"Unikátnost celého projektu je v tom, že si závodníci musí loď, se kterou poplujou, postavit sami a já jako jediný Čech se do téhle bláznivé akce pouštím," říká. "Mám rád přírodu a baví mě si ji užívat na maximum, adrenalin je vedlejší," tvrdí 35letý sportovec, který rád překonává svoje hranice nejen na vodě, ale i ve vzduchu a na zemi.
Prvním sportem, kterému se věnoval od dětství, bylo sjíždění divoké vody. "Dostal jsem od rodičů kajak a učil jsem se na řece u domu. Většina lidí zná slalom na divoké vodě. Já jezdil převážně sjezd, který probíhal převážně v horském prostředí, a to mě bavilo. Dostal jsem se až do juniorské reprezentace, na pár světových pohárů a podařilo se mi získat druhé místo na mistrovství světa," popisuje svoje začátky na vodě. V 17 letech se však rozhodl, že místo sbírání úspěchů v seniorské kategorii se vrhne do nového sportu.
Během vysokoškolského studia v Brně tak začal chodit trénovat na horolezeckou stěnu a s partou přátel absolvoval výstupy ve Vysokých Tatrách, v Alpách i v Himálaji.
"Přitahovaly mě hory, chtěl jsem vidět svět z výšky. Tak jsem začal s lezením a s paraglidingem. Možná jsem byl trochu líný na to, abych po vylezení kopce šel dolů zase pěšky, a taky jsem toužil vidět více věcí za kratší čas," přiznává Krysta. A pokračuje: "Když člověk uletí na paraglidu například sto kilometrů, je to mnohem intenzivnější sportovní zážitek a přírodu si více užije."
Extrémní přelet Alp
Podobně jako kdysi ve sjezdech na divoké vodě také v paraglidingu se dal na profesionální kariéru a absolvoval několik světových závodů.
Jako jediný Čech se v roce 2013 zúčastnil extrémního paraglidingového závodu přes Alpy s názvem Red Bull X-Alps, což je jeden z nejtěžších outdoorových závodů na světě. Během dvanácti dní urazil 1469 kilometrů vzduchem a dalších více než šest stovek uběhl s padákem na zádech. Skončil na 19. příčce z výběru 33 nejlepších pilotů na světě.
"Start je v Salcburku a cíl v Monaku, vzdušnou čarou je to přes tisíc kilometrů. V závodu jsou takzvané otočné body, které musíte protnout. Některé vzduchem, jiné po zemi. Reálně tak závodník absolvuje mnohdy dvojnásobnou vzdálenost," vysvětluje pravidla.
Ačkoliv se český sportovec nedostal na přední příčky, podařilo se mu zaletět několik osobních rekordů a pokořit vzdálenosti, o kterých dříve snil. "Do závodu se vybírá třicítka nejlepších lidí z celého světa, takže dostat se do výběru je samo o sobě velká pocta," říká s hrdostí.
"Cokoliv si zamaneme, je možné uskutečnit"
Znovu by ale do tak extrémního závodu nešel. "Rád dělám věci naplno, a pokud se člověk létání nevěnuje dlouhodobě a naplno, nemá smysl závodit," tvrdí. Dnes už létá převážně rekreačně i na jižní Moravě, kde momentálně žije. Svou lásku k outdoorovým dobrodružstvím uplatnil také v podnikání, vlastní společnost na adrenalinové zážitky s názvem BivaQ.
Na příští roky si navíc stanovil nové, o nic méně náročné cíle. Přihlásil se do série světových sólo závodů na malé plachetnici a příští podzim jej čeká první meta - přeplout Atlantik. Opavský rodák přiznává, že rozhodnutí přeplout na 5,8 metrů dlouhé jachtě svět bylo impulzivní.
"Na životě je podle mě nejkrásnější to, že cokoliv si zamaneme, je možné uskutečnit, pokud máme dost síly jít si za tím. Vždycky když jsem něco chtěl a něco jsem tomu obětoval, dopadlo to dobře," říká optimisticky. A názor jej nedonutila změnit ani jarní pandemie koronaviru, která jeho projekt Across the Horizon poněkud zdržela.
"Překážky mám rád," dodává na vysvětlenou. Výdaje na příští sezonu, stavbu lodi a závod přes Atlantik vyjdou přibližně na dva miliony korun. Částečně se mu podařilo rozpočet pokrýt, ale stále se musí spolehnout na pomoc sponzorů, které shání.
Michal Krysta (35 let)
- Pochází z Opavy, žije na Jižní Moravě.
- Studoval na Masarykově univerzitě a Vysokém účení technickém v Brně.
- Extrémním sportům se věnuje prakticky od dětství. Začínal na divoké vodě, poté se věnoval horolezectví a paraglidingu.
- Získal druhé místo na Mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě a na svém kontě má i náročný prvovýstup v Himálajích.
- Jako jediný Čech se v roce 2013 zúčastnil extrémního paraglidingového závodu Red Bull X-Alps, ve kterém skončil na 19. místě. Příští rok se zúčastní sólového závodu na plachetnici přes Atlantik.
- Vlastní firmu na outdoorové zážitky s názvem BivaQ.
Chtěl přeplout Atlantik, nakonec se přihlásil do soutěže
Jachting pro něj není úplnou neznámou, první zkušenosti s ovládáním lodi získal už jako dítě na rybníku. A nedávno si koupil svou první loď, která momentálně kotví v Řecku.
"Chtěl jsem na jaře doplout na Kanárské ostrovy a na podzim se z nich plavit přes Atlantik. Jenomže koronavirus mi zmařil plány a přemýšlel jsem, že je posunu o rok dál. Pak jsem se na internetu dočetl o závodu kolem světa a postavení vlastní lodě a ten nápad mě fascinoval," popisuje.
Loď Michala Krysty, se kterou absolvuje celkem šest dlouhých závodů napříč světovými moři a oceány, je zatím především na papírových plánech. "Podle plánku si můžete nechat jednotlivé díly nařezat z vhodného materiálu, nebo si všechny díly objednat a poskládat si je sám. Já půjdu střední cestou, aby stavba netrvala příliš dlouho, ale loď si chci postavit sám," říká.
Loď musí být hotová do konce roku, aby na ní nejpozději v březnu mohl začít trénovat. "S nějakými pracemi jsem začal, ale čekám už dlouho na materiál z Itálie, který se kvůli koronaviru pozdržel," říká Krysta.
Loď podle návodu na internetu
Konstrukce lodi je podle českého sportovce celkem jednoduchá a skládá se z dřevěných žeber, překližky a laminování. "Je to jednoduchá, klasická konstrukce, která vyžaduje určitou zručnost, trpělivost a pár rad zkušených stavitelů. Většina se dá sestavit svépomocí. Na internetu je spousta návodů, lidi dokumentují a sdílejí, jak postavili svou plachetnici," přibližuje.
Plachetnice nejmenší lodní třídy však musí splňovat určité parametry, jako je přesná váha, předepsané materiály a další specifikace.
Měsíční sólo plavba přes Atlantský oceán bude jeho první. "Mám za sebou několik sólových plaveb ve Středomoří, ale zkušenosti budu teprve sbírat. Jsem takový dobrodruh," přiznává.
Před samotným závodem musí absolvovat určitý počet tréninkových mílí, a to i bez moderních navigačních přístrojů tak, aby byl na drsnou plavbu přes oceán co nejlépe připraven.
"V rámci sólových závodů už mám zkušenosti se svou hlavou a psychikou, ale je to jiný typ sportu než pohyb v horách nebo létání, kdy jsem vždycky aspoň večer v kontaktu s někým dalším a pomoc bývá relativně na blízku" říká.
Hodlá tak absolvovat několik týdenních sólo plaveb, aby si na pocit úplné samoty na moři zvykl co nejlépe. "Je potřeba si zvyknout taky na to, že loď stále pluje a někdo ji musí řídit. Budu mít k dispozici pouze větrného autopilota, který se nedá použít do všech podmínek. Obecně není moc času na spánek." Kromě plavebního tréninku si hodlá udržovat také dobrou fyzičku. "Ale nedostatek spánku a případné pocity samoty se natrénovat nedají," uzavírá.
