Životní dráhy mladých lidí se dnes podle sociologa Martina Buchtíka čím dál víc rozbíhají. "Často studují déle než jejich rodiče a liší se i tím, kdy zakládají vlastní rodinu. Mnohost voleb a nedostatek jasně daných mantinelů přitom může být pro některé paralyzující. Zároveň vidíme, že se snaží být ve všem opravdu dobří, čehož ale nemůžou dosáhnout. Být úspěšný v práci, mezi kamarády i v partnerském životě, k tomu se ještě ideálně věnovat nějakému koníčku nebo se v době krize postarat o nemocné rodiče, případně o děti je natolik komplikované, že v tom nikdy nemůžou být dokonalí," upozorňuje ředitel agentury STEM.
Rodiče dnešních dvacátníků naopak ještě často vyrůstali za totality, a tak mohou mít pocit, že jsou jejich děti příliš zpovykané z porevoluční svobody. Psychoterapeutka Barbora Pšenicová přitom upozorňuje, že podobné neporozumění mohlo vznikat i mezi předchozími generacemi. "Starší generace naši situaci vždycky hodnotí podle toho, co sama zažila. Naši rodiče se taky soustředili na jiná témata než jejich rodiče. Hezky to vystihuje jeden můj profesní kolega. Říká, že když jsme byli v pubertě my, mohli jsme si vybrat, jestli budeme metalisti nebo punkerky, zatímco dnešní mladí se zase hledají třeba v queer identitách a je to úplně v pořádku," myslí si ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši.
S tím, že se současné mezigenerační konflikty trochu přeceňují, souhlasí i Buchtík. "Už od Platóna víme, že mladá generace je vždycky zkaženější než ta starší. A jestli jsou dnes rozdíly mezi generacemi větší? Můj praděda byl sirotek a babička mi vždycky vyprávěla, jak za války chodili pro vajíčka třináct kilometrů daleko. Moji rodiče svoje děti naopak vychovávali v dostatku a vozili nás k moři. My už teď žijeme v mnohosti voleb a při výchově dětí řešíme velmi subtilní problémy, jako jsou jejich psychická pohoda nebo různé rodičovské strategie. Na všechno máme odborné knihy, kterým tak středně rozumíme, ale každopádně si je pořizujeme, abychom je v případě nouze mohli vytáhnout," glosuje sociolog.
Když slyším sněhové vločky, tak mě mrazí, říká terapeutka
Pšenicová ovšem poznamenává, že se téma duševního zdraví u mladé generace neskloňuje jen díky osvětě, ale také v důsledku společenských krizí, jimž musí v posledních letech čelit. "Mladá generace dokáže mnohem lépe pojmenovávat varovné signály a také si říct o pomoct. Díky prevenci pak s duševním onemocněním nemusí ujít tak dlouhou cestu. Zároveň ale některé obtíže nepochybně eskalovaly v období covidu. Tehdejší izolace byla natolik náročná, že jsme na ni nebyli připravení ani my dospělí, natož děti a mladiství," říká psychoterapeutka.
Svou roli pak z jejího pohledu sehrává i hrozba klimatických změn. "Odborná obec už dnes pracuje s pojmem ekologického žalu. Mladí lidé se dnes zjevně k problematice klimatu vztahují jako k tématu, které je může ohrožovat. To je ale pro společnost velmi důležité, protože právě oni budou hybateli budoucího vývoje a rozhodovat, jak se má svět chovat, zatímco my už tu třeba ani nebudeme," zdůrazňuje Pšenicová. Argument, že jsou mladí lidé příliš křehcí a nic nevydrží, ji přijde nespravedlivě zjednodušující. "Když slyším označení sněhové vločky, mám trochu mrazení. Nemyslím si, že jsou přecitlivělí, spíš jsou k některým tématům přirozeně vnímavější," dodává.
"Mladá generace je rozhodně víc kosmopolitní, častěji ovládá cizí jazyky, je nejvzdělanější v dějinách a taky je samozřejmě citlivější k některým tématům. Ukázkovým příkladem může být otázka sexuálního obtěžování, u které evidentně dochází ke změně standardu, která je pro starší generaci těžko pochopitelná. Jsou vtipy, které dvacetiletý člověk prostě neřekne, a je otázka, jestli je to proto, že jste moc velká netykavka, nebo proto, že jste empatičtější. Problém je, když mají v mezigeneračním dialogu obě skupiny tendenci vytahovat extrémní příklady, nejlíp z Ameriky, které jsou na míle vzdálené české skutečnosti," konstatuje Buchtík.
Rozhovor s psychoterapeutkou Barborou Pšenicovou a sociologem Martinem Buchtíkem najdete ve všech podcastových aplikacích: Soundcloud, Spotify, Apple Podcasty, Google podcasty a Spreaker.
Co z tebe bude?!
Podcast "Co z tebe bude?!" je o niterných problémech mladých lidí v rychle se měnícím světě. Podzimní řada mimo jiné reaguje na epidemii zhoršujícího se duševního zdraví a řeší také klimatickou úzkost. Pořad moderují Tomáš Maca a Clara Zanga. Nový díl vychází každý pátek.
