Muž, který experimentoval s fantazií. Výtvarníka Vladimíra Boudníka připomíná podrobná výstava

Jeden z abstraktních monotypů Vladimíra Boudníka.
Zahájení výstavy Vladimír Boudník, kterou pro Muzeum hl. m. Prahy připravili Jiří Lukas (vlevo) a Jan Placák (druhý zprava).
Výstava je řazená chronologicky, tedy od 40. let do Boudníkovy sebevraždy na konci 60. let.
K vidění jsou tu i nejrůznější dokumenty, fotografie či poznámky a dopisy, stejně jako texty o explosionalismu - myšlenkovém a výtvarném směru, který ustanovil právě Boudník.
Foto: Jakub Plíhal
Hana Slívová Hana Slívová
18. 7. 2017 5:00
Více než polovinu svého krátkého života naplnil Vladimír Boudník (1924-1968) uměleckým experimentováním s materiály, s nimiž přišel do kontaktu v továrně. Fantazii používal jako prostředek k experimentování, přátelil se s Bohumilem Hrabalem a k dokonalosti vypiloval několik do té doby nepoznaných výtvarných technik. Svět Vladimíra Boudníka nyní detailně představuje Muzeum hlavního města Prahy. Výstava potrvá do konce října.

Když Vladimír Boudník procházel v létě roku 1947 Beskydy a přilehlou část Slovenska, zaujaly ho barvy, které nabízela tamní příroda. Byl to pro něj zásadní podnět: o dva roky později jako šestadvacetiletý umělec na základě tohoto zážitku formuloval manifest explosionalismu. Jeho podstatou byla zcela volná tvorba založená na asociacích, které v člověku vyvolávají nahodilé skvrny.

"V té době absolvoval více než dvě stě pouličních akcí a přednášek s demonstracemi tvorby, které měly povzbudit lidi, aby sami v sobě hledali prameny uměleckého vidění," píší v doprovodném textu Jiří Lukas a Jan Placák, autoři výstavy. Princip nahodilosti byl pro Boudníka určující až do konce jeho života v roce 1968.

Výstava, vycházející z podrobné sbírky provozovatele antikvariátu a galerie Ztichlá klika Jana Placáka, je jedinečná svým rozsahem.

K vidění je na ní zhruba 300 grafik, ale i dokumentů - manifestů, dopisů či poznámek, které nebyly vystavené ani na Boudníkově průřezové výstavě v Císařské konírně na Pražském hradě v roce 2004.

Libeňské přátelství s Bohumilem Hrabalem

V Muzeu hlavního města Prahy se návštěvníci seznámí s výtvarníkovým životem od 40. let, kdy studoval na Střední grafické škole a tvořil zejména linoryty a dřevořezy. Na nich v podobě světských i náboženských odkazů zachytil hrůzy druhé světové války.

Padesátá léta ovlivnilo přátelství s Bohumilem Hrabalem, kterého Boudník náhodně potkal cestou do kladenských hutí, v nichž Hrabal brigádničil. Společně pak bydleli v Hrabalově bytě v Libni a s dalšími malíři a literáty, například Egonem Bondym, Zbyňkem Sekalem či Adolfem Bornem, tam často a vášnivě diskutovali o umění a postojích ke společenskému dění.

"V této době nevzniklo mnoho Boudníkových výtvarných prací, začal však více psát. Napsal několik povídek, vedl si deník, rozesílal stovky dopisů a manifestů, ve kterých vysvětloval explosionalismus a svoje snažení," vysvětluje Jiří Lukas.

Boudníka inspirovala i práce v továrně

Důležitou položkou na seznamu Boudníkových prací je tzv. aktivní grafika, jejíž vlastní koncept Boudník rozpracoval na přelomu 50. a 60. let. Inspirovala ho práce v továrně, kde se seznámil s nejrůznějšími materiály.

Lukas vysvětluje, že Boudník kovovou desku rozrušoval vrypy, údery kladiva, dláty, propaloval ji autogenem, vrážel do ní kovové špony nebo otiskoval různé kovové fragmenty. Z těchto desek pak i se svými kolegy z továrny tiskl grafické listy, podobně jako z desek dozdobených nejrůznějšími provázky, textilu nebo kovových pilin. I tato grafika, pro niž se vžil název strukturální, je Boudníkova doména.

Vystavené jsou v Muzeu hl. m. Prahy také Boudníkovy monotypy (výtvarná technika obtiskávání barvy, pozn. red.) s motivem strašidelných ryb a nejrůznějších podmořských živočichů, práce ovlivněné podvědomím a experimentální fotografie.

Zajímavostí je, že Boudník pravděpodobně nikdy nevlastnil fotoaparát a jeho fotoexperimenty vznikaly ve spolupráci s mladším spolužákem z grafické školy a pozdějším studentem UMPRUM Jaroslavem Dočekalem.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Biker Stošek si na ME v maratonu vyjel bronz

Martin Stošek získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy v maratonu horských kol ve švýcarském Evoléne. V závodu na 78 km s převýšením 3900 metrů ho porazili jen Němec Andreas Seewald a Ital Samuele Porro, který skončil druhý na třetím šampionátu za sebou.

Stošek výrazně vylepšil 18. příčku z roku 2019 a navázal na pět let starý bronz Kristiána Hynka, který dnes dojel v 41 letech sedmý. Na vítězného Seewalda ztratil Stošek téměř osm minut, za Porrem zaostal o čtyři minuty.

Závod žen na 70 km vyhrála Španělka Natalia Fischerová.

Příští rok se maratonský evropský šampionát uskuteční v Jablonném v Podještědí, kam se vrátí po deseti letech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy