Figuríny v obchodech s oblečením mají nerealistické proporce. Kdyby se jim lidé podobali, byli by považováni z lékařského hlediska za nezdravé, vyplývá ze studie výzkumníků z univerzity v Liverpoolu. Článek byl zveřejněn v Journal of Eating Disorders (časopis o poruchách příjmu potravy).
"Existují jasné důkazy o tom, že ideál ultra štíhlosti přispívá k rozvoji problémů s duševním zdravím a poruchám příjmu potravy," cituje autora textu Erica Robinsona britská BBC.
Do studie figurín v obchodech se pustil po jedné z nákupních výprav. Podle svých slov byl z proporcí vyveden z míry natolik, že se tímto problémem rozhodl dále zabývat.
Ačkoliv původní plán výzkumníka bylo měřit figuríny přímo v obchodech, ani jedna módní značka mu to nedovolila, proto se musel spolehnout pouze na vizuální odhad. Po prozkoumání několika obchodů s módou ve dvou britských městech došel k závěru, že ani jedna ženská figurína neměla normální proporce těla.
Mužské figuríny jsou příliš svalnaté
Propagace ultra štíhlých těl je odborníky dlouhodobě kritizována. Někteří prodejci sice v uplynulých letech prohlásili, že začnou používat větší figuríny s realističtějšími proporcemi, ale v době výzkumu (v roce 2015) ani jeden takovýto model nebyl zaznamenán.
Akademici z liverpoolské univerzity zkoumali také mužské figuríny. U těch se ukázalo, že podváhu by měla méně než jedna z deseti. Vykazovaly zase příliš svalů.
"Mužské figuríny byly méně štíhlé než ty ženské, a proto lépe reprezentují to, co nazýváme normální mužskou tělesnou hmotností. Při sběru dat se ale zjistilo, že řada mužských figurín byla nerealisticky svalnatá," uvádí studie.
Autor tak vyzývá k dalšímu prozkoumání modelů mužských těl, zda také nepodporují zobrazování nerealistických proporcí.
Tělesné proporce figurín nebyly diskutovány poprvé. Robinson poukázal na studii z roku 1992, jež se zaměřila na figuríny od 30. do 60. let 20. století. Výzkumníci tehdy dospěli k závěru, že "skutečné ženy s podobnými proporcemi těla by byly tak slabé, že by nebyly schopny menstruovat."
