„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
Básník Ivan Martin Jirous kvitoval, že když je český underground za komunismu ilegální, alespoň se mu nemůže stát to, co se na Západě běžně děje alternativní kultuře: tedy že jej pohltí mainstream. Nakolik je někdejší podzemní kultura důležitá pro dnešek, ukazuje nová publikace literárního historika Martina Machovce.
Jako filozofická road movie se smrtí v patách by se dala charakterizovat novela Egona Bondyho nazvaná Dlouhé ucho. Vyšla teď 23 let poté, co byla napsána, a jejím hlavním protagonistou je starý čínský filozof Lao-c’.
Vychází poslední próza českého básníka a prozaika Egona Bondyho nazvaná Dlouhé ucho, která byla považována za ztracenou. Hlavním hrdinou je čínský filozof Dlouhé ucho, vytvořený dle předobrazu Lao-c'e, zakladatele taoismu. Autor vychází z nejstaršího historického záznamu o Lao-c’ovi, o němž však není jisté, zda je autentický.
Rozhovor s literárním historikem Vladimírem Novotným o novinářce a překladatelce Mileně Jesenské, jejím vztahu s Franzem Kafkou, tragickém životě i o její dceři Janě, osudové ženě Egona Bondyho. A také o hraném dokumentu České televize Kolem Mileny Jesenské, který měl v úterý televizní premiéru.
Více než polovinu svého krátkého života naplnil Vladimír Boudník (1924-1968) uměleckým experimentováním s materiály, s nimiž přišel do kontaktu v továrně. Fantazii používal jako prostředek k experimentování, přátelil se s Bohumilem Hrabalem a k dokonalosti vypiloval několik do té doby nepoznaných výtvarných technik. Svět Vladimíra Boudníka nyní detailně představuje Muzeum hlavního města Prahy. Výstava potrvá do konce října.
Jsme konzervatoř, škola nás vychovává k herecké praxi, v divadle běžně jako vyjadřovací prostředek vidíte nahotu nebo vulgarismy, my se to tím učíme, zákaz reprezentovat školu s básní Egona Bondyho beru jako cenzuru, říká studentka herectví Pavla Limmlová. Dodává, že věděla, že text Bondyho není konformní a nemusí se líbit všem, reakce vedení školy ale podle ní zašla moc daleko.
Malá Strana nebyla vždy jen luxusním místem pro pražské hotely a parkovištěm pro poslance. Dříve to byla živoucí čtvrť plná spisovatelů, básníků a dalších umělců...
Divadelní scény se vypořádají se čtvrtstoletím od pádu komunismu v Čechách. Reflexi nabízejí například Nová scéna, Vila Štvanice i Divadlo Ponec.
Bondyovský debut Tomáše Mašína je navoněná zdechlina
Tři sezony v pekle vypráví o lásce Egona Bondyho
