedice Pavel Kubálek. "Tehdy do jeskyní moc lidí nechodilo a je možné, že se spoléhal na to, že tam už po něm nikdo další nepůjde," dodal.
Podle Tomáše Rotha je nalezení Prezziho chodby stále méně pravděpodobné. "Spíše to vypadá, že se jedná o vymyšlenou mapu. Podle informace od Slovinců pan Prezzi vytvořil několik obdobných map jeskyní, které se nikdy nenašly. Ve velikých komínech či těžko přístupných koutech se však podle našich dosavadních zkušeností ještě mohou skrývat neprolezené části jeskyně, takže naděje na nalezení nějakého horního patra tu opravdu je, což se nám podařilo potvrdit už loni při nalezení Nebeské chodby," říká.
Vysoká hladina vody nezabránila expedici pracovat
Expedice sice musela zrušit původní cíl, ale přesto se na jeden den vydala za podzemní řeku Reku, na které panovaly zvýšené vodní stavy. Snažila se optimalizovat transportní trasu pro těžké, křehké a velmi drahé potápěčské přístroje (rebreathery) a zdokumentovat vyšší vodní stav.
V jeskyni také Martin Dieter Soldner testoval bezdrátovou komunikaci z podzemí na povrch. "Jeden vysílač jsme dali ke vstupu do propasti, jeden na dno propasti a jeden do bivaku nula. Nějaké zprávy sice nepřišly, protože vysílač byl vypnutý, ale i tak si myslím, že test byl úspěšný," říká.
Byla to už 59. expedice do Kačne jamy
Čeští speleologové se na Kačnou jamu podrobněji zaměřují už dvacet let a blízce přitom spolupracují se Slovinci. Ti jim zajišťují zázemí, podporu na povrchu a komunikaci s katastrem jeskyní. Češi na oplátku zase poskytují výsledné materiály ze svého zkoumání.
V budoucnu plánují čeští jeskyňáři dolézt do konce zmiňovaný komín nad Kalvárií a uskutečnit plánované potápění v zadních částech jeskyně.
Autorem reportáže je fotograf Petr Šimon Janíček, oceněný v soutěži Czech Junior Photo 2021. Jeho práci můžete sledovat například zde: instagram.com/petrsimonjanicek/
