Paříž - Láska je sice slepá, ale nezpůsobuje náhodou bůh lásky Erós, že přibíráme na váze? Zdá se, že ano. Podle nové německé studie váží osoby žijící v manželství o dva kilogramy více než svobodní. Takový je alespoň výsledek studie vědců z Basilejské univerzity a Institutu Maxe Plancka v Německu ve spolupráci s ústavem pro průzkum trhu GFK.
Vědci sledovali vliv života ve dvou a srovnávali jej s životem svobodných v devíti zemích. A výsledek? Na rozdíl od svobodných vážily osoby žijící v manželství v průměru o dva kilogramy více. Přesněji řečeno, index tělesné hmotnosti (BMI), který se vypočítává vydělením hmotnosti druhou mocninou výšky, byl u mužů žijících s partnerkou 26,3, zatímco u svobodných činil 25,7.
U žen je rozdíl menší
Pokud jde o ženy, je rozdíl méně výrazný. Vdané ženy měly BMI v průměru 25,6, zatímco svobodné 25,1. Pro ideální hmotnost se uvádějí hodnoty BMI od 18,5 do 25.
Jak napsal francouzský deník Le Figaro, na tomto zjištění není nic nového. Kdo někdy neviděl přítele, jak se po svatbě nechává vykrmovat? Mnohé studie se již zabývaly vlivem lásky a života ve dvou na váhový přírůstek.
Například internetový server I Love My Diet Coach v dubnu informoval, že více než třetina manželů, kteří začali žít společně, nabrala na váze. Britská studie z roku 2013 pak ukázala, že po uzavření manželství ztloustlo více než 60 procent sledovaných osob.
Jak vysvětlit tento jev? Němečtí vědci poukazují na snížení fyzické aktivity. Za svobodna, kdy se lidé chtějí líbit, se starají o své tělo a udržují se ve formě. Po sňatku mohou někteří s takovým úsilím přestat, jako kdyby se naprosto uklidnili a byli přesvědčeni, že již dosáhli svého a není třeba o něco ještě bojovat.
V páru pijeme víno, sami jen šťávu
ivot v páru může také narušit organizaci a složení pokrmů. Když je člověk sám, není nic výjimečného na tom, že si připraví lehké jídlo.
Mnohem těžší je naopak odolat vydatnému pokrmu, který připravil milující protějšek. Ve dvou se večeře někdy mění v chroupání na gauči nebo pojídání chlebíčků zapíjených červeným vínem, spíše než v chroupání zelí s citronovou šťávou.
Jestliže u některých osob vede zamilovanost k tomu, že nemají potřebu tolik jíst, u jiných je tomu naopak. V době zamilovanosti je mozek ve varu a hormony štěstí, jako je oxytocin, pracují na plný plyn. Častější návštěvy restaurací či dokonce epikurejské hody - páry zamilovaných se zkrátka těší ze všech radostí, které život nabízí, zvláště pak z jídla.
Nastává zde přitom určitý paradox: zamilovaní sice mají tendenci nabírat na váze, přesto žijí déle než svobodní. A jestliže nadváha a sedavý způsob života škodí zdraví, pak zamilovaní stejně mají dvě zásadní výhody, které jsou nezbytné pro dlouhověkost: společenskost a lásku.
