Starý sokol z Křenovic okouzluje svět živelností i slivovicí. Milují ho až v Japonsku

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 2. 2019 6:56
Miroslav Benda (83) je obyčejný sokol a někdejší svářeč z Křenovic nedaleko Slavkova u Brna. Jeho život však rozhodně obyčejný není – kamarádí se s japonským profesorem a svou živelností i slivovicí okouzluje pařížskou společnost i sokolky v New Yorku. Teď o něm vznikl i filmový dokument.
Citlivý portrét zasloužilého sokola a obyčejného člověka s neobyčejnou vitalitou a ideály | Video:

Režisér Pavel Jurda se o hlavním hrdinovi svého dokumentu Dobrý život sokola Bendy dozvěděl díky koproducentovi Romanu Francovi a jeho sérii snímků zachycujících věrnou gardu sokolů. Jen během focení s ním zažil tolik, že v něm poznal skvělou látku pro film a Jurdovi ho doporučil. Snímek bude mít 7. února distribuční premiéru.

Většinu natáčení absolvoval pan Miroslav bok po boku se svou manželkou Janou, též věrnou sokolkou, s níž tvoří nerozlučný pár. Ta však měsíc před koncem natáčení zemřela, reakce pana Bendy na odchod milované chotě ale režisér nenatočil.

"Přemýšlel jsem o tom, zda to tam zachytit, ale vyšlo mi z toho, že bych musel natočit úplně nový film," vysvětluje Jurda. O jejím skonu se tak divák dozví z titulků za snímkem, kde se píše, že je věnován její památce. 

Navzdory svému pokročilému věku Miroslav Benda stále velmi tvrdě manuálně pracuje, včetně činnosti svářeče a slévače, což byla jeho profese. A také aktivně cvičí a angažuje se v sokolském hnutí.

Dopisuje si s celým světem, i když neumí žádný cizí jazyk

Udržuje čilý písemný kontakt se sokoly po celém světě, ačkoliv neovládá cizí jazyky. Zkrátka on píše česky, oni mu odpovídají zase po svém - většinou anglicky. I přes tuto zdánlivou jazykovou bariéru ho znají po celém světě.

Seriál "Život začíná v sedmdesáti"

Atleti - veteráni - senioři

Článek je součástí velkého seriálu Aktuálně.cz "Život začíná v sedmdesáti". V něm vám představujeme pětasedmdesátileté dřevorubce či baletky, osmdesátileté spisovatelky a atletky, pětaosmdesátileté vědce nebo operní pěvce, zkrátka aktivní seniory, kteří zapomněli stárnout. Seriál se snaží rozbít zažitý stereotyp pasivního a rezignovaného důchodce.

A často se díky emigrantům, dodnes věrným sokolům, dočká i české odpovědi. S nimi pak naváže hlubší kontakt - třeba s krajany v Paříži nebo v New Yorku.

Se stejnou samozřejmostí se pohybuje mezi slepicemi na dvorku jako v Paříži na slavnostním plese českých krajanů či při rozcvičce v newyorském Central Parku.

Miroslav Benda je důkazem, že v dnešním komplikovaném a uspěchaném světě lze uplatnit pohodové tempo a jednoduché hodnoty. Na plese v Paříži je rázem středem pozornosti, když vytáhne zásilku své "bendovice", prvotřídní vlastní slivovice z Křenovic, a učí Čechofrancouze pořekadlu "Slivovice, to jest posvátné pití, ta každému zaručuje do sto roků žití". 

Do New Yorku přicestoval na pozvání věrné gardy sokolek z řad emigrantek. Zpočátku to vypadá, že tyto trochu upjaté ženy nezajímá nic jiného než cvičení a že česky neumí ani slovo. Když pan Benda vytáhne vlastní škvarky, uzené a slivovičku, za chvíli roztají a už s ním vesele notují: "Pod tým naším okénečkem bývá velký mráz. A v tej našej studánečce není vody zas. Vezmem si já sekérečku, prerubem tu studánečku a v tej našej studánečke bude vody zas!"

Japonci jsou z něho nadšení

Snímek má také japonskou stopu, za niž by se nemuselo stydět ani Divadlo Járy Cimrmana. Vše začalo tím, že tento obyčejný sokol z Křenovic šel za komunismu v Budapešti po mostu a svou hlasitou moravštinou hlaholil na celé kolo. Zaslechl ho pan Išikawa, profesor bohemistiky v Tokiu, a dal se s ním do řeči. Tito dva pánové, které dělila bezedná jazyková, vzdělanostní i geografická propast, se stali nerozlučnými přáteli.

Profesor Išikawa byl několikrát hostem v Křenovicích, panu Bendovi se zase podařilo dostat se v roce 1978 do Japonska - transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku a odtud lodí do Yokohamy. "Tu cestu nám komunisti povolili nějakým omylem. Pak jsme dvanáct let nesměli nikam, to už asi nebylo omylem," konstatuje pobaveně.

Profesor bohemistiky z Tokia a svářeč z Křenovic se navzájem velmi ovlivňují - zatímco pan Benda cvičí na slepičím dvorku v japonském kimonu, profesor v sokolském kroji nadšeně zpívá píseň To ta Helpa v japonštině i několik moravských lidovek v originále.

O inspirativním seniorovi se dozví Japonka žijící dlouhodobě v Česku a začne ho navštěvovat. "Je mi velkou ctí, že mohu u sebe doma přivítat další japonskou osobu," vítá ji takřka oficiálně. Japonka na oplátku přirovnává sokoly k samurajům a Mirka k hoře Fudži, která prý podobně jako on "velebně ční sama".

Nicméně když mu návštěva sdělí své přání ochutnat jeho švestky, viditelně trpí: "Jak to někdo může jést? Vždyť co slívka, to jedna štamprle!" praví nešťastně.

Obyčejný český člověk v průběhu dějin

Pan Benda si nehraje na hrdinu, s humorem sobě vlastním sebekriticky říká, že "za komunismu sokoloval jen potichu".

"Akorát jednou na spartakiádě, když jsem viděl, jak nám to všechno komunisti ukradli, jsem to už nevydržel a na tribuně prohlásil, že sokolové se sem na Strahov zase jednou vrátí, protože boží mlýny melou pomalu, ale jistě." To se mu vyplnilo v roce 1994 na obnoveném Všesokolském sletu.

Ostatně jedním ze záměrů filmu je podle slov tvůrců zachytit život obyčejného českého člověka na pozadí dějin. "Je to film o schopnosti žít každodenní obyčejný život v nějakém souladu. Je to i o schopnosti vnímat banality života a žít spokojeně navzdory chodu dějin," vysvětluje režisér Pavel Jurda.

Film měl světovou premiéru na 22. ročníku MFDF Ji.hlava. Do kin jej přináší distribuční platforma festivalu Česká radost v českých kinech. Od února se ovšem nebude promítat jen v kinech, ale i v sokolovnách. Producent Jiří Konečný by ho rád dostal i do široké sítě českých sokolských jednotek, které se nacházejí po celé republice.

 

Právě se děje

před 30 minutami

FIA vyhlásila osobností roku zesnulého Laudu

Mezinárodní automobilová federace (FIA) vyhlásila osobností roku trojnásobného mistra světa formule 1 Nikiho Laudu, který v květnu v 70 letech zemřel. Legendární Rakušan působil do své smrti ve funkci šéfa dozorčí rady stáje Mercedes.

Pilot Mercedesu Lewis Hamilton na slavnostním večeru v Paříži převzal šestou trofej pro šampiona F1. Už pouze jedna mu schází k vyrovnání rekordní bilance Němce Michaela Schumachera. "Byl to zatím nejlepší rok v mé kariéře. Jsem pyšný na to, co jsme s týmem dokázali," uvedl britský jezdec, který letos vyhrál jedenáct Velkých cen a nasbíral rekordní počet bodů (413).

Nováčkem roku byl zvolen thajský pilot formule 1 Alexander Albon, který skončil v šampionátu osmý. V japonské Grand Prix mu o jedno místo unikly premiérové stupně vítězů.

Ocenění za akci roku přisoudili fanoušci Nizozemci Maxi Verstappenovi za souboj s monacký jezdcem Charlesem Leclercem z Ferrari ve Velké ceně Británie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy