Co se to děje v Antarktidě? „Krvavé vodopády“ vyděsily veřejnost

Na sociálních sítích se v poslední době znovu šíří záběry ledovce, z jehož nitra vytéká oranžovo-červená až temně rudá voda připomínající krev. Ačkoliv pro mnohé jde o šokující podívanou, která vyvolává otázky i divoké spekulace, tento jev není žádnou novinkou. Vědci ho znají už více než sto let. Přesto málokdo ví, co ho skutečně způsobuje.

Řeč je o fenoménu zvaném jako Blood Falls, tedy Krvavé vodopády, který se nachází v oblasti McMurdo Dry Valleys ve východní Antarktidě. Rudý proud vody zde vytéká z trhlin ledovce Taylor Glacier a stéká do jezera Bonney. Právě kontrast výrazné barvy s jinak sněhobílým ledem dělá z tohoto místa jednu z nejbizarnějších přírodních podívaných na Zemi.

Krvavé vodopády však nejsou novinkou. Poprvé je zdokumentoval geograf, antropolog a polární badatel Thomas Griffith Taylor, když se účastnil nešťastné expedice Terra Nova, a to již v roce 1911. A jeho jméno dnes nese nejen ledovec, ale i celé údolí: Taylorovo údolí.

A ačkoliv se vědci zpočátku domnívali, že červené zbarvení způsobují červené řasy, tato teorie se později ukázala jako mylná.

Pravá krev? Nikoliv

Moderní výzkum odhalil skutečný původ barvy. Voda vytékající z ledovce je extrémně slaná a bohatá na železo. Jakmile se dostane na povrch a přijde do kontaktu s kyslíkem ve vzduchu, železo oxiduje – podobně jako když rezaví kov. Výsledkem je sytě rudé zabarvení, které připomíná krev, i když s ní nemá nic společného.

Pod ledovcem se nachází komplexní síť podledovcových řek a jezero, naplněné touto železitou solankou. Vědci k tomuto objevu dospěli mimo jiné díky radarovému snímkování vrstev ledu, publikovanému například v Journal of Glaciology.

Jedno překvapivé zjištění za druhým

Záhadou dlouho bylo, jak může voda v tak extrémních podmínkách vůbec téct –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ průměrná teplota v oblasti se pohybuje kolem −17 °C a na povrchu téměř nedochází k tání. Odpověď spočívá právě ve složení vody. Solanka má mnohem nižší bod tuhnutí než sladká voda, a navíc při částečném mrznutí uvolňuje takzvané latentní teplo, které okolní led mírně zahřívá. Jak uvádí samotná studie: „Solanka zůstává kapalná v podledovcovém prostředí díky latentnímu teplu mrznutí v kombinaci se zvýšeným obsahem soli.“ Díky tomu může voda proudit i tam, kde by jinak dávno zmrzla.

Podle vědců jde však také o nejchladnější známý ledovec na Zemi, v němž se dlouhodobě vyskytuje tekoucí voda. Jak uvedla profesorka a hlavní autorka výzkumu Erin Pettitová: „Taylor Glacier je nejchladnější známý ledovec, v němž se trvale vyskytuje tekoucí voda.“ A zajímavé je, že voda nevytéká neustále, ale epizodicky, přičemž přesný mechanismus, který tyto výlevy spouští, zatím není zcela objasněn.

Vědci ale poté přišli s dalším překvapivým zjištěním –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v extrémně slané a železité vodě žijí mikroorganismy, které přežívají bez slunečního záření. Díky nim mohou výzkumníci získat cenné poznatky, které mohou přispět k výzkumu možností života mimo Zemi.

Nekončící fascinace

Krvavé vodopády nejsou žádnou novinkou, ale jejich vizuální síla v kombinaci s neznalostí širší veřejnosti z nich dělá ideální „virální“ fenomén. Připomínají, že i dobře prozkoumaná planeta skrývá místa, která vypadají jako z jiného světa – a že za zdánlivě děsivými jevy se často skrývá „jen“ chemie, fyzika a biologie.

Antarktida tak opravdu nekrvácí.

Zdroj: Live Science, National Geographic, Instagram