Hudebník a bývalý sportovec Ben Cristovao se rozhodl podpořit české olympioniky, a tak vydal neoficiální hymnu letošních her. Skladba Vlajka postavená na moderních rytmech afrobeatu a hip hopu se okamžitě stala terčem kritiky.
Problémem není jen samotná hudba, ale především název, který v českém kontextu nabírá i jiný význam. Singl Vlajka vznikl ve spolupráci s producenty Vincentem Stefánssonem, Valentinem Glagem a Enthicem a Cristovao (38) v něm vyzdvihuje hodnoty, jako je píle, odvaha a hrdost na českou zemi.
„Máme před sebou olympijské hry, a tak jsem se hecnul a vyšel z komfortní zóny. Snažil jsem se vžít do role sportovců, na které je během takto velkých eventů vyvíjen obrovský tlak, a napsat takový song, který bych jako někdo, kdo reprezentuje svoji zemi, chtěl slyšet. Slova, která by mě motivovala a zároveň nesoudila, když něco nedopadne podle představ,“ okomentoval sám zpěvák své nejnovější dílo na sociální síti. Hry v Miláně a Cortině v pátek čeká slavnostní zahájení, ale některé soutěže už začaly.
Má to ale háček
Název Vlajka neodkazuje pouze k národnímu symbolu, ale je také spojený s kolaborantským hnutím z dob protektorátu a později se stejnojmennou kapelou, která v devadesátých letech patřila k tuzemské neonacistické scéně. Pro zpěváka s angolskými kořeny jde o paradox; název, jímž chtěl vyjádřit hrdost na svou zemi, historicky patří skupinám, které by ho kvůli jeho barvě pleti a původu odsoudily.
Kromě nechtěných historických konotací se zpěvák stal obětí vlny nenávisti na sociálních sítích. Kritici mu vyčítají „nečeský“ hudební styl i jeho původ, přestože je Cristovao rodákem z Plzně a v roce 2017 se stal mistrem Evropy v bojovém sportu jiu-jitsu, o rok dříve obsadil první místo na Českém poháru série 4x4 ve snowboardingu.
Tohle není naše kultura?
Celá situace kolem olympijské písně tak spíše než sportovní nadšení odhalila trvající neschopnost části české společnosti přijmout odlišnost, a to i u člověka, který pro dobrou reprezentaci země udělal více než většina jeho kritiků.
Cristovaovi vyčítají, že zvolil hudební žánr, který není pro Českou republiku právě tradiční, ale vychází z tvorby Afroameričanů. „Tohle není naše kultura,“ uvádí například jeden z nespokojených posluchačů. „Jako vážně? Co on má společného s Českem? Vždyť nemá ani české jméno,“ rozčiloval se jiný z diskutujících.
Podobných komentářů na sociálních sítích je velké množství, obsah i forma odhalují internetové dno. Jedno ale mají všechny společné – odpor k odlišnostem.
Zdroj: Topmuzika.cz, Kutura21.cz, iDnes.cz
Mohlo by vás zajímat:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Samsung uvádí Galaxy S26 a Buds4. Chytřejší telefon i sluchátka pro každý den
Samsung rozšiřuje své portfolio o novou generaci chytrých zařízení. Nové telefony Galaxy S26 staví na proaktivní umělé inteligenci Galaxy AI, sluchátka Galaxy Buds4 pak cílí na prémiový zvuk, pohodlí a hlubší integraci chytrých funkcí. Předobjednávky jsou otevřené do 10. března, od 11. března budou novinky dostupné v prodeji.
EU rozjede rychleji dohodu s Mercosurem, rozhodla Von der Leyenová. Macron se zlobí
Evropská unie začne prozatímně provádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil.
Opilý pořezal generála, utekl do auta a ujel. Vojákovi z Brna hrozí deset let vězení
Státní zástupce po pěti měsících dokončil prověřování útoku nožem na generála Romana Hyťhu, jednoho z nejvyšších armádních velitelů a blízkého kolegu Karla Řehky. Trestně stíhán je nyní mladý voják, který Hyťhu loni v září v brněnském klubu Alterna pořezal. Jak upřesnil dozorující státní zástupce Arne Nekula, pokud se prokáže jeho vina, hrozí obviněnému u soudu až desetileté vězení.
Tichá smrt z Diengu: den, kdy mírná erupce zabila 149 lidí neviditelným plynem
Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.
Film L’Attachement režisérky Tardieuové získal francouzského Césara
Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L’Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním večerním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tak tři z celkových osmi nominací.