Funguje to. Z chudých dětí jsou díky hudbě hvězdy a vyprodávají slavné sály světa

Děti ze sedmnácti evropských zemí na společném galakoncertě v Londýně. Mezi nimi bylo i sedm Čechů.
Jde tisíce dětí po celém světě vytáhnout prostřednictvím výuky hudby zdarma z vyloučených lokalit a ze sociálně vyloučených komunit či rodin? Odpověď už desítky let zní "ano".
Projekt El Siystema vznikl v 70. letech původně ve Venezuele, postupně se rozšířil po celé Jižní Americe, Evropě, USA i Kanadě. Všude funguje jako výborná sociální prevence.
O hudbu jde totiž až ve druhé řadě, hudba je jen prostředek, jak vytrhnout děti z marnění času v zapadlých lokalitách bez perspektivy.
Do projektu El Sistema je zapojena také Česká republika. Díky Miladě Cholujové, která založila Nadační fond Harmonie a dodnes je jeho ředitelkou. Na konci prázdnin vyrazilo sedm vybraných dětí z Česka na velké galakoncerty do Birminghamu a Londýna.
Foto: NF Harmonie
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
13. 10. 2018 9:47
Na počátku téhle metody hry na hudební nástroj jsou děti ze široké veřejnosti - ze standardních rodin přes ty sociálně slabší až po klienty dětských domovů. Hned první hodinu se ocitnou v orchestru, za tři měsíce mohou hrát třeba v Rudolfinu a za pár let jim mohou tleskat nejslavnější sály Evropy jako La Scala v Miláně či Royal Festival Hall v Londýně. Projekt funguje i v Česku díky Nadačnímu fondu Harmonie, ale potýká se s financemi.

Vypadá to jako americký sen. On je to ale splněný český sen o tom, jak české děti z nejrůznějších poměrů včetně sociálně vyloučených komunit skrze hudbu dobyly svět.

Leckteří mladí muzikanti z Nadačního fondu Harmonie tráví útlé dětství v chudých rodinách či v dětském domově a o rok či dva později již hrdě nastupují spolu s orchestrem na prestižní koncertní pódia doma či v zahraničí.

"V zušce to bylo takové od ničeho k ničemu, syna to moc nebavilo, pokroky dělal pomalu. Pak se dostal do Harmonie, vyrostl zcela skokově, spolu s dalšími dětmi je to hraní zcela o něčem jiném. No a za tři měsíce už vystupoval v Rudolfinu, popisuje maminka jednoho malého violoncellisty.

Žáci se totiž díky původně jihoamerické metodě El Sistema a díky spolupráci s celoevropským projektem Sistema Europe Youth Orchestra (SEYO) mohou velmi brzy stát platnými členy orchestru a zahrát si v těch nejprestižnějších koncertních sálech.

Posledním velkým úspěchem je srpnový pobyt sedmi žáků na Královské birminghamské konzervatoři, kde s dalšími sto dvaceti dětmi ze 17 zemí světa nacvičovali velký koncert k nedožitým stým narozeninám Leonarda Bernsteina.  Po deseti dnech pak s náročným pásmem vystoupili ve vyprodaných prestižních koncertních sálech - Royal Festival Hall v Londýně a Symphony Hall v Birminghamu. Zde se k nim připojila i světoznámá houslistka Nicola Benedetti.

"Royal Festival Hall je pravděpodobně nejprestižnější londýnský koncertní sál, který hostil a hostí slavná jména. V minulé sezóně zde například hrála Berlínská filharmonie pod vedením Sira Simona Ratlla. To samé platí i o koncertním sále v Birminghamu. Když se akce SEYO konala v Miláně, hostila děti La Scala a v Aténách hrály na závěr slavného Helénského festivalu pod Akropolí," vyjmenovává zakladatelka a ředitelka Nadačního fondu Harmonie Milada Cholujová.

Čeští hudebníci zaujali svými kvalitami a stoupali výš a výš

Češi vybrali sedm žáků, kteří hrají na hudební nástroj teprve čtyři roky. Přihlásili je do kategorie středně pokročilých, ovšem během zkoušek na Královské konzervatoři v Birminghamu se natolik osvědčili, že je organizátoři přeřadili do kategorie pokročilých.

"Všeobecně je pražská část evropské Sistemy velice kladně hodnocena pokud se muzikantských pokroků týče. Bohužel, stále jsme početně nejmenším členem, protože se nám na rozdíl od jiných evropských zemí nedaří získat stabilní finanční zázemí pro český projekt," upozorňuje Cholujová.

"Byl to desetidenní dril, cvičili jsme od rána do večera, z Birminghamu ani Londýna jsme toho moc neviděli, ale stálo to za to. Ten zážitek byl opravdu mimořádný a myslím, že i výkon," pochvaluje si violistka Ester.

Houslistka Lucie si dokonce vyzkoušela i post koncertního mistra, tedy vedoucího prvních houslí, na němž leží zodpovědnost za výsledný zvuk.

"Na housle přitom hraji až od dvanácti let, předtím jsem na nic nehrála, bála jsem se toho," říká Lucka. "Navíc nemám ráda dril, takže jsem do klasické zušky nikdy nechtěla. Ale tady jsem od první hodiny mezi ostatními dětmi a cvičíme dohromady. Našla jsem si tu proto spoustu kamarádů a koncertovala s nimi v Rudolfinu, ve Švédsku, Anglii nebo v Řecku…"

Děti ve věku od šesti do patnácti let nacvičovaly složité skladby Leonarda Bernsteina, navzájem se neznaly, pocházely z nejrůznějších koutů Evropy a dirigent na ně mluvil anglicky.

"Nemyslím si, že by to bylo tak složité. Na zkouškách nemusíme moc mluvit, ani dirigenti nemusí moc mluvit. Domluvíme se hudbou," usmívá se třináctiletá violoncellistka Julie. "Co se týče dětí, tak složitější to bylo akorát s Francouzi, protože ti neumí moc anglicky," dodává.

Výsledek stál opravdu za to. Diváci se shodují, že měli slzy v očích, když viděli, jak tihle malí hudebníci válí. Když hráli Bernsteinovu skladbu Somewhere ze slavného muzikálu West Side Story, byl prý naměkko i nejeden chlap.

El Sistema: Hudba zdarma, pro všechny a společně

Nadační fond Harmonie následuje původně venezuelský systém výuky hudby, tzv. El Sistema. Řídí se oběma jeho základními zásadami, tedy umožnit hudbu i dětem, které by si ji z finančních důvodů nemohly dovolit, a získat tak pro ně platné (a prestižní) místo ve společnosti a za druhé - vyučovat hru od samých počátků ve skupině. 

Do Harmonie se nedělají žádné talentové zkoušky, je otevřena zdarma všem dětem bez ohledu na rodinné či sociální zázemí, školní výsledky či kulturní kořeny.

"Projekt je otevřen pro všechny děti bez rozdílu, jednou z hlavních myšlenek je, že všechny děti mají nárok naučit se hrát na hudební nástroj a žádné by nemělo zůstat stát stranou. Hudba jim pozitivně mění životy a vlastně i život komunity, ve které žijí. Velice úspěšně se po celém světě používá v sociálně vyloučených oblastech," říká Milada Cholujová.

Žáci hrají několik hodin týdně rozděleni podle hudebních nástrojů a několik hodin týdně v orchestru s dirigentem. Nečekají je tedy jako v klasických ZUŠ dlouhé měsíce strávené s učitelem v kabinetě při nacvičování stupnic, ale rovnou jdou k tomu, co malé muzikanty láká nejvíc - společné hraní s kamarády.

I když konzervativní křídlo učitelů hudby může částečně i oprávněně namítat  leccos o málo pevných individuálních základech, tenhle systém funguje a od roku 1975, kdy vznikl, se osvědčil nejen v celé Jižní Americe, ale také v USA, Kanadě a ve většině států Evropy.

"Díky této metodice, kdy děti jsou členy orchestru od samého počátku a výuka je velice intenzivní, dosahují velice rychle poměrně velkých pokroků," potvrzuje zakladatelka české pobočky Sistemy, Milada Cholujová.

Jde hlavně o sociální prevenci, hudba je jen prostředek

Na projektu je zásadní ještě jedna skutečnost - v první řadě jde o sociální prevenci - děti tráví smysluplně svůj volný čas, dostanou se z vyloučených sociálních lokalit i ze spodních pater společnosti a také zpětně pozitivně působí na komunitu, z níž pocházejí. Hudba je jen prostředek, jak dosáhnout těchto cílů.

A podle slov zakladatelky Harmonie se to daří - jejich hudebníkům se zlepší docházka ve škole i školní výsledky, děti jsou soustředěnější i sebevědomější.

Do sociálně vyloučených komunit přinášejí díky účasti na projektu řád a disciplínu a také vstřícnější nahlížení na ostatní skupiny občanů.

"Hudba dokáže děti pozitivně změnit a některé dnes uvažuji o pokračování v jejím studiu i v budoucnu. Jiným zase ukazuje cestu k dalšímu studiu, protože si v orchestru uvědomí, že když budou intenzivně pracovat, dokáží v životě hodně," popisuje ředitelka Nadačního fondu Harmonie.

Dalším snem fondu je vytvořit pobočky ve všech českých krajích, aby tak postihli nejen pražské vyloučené lokality, ale i další problémové čtvrti v Česku.

 "Všechny ty zážitky, dovednosti, zkušenosti, přátelství bychom velice rádi přinášeli do dalších míst, dalším dětem, které by jinak bezcílně běhaly po ulicích a svou nesmírnou energií plýtvaly nesprávným směrem."

Problémem jsou ovšem finance, stát zatím na jejich snahy příliš neslyší. Podle Cholujové by si měl spočítat, že za tento projekt dá mnohem méně peněz v rámci prevence než pak za zdlouhavé a nikam nevedoucí hašení problémů ve vyloučených lokalitách.

Video: Malí hudebníci z Česka vyprodali se svými evropskými kolegy Royal Festival Hall v Londýně

Podívejte se na ukázku ze strhujícího provedení Bernsteinových skladeb v podání Sistema Europe Youth Orchestra, kde vystupují děti od 6 do 15 let. | Video: Thoroughly Good, SEYO
 

Právě se děje

před 29 minutami

Americká vláda po smrti dvou černochů zahájila vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda, a po nepokojích vyvolaných policejním novým zásahem, který rovněž skončil smrtí muže tmavé pleti. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

K situaci v Minneapolisu přitáhlo pozornost počínání policisty Dereka Chauvina, který byl loni v květnu natočen, jak několik minut klečí na krku Floyda, zatímco 46letý černoch si stěžuje na problémy s dýcháním a nakonec přestává jevit známky života. Případ vyvolal masivní protesty a Chauvin byl toto úterý shledán vinným z vraždy druhého stupně i zabití, což podle médií přineslo mnohým Američanům úlevu. O výši trestu se rozhodne za osm týdnů.

Městem během procesu s Chauvinem otřásl další kontroverzní zákrok proti černochovi, když policistka zastřelila 20letého Daunteho Wrighta, který nespolupracoval při zatýkání. Na počátku incidentu byla kontrola kvůli údajně neplatné registrační známce na automobilu. Následné několikadenní protesty u policejní centrály na předměstí Brooklyn Center pak provázely zprávy o tvrdém postupu policie proti novinářům.

Ministerstvo spravedlnosti už vyšetřuje, zda policisté zapojení do zásahu proti Floydovi neporušili jeho občanská práva. Nově ohlášené vyšetřování však podle informací agentury AP má mít mnohem širší dopad. Zaměří se na celou policii a může vyústit v zásadní změny policejní praxe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy