Místo kůže kokosová voda. Slovensko-indický pár vymyslel alternativní materiál

mdan mdan
17. 3. 2019 12:26
Kokos většina lidí vnímá především jako jídlo nebo surovinu pro potravinářský či kosmetický průmysl. Slovensko-indická dvojice přišla ještě s dalším využitím a vytvořila zcela nový materiál pro výrobu oděvních doplňků či bot. Směs vody z kokosových ořechů a přírodních vláken vyvíjejí na jihu Indie pod značkou Malai materials. Designérka Zuzana Gombošová a její indický přítel Susmith C. Suseelan se stali před časem vítězi soutěže Elle Deco International v kategorii Talent roku 2019 a zároveň jsou nominováni mezi finalisty kategorie Objev roku v soutěži Czech Grand Design.
Susmith C. Suseelan a Zuzana Gombošová.
Susmith C. Suseelan a Zuzana Gombošová. | Foto: Archiv Malai materials

Zuzana Gombošová se narodila v Michalovcích na východním Slovensku. Po absolvování gymnázia se přestěhovala do Liberce, kde na Technické univerzitě vystudovala módní a textilní design. Zkušenosti sbírala i na Istanbulské univerzitě Mimar Sinan Güzel Sanatlar.

Magisterský obor pak absolvovala na prestižní londýnské umělecké škole Central Saint Martins, kde se právě v rámci své diplomové práce dostala k nepříliš probádanému potenciálu bakteriální celulózy v módním průmyslu.

Se Susmithem Suseelanem, produktovým designérem a mechanickým inženýrem z jihoindické Keraly, se setkala v roce 2015 v Bombaji. Protože domovský region Susmitha je považován za kokosový ráj, netrvalo dlouho a pár napadlo vytvořit něco, co by v sobě spojovalo nejen originální design, ale také ekologii a udržitelnost.

Inspirací jim byla filipínská verze bakteriální celulózy pěstované na kokosové vodě. Gombošová tak otestovala působení bakteriálních kultur na přebytečnou kokosovou vodu, kterou jedna z továren uchovávala v kádích, a nápad byl na světě.

Tak se vyrábí malai.
Tak se vyrábí malai. | Foto: Archiv Malai materials

"Bakteriální celulóza má obrovský potenciál v oblasti rozvoje udržitelných materiálů, dá se pěstovat jednoduchým procesem ze zemědělského odpadu a má širokou škálu využití. Malai materials jsme založili proto, že jsme chtěli zkoumat potenciál soudobých přírodních materiálů, založených právě na bakteriální celulóze," vysvětlila designérka a výzkumnice.

Do pračky ho nedáte, zato se dá recyklovat

Celý proces začíná již zmiňovaným působením bakteriálních kultur na kokosovou vodu, které se v malé továrně na zpracování kokosu denně vylijí až čtyři tisíce litrů. Fermentační proces trvá zhruba dva týdny, na konci kterých vzniká celulózní želé.

Do fermentované kokosové vody se přidávají přírodní vlákna.
Do fermentované kokosové vody se přidávají přírodní vlákna. | Foto: Archiv Malai materials

To je následně obohaceno o přírodní vlákna, jako je pryž nebo pryskyřice, aby materiál získal texturu a hustotu. Předpřipravený materiál se pak dá ještě zbarvit dle přání zákazníka. Nakonec se malai nechá schnout a ošetří se jemným voděodolným povlakem bez syntetických přísad.

Výsledkem je přírodní, voděodolný, udržitelný a ekologický materiál, který sice nelze prát v pračce, za to jej lze recyklovat. Zakladatelé značky považují malai za veganskou náhražku kůže a polyuretanu v oděvním průmyslu. Díky tomu, že neobsahuje žádné toxické látky, navíc nevyvolává alergické reakce.

Výsledný materiál neobsahuje žádné chemikálie.
Výsledný materiál neobsahuje žádné chemikálie. | Foto: Archiv Malai materials

Firma funguje oficiálně dva roky a základnu má v jihoindické Kerale. Zakladatelé se však často pohybují také v Londýně a střední Evropě. Malai už například spolupracovalo se společnostmi, jako je české Kazeto, TON nebo třeba Playbag.

"Těšíme se přízni široké veřejnosti i profesionálů. Denně se nám pro otestování a vzorky materiálu ozývají designéři, studia i velké firmy z celého světa," vyjmenovává Gombošová s tím, že do budoucna se produkty upravené kokosové vody objeví také v Indii či Singapuru.

Tašky, peněženky i boty

V současné době garantují zakladatelé využití materiálu pro výrobu tašek, peněženek a rozličných doplňků. "V blízké budoucnosti bychom rádi vývoj materiálu posunuli do stadia, kdy bude vhodný i pro obuv a čalounění," dodává Gombošová. Několik prototypů bot a tašek již vyrobili pro londýnský či pražský týden módy.

Jejich snaha navíc byla oceněna také organizací PETA, která jim udělila certifikát značky přátelské k životnímu prostředí a zvířatům. "Naše produkce neubližuje žádným zvířatům, spotřebovává méně energie a vody na výrobu a nevyužívá žádné toxické chemikálie," vysvětlila dříve Gombošová pro web Homegrown.

Výsledný materiál.
Výsledný materiál. | Foto: Archiv Malai materials

Zatímco udržitelnost se stává v Evropě či Spojených státech součástí módního světa, Gombošová přiznala, že v Indii mají stále co dohánět. "Momentálně tvoří zájem z Indie zhruba 20 procent poptávky. Zatím je to tedy v začátcích, ale možnost, že bychom se dokázali dostat na trh malai v zemi, jako je Indie, je velmi vzrušující," sdělila. A dohánět je co také v oblasti mikrobiologického ekosystému.

"Prozkoumali jsme více vesmír než prostor na naší planetě a její zdroje," řekla Gombošová, podle které je dosud známo zhruba 0,1 procenta mikrobiologického ekosystému.

Společnost Malai materials zvítězila před časem v soutěži Elle Deco International v kategorii Talent roku 2019, zároveň jsou její tvůrci nominováni mezi finalisty kategorie Objev roku v soutěži Czech Grand Design. 

"Je to nesmírně super pocit, když je vaše práce oceněna a uznána. Když s něčím novým začínáte, nevíte, jestli bude váš projekt úspěšný nebo ne, úskalí je mnoho. A ocenění jako Elle Deco anebo Czech Grand Design mi dodávají podporu. Taky je skvělé vidět, že se u nás v odvětví designu začínají oceňovat práce, které jsou zaměřené na reálné problémy a jejich kontext není jen čistě umělecký. To je výrazný posun a myslím, že je to také správný směr," uzavírá Gombošová.

Video: Uspokojuje nás jenom nakupování, říká propagátorka udržitelné módy

Oblečení, které vůbec nezatěžuje přírodu, neexistuje, říká autorka knihy Příběh skříně Veronika Blabla-Hubková. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 7 minutami

Po požáru domu na Praze 5 skončila jedna žena v nemocnici. Hasiči několik osob evakuovali

Pětašedesátiletá žena skončila v nemocnici po odpoledním požáru bytu ve druhém patře činžovního domu v Praze 5. Nadýchala se zplodin. Z domu muselo být evakuováno několik lidí. Hasiči požár dostali rychle pod kontrolu. Rozsah škody a příčinu vzniku ohně zjišťují vyšetřovatelé. 

Hořet začalo krátce po 15:00 v Lidické ulici. "Hasiči nasadili na lokalizaci plamenů jeden vodní proud vnitřní částí budovy. Během zásahu zachránili čtyři osoby pomocí vyváděcích masek a jednoho psa. Několik osob se evakuovalo před příjezdem hasičů," uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Oheň dostali hasiči pod kontrolu za 17 minut, poté ještě kontrolovali skrytá ohniska termokamerou. Museli také rozebrat i část stropního podhledu bytu.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Americká vláda po smrti dvou černochů zahájila vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda, a po nepokojích vyvolaných policejním novým zásahem, který rovněž skončil smrtí muže tmavé pleti. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

K situaci v Minneapolisu přitáhlo pozornost počínání policisty Dereka Chauvina, který byl loni v květnu natočen, jak několik minut klečí na krku Floyda, zatímco 46letý černoch si stěžuje na problémy s dýcháním a nakonec přestává jevit známky života. Případ vyvolal masivní protesty a Chauvin byl toto úterý shledán vinným z vraždy druhého stupně i zabití, což podle médií přineslo mnohým Američanům úlevu. O výši trestu se rozhodne za osm týdnů.

Městem během procesu s Chauvinem otřásl další kontroverzní zákrok proti černochovi, když policistka zastřelila 20letého Daunteho Wrighta, který nespolupracoval při zatýkání. Na počátku incidentu byla kontrola kvůli údajně neplatné registrační známce na automobilu. Následné několikadenní protesty u policejní centrály na předměstí Brooklyn Center pak provázely zprávy o tvrdém postupu policie proti novinářům.

Ministerstvo spravedlnosti už vyšetřuje, zda policisté zapojení do zásahu proti Floydovi neporušili jeho občanská práva. Nově ohlášené vyšetřování však podle informací agentury AP má mít mnohem širší dopad. Zaměří se na celou policii a může vyústit v zásadní změny policejní praxe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy