Dolní Břežany

Ve dne září barvami a v noci světly. Školka v Dolních Břežanech se rozbíhá do krajiny

Ve dne září barvami a v noci světly. Školka v Dolních Břežanech se rozbíhá do krajiny

Prohlédnout si 15 fotografií

Každá z celkem třech tříd má vlastní hernu, na niž navazuje terasa a zahrada.

Uvnitř se díky dvojitému obkladu vytvořily prostory pro posezení dětí v oknech.

Středočeši mají parkovací dům za 70 milionů. Je nápaditější než kvádr na "Čerňáku"

Středočeši mají parkovací dům za 70 milionů. Je nápaditější než kvádr na "Čerňáku"

Prohlédnout si 16 fotografií

"Fasády východní a jižní jsou železobetonové s malými větracími otvory v rozmanitém vzoru, které dovnitř propouští rozptýlené světlo a vytváří podobný efekt, jako známe z orientu," vysvětluje Zdeněk Fránek.

Dvoupatrová budova má pojezdnou střechu, jinými slovy i na ní se dá parkovat. Nad její úrovní jsou tři menší přístřešky, které pokrývá zeleň.

Grand Prix architektů získala sportovní hala v Dolních Břežanech ve tvaru elipsoidu

Grand Prix architektů získala sportovní hala v Dolních Břežanech ve tvaru elipsoidu

Prohlédnout si 16 fotografií

Budova stojí na hraně zastavěného území v těžišti velké rozvojové plochy

Objekt má tvar rotačního elipsoidu.

Dolní Břežany dokázaly spojit kvalitní stavby a veřejný prostor. Začínají je následovat i další obce

Dolní Břežany dokázaly spojit kvalitní stavby a veřejný prostor. Začínají je následovat i další obce

Dolní Břežany leží jižně od Prahy v jejím těsném sousedství a stejně jako řada obcí na hranici pražské aglomerace čelily v minulosti prudkému nárůstu…

Jak se proměnila obec nedaleko Prahy během deseti let? Především vznikl kvalitní veřejný prostor

Jak se proměnila obec nedaleko Prahy během deseti let? Především vznikl kvalitní veřejný prostor

Prohlédnout si 20 fotografií

Takto ještě v roce 2010 vypadalo místo, kde nyní stojí vědecké centrum ELI. Zhruba šestihektarový pozemek chtěla obec revitalizovat už od roku 2004. "Všechny projekty revitalizace jsme pojali stejně, snažili jsme se do nich zapojit studenty architektury, kteří dané problémy řešili v rámci semestrálních prací. My jsme tak získali vícero nápadů," přibližuje starosta Věslav Michalik s tím, že díky této spolupráci se jim podařilo vytříbit názory na proměnu obce.

Zástupci obce tak připravili pro toto území regulační a zastavovací plán. "Když Akademie věd ČR hledala vhodnou oblast, byli jsme připraveni. Měli jsme jasno v tom, kam budovy umístit i v tom, jak by měly fungovat," přibližuje historii revitalizace zemědělského brownfieldu Michalik. Prioritou bylo, aby se budovy staly přirozenou součástí obce.