


Mělo to být jeho soukromé Eldorádo, dnes je to ekologická časovaná bomba. Někdejší sídlo narkobarona Pabla Escobara láká turisty na aquapark a exotiku. Jenže za plotem areálu se odehrává drama. „Kokainoví hroši“, které si nechal gangster dovézt z Afriky, se nekontrolovaně šíří Kolumbií. Terorizují farmáře, vyvražďují původní druhy a jejich výkaly doslova dusí největší řeku v zemi.

Pablo Escobar zemřel v roce 1993 během přestřelky s policií. Za léta kariéry pašeráka drog vydělal přinejmenším desítky miliard dolarů a nechal zavraždit stovky lidí. Svou největší bombu však nechal tikat v zahradních jezírkách někdejšího panství.
Čtyři hroši, které si narkobaron nechal tajně dovézt z Afriky, se za tři desetiletí rozrostli na stohlavé stádo a ovládli kolumbijskou řeku Magdalena. Státní pokladna pálí miliony za neúspěšné kastrace, zatímco agresivní tlustokožci terorizují farmáře a mění unikátní přírodu v žumpu.

Kolumbijská vláda roky sázela na to, že problém vyřeší humánně. Jenže politika narazila na realitu biologie. Veterinář Alejandro Mira z Medellínu, který se pokoušel zvířata sterilizovat, popsal pro list The Guardian, proč je to tak složité. Aby veterináři hrocha kastrovali, musí se v polních podmínkách džungle prořezat centimetry tlustou kůží a vrstvami svalů k varlatům, která zvíře skrývá hluboko v těle.
Po Escobarově smrti se vláda o jeho soukromou zoo nedokázala postarat. Hroši zmizeli do volné přírody a v tropickém ráji bez přirozených nepřátel našli ideální domov. Vědci dnes odhadují jejich počet na 169, přičemž někteří se od původního stanoviště toulají i 160 kilometrů daleko.
Zatímco turisté v zábavním parku Hacienda Nápoles, někdejší výkladní skříně moci Escobarova kartelu, nadšeně krmí hrošici Vanessu, řeka Magdalena zažívá tichou zkázu. Ekoložka Nataly Castelblanco-Martínezová varuje, že tito obři doslova dusí život v zemi. Každý hroch vyprodukuje denně desítky kilogramů trusu. Ten mění chemii vody, bere kyslík rybám a vytlačuje původní zvířata, jako jsou kapybary nebo ohrožení kapustňáci.
„Máme před sebou jeden z největších problémů s invazními druhy na světě,“ říká vědkyně. Podle jejích propočtů ovládne kolumbijské toky do roku 2035 už přes tisíc hrochů, pokud vláda okamžitě nenařídí jejich odstřel.
Tady politici naráží na největší překážku: emoce voličů. Kolumbijci si hrochy oblíbili. Když armáda v minulosti zastřelila agresivního samce jménem Pepe, lidé vyšli do ulic a protestovali.
„Lidé v nich vidí postavy z pohádek, ne nebezpečné predátory,“ varuje David Echeverry, který má správu zvířat na starosti. Přitom v Africe tito obři připraví o život více lidí než lvi. V Kolumbii už hroši napadají farmáře a způsobují těžké dopravní nehody na dálnicích mezi Bogotou a Medellínem. Přesto se politici bojí vydat povel k palbě, aby neztratili hlasy u voleb.
Volně se potulující hroši začali komplikovat také dopravu. Podle listu Guardian již země zaznamenala první dopravní nehodu způsobenou hrochem. Řidič osobního vozu do jednoho z nich ve vysoké rychlosti narazil na dálnici spojující města Bogotá a Medellín. Auto bylo na odpis a hroch zahynul, řidiči se však podle dostupných informací podařilo vyváznout.
Dnešní Hacienda Nápoles, která leží u městečka Puerto Triunfo asi 150 kilometrů od druhého největšího kolumbijského města Medellínu, láká rodiny na skluzavky a pštrosy, ale ploty areálu už dávno nic neznamenají. Hroši se toulají daleko od svého původního domova. A nejsou sami. Z Escobarovy zoo unikli i chitalové indičtí – mrštní jeleni, kteří hravě přeskakují třímetrové ploty a vytlačují místní druhy jelenů.
Turisté si mohou zaplavat pod „Vodopády vítězství“ nebo pod gigantickými sochami. Obdivovat mohou pštrosy, zebry, surikaty, opice a další exotická zvířata, z nichž většina není původem z Kolumbie, ale z Afriky. Nechybí také pamětní muzeum, které připomíná Escobarovu historii. Součástí prohlídky jsou také ruiny někdejší vily.

Pablo Escobar sice zmizel ze scény před více než třiceti lety, ale jeho největší zločin proti Kolumbii stále žije. Do jihoamerické půdy zasel biologickou bombu, která teď vybuchuje v přímém přenosu.






Američtí elitní výsadkáři s historií sahající od vylodění v Normandii až po moderní konflikty míří na Blízký východ. Pokud by se Spojené státy rozhodly obsadit íránský ostrov Charg, právě jednotky 82. výsadkové divize by mohly sehrát klíčovou roli.



Premiér Andrej Babiš po návštěvě Karlovarského kraje vyzval hlavní distributory pohonných hmot k okamžitému snížení cen paliv. Kritizoval firmy za vysoké ceny nafty a podle něj nepřiměřené marže.



Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.



Rok poté, co explodovala část muničky v Poličských strojírnách, není vyšetřování u konce. Policie i báňští odborníci na zjišťování příčin ještě pracují. A stejně jako v případě pátečního požáru zbrojovky Archer-LPP provází i události z března 2025 podivnosti. Obě zasažené firmy jsou přitom důležitými dodavateli ukrajinské armády, která se už více než čtyři roky brání agresi Vladimira Putina.



Fotografií vytvořenou pomocí umělé inteligence, kterou sdílel náměstek ministra školství Zdeněk Kettner (SPD) a na které je vyobrazený předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář a teolog Tomáš Halík s mužem obviněným ze zapálení průmyslové haly v Pardubicích, se zabývá pražská policie.