Když v roce 2012 přijel jako student České zemědělské univerzity v Praze do Indonésie, prošel František Příbrský několik největších trhů se zvířaty na Jávě, Borneu a Sumatře, aby zjistil, jak takový byznys funguje. Nedlouho poté založil na severu Sumatry centrum pro následnou péči o outloně zabavené překupníkům, nedaleko národního parku Gunung Leuser. Poslední roky se také věnuje aktivnímu boji proti nelegálnímu obchodu s divokými zvířaty a chytání pašeráků.
"Obchody se zvířaty se za uplynulá léta přesunuly na internet a sociální sítě. Na některých trzích jsou stále prodejci, ale už prodávaná ohrožená zvířata nevystavují veřejně a nechlubí se tím. Facebook byl prvním místem, kam se obchod z ulice přesunul, a pořád zde třeba frčí prodej ptáků, kteří nejsou v Indonésii považovaní za takovou hitparádu," komentuje Příbrský.
Pokud dnes někdo chce v Indonésii koupit exotické zvíře, nezajde na tržiště, ale připojí se k některé skupině v aplikaci WhatsApp. "Pašování a prodej zvířat je tam mnohem sofistikovanější a je těžší se do takových pašeráckých skupin nabourat," popisuje zoolog.
Chytání pašeráků na WhatsAppu
Přesto se Kukangu a jejich spolupracovníkům před rokem podařilo chytit klíčového člena indonéského pašeráckého gangu s exotickými zvířaty. Pašerák Greed obchodoval s velkými primáty, luskouny, ale také třeba želvami. Během zátahu objevila policie v jeho domě kromě luskouna ostrovního také tři koťata chráněné kočky bengálské a želvu mohutnou.
S dopadením pašeráka pomáhalo několik lidí, někteří z nich mapovali situaci v terénu, jiní online. Jeden z expertů dokonce pocházel až z Chile. "Dělal pro nás na dálku. Vypracovával různé analýzy i pro Interpol o tom, jak se ve světě pašují zvířata, a zjistil, že v Indonésii jde o poměrně častý jev. Tak se postupně naboural do různých whatsappových skupin a získával důvěru pašeráků. Hromadil taky důkazy, abychom měli dost podkladů pro jeho chycení," vysvětluje český přírodovědec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jakmile ochránci zvířat navážou komunikaci s pašerákem, požádají o fotky zvířat, která prodává, a papírové potvrzení s datem, aby měli jistotu, že jde o skutečnou fotku, nikoliv obrázek stažený z internetu.
"Důležité je získat důvěru pašeráka, aby byla akce policie úspěšná, nikdo se během zátahu nezranil a aby pašeráka nachytali se zvířaty. V Indonésii totiž často platí, že závažnost případu se odvíjí podle množství chycených a prodávaných zvířat a jejich částí. To ale nevypovídá nic o tom, jak je pašerák aktivní," říká Příbrský.
Luskouní šupiny přidávají do metamfetaminu
Češi stojí při samotném chytání pašeráků spíše v pozadí. Většinu práce vykonává indonéský tým, aby byl důvěryhodnější pro místní policii a úřady. "Pokud nasbíráte dostatečné množství důkazů k tomu, že se někde pašují zvířata, naši indonéští vyšetřovatelé osloví policii kvůli spolupráci. Samotný zátah pak vykoná policejní jednotka na základě našich podkladů," vysvětluje přírodovědec.
Ne všichni pašeráci, které jejich organizace za uplynulá léta chytila, však nakonec skončili za mřížemi. "Někteří byli bohužel propuštěni na kauci, protože zasáhli korupčníci od policie či soudu," dodává český přírodovědec s tím, že to pro organizaci a jejich spolupracovníky představuje jisté riziko.
Přestože vědci v posledních letech mluví o tom, jak globální oteplování přispívá k vyhynutí druhů, největším rizikem pro zvířata stále zůstává člověk. V případě kriticky ohrožených luskounů v Indonésii je to také drogový průmysl. Tým kolem Františka Příbrského zjistil, že luskouní šupiny přidávají výrobci drog do metamfetaminu, v Česku známého jako pervitin.
"Od pašeráků jsme zjistili, že šupiny kvalitu a účinek metamfetaminu zvyšují. Když jsem v roce 2015 měl v jedné indonéské léčebně pro drogově závislé přednášku, jeden posluchač mi přiznal, že jeho otec je do drog přidával. Myslel jsem si, že je to jen nějaká výjimka. Nakonec se ale ukázalo, že je to velmi časté a že právě produkce metamfetaminu může hrát zásadní roli v obchodu s luskouny," popisuje přírodovědec.
Oficiální rozsáhlý výzkum na toto téma neexistuje, podle Příbrského však praxe ukazuje, že obchod s drogami má zásadní podíl na vymírání luskounů. Luskouní šupiny nejčastěji míří do Indonésie, Vietnamu a Číny.
Obchody se zvířaty a nemoci se týkají všech
Přestože pandemie koronaviru poukázala na nebezpečí zpracovávání a pojídání exotických zvířat, k úbytku nelegálního obchodu s nimi to podle Příbrského nevedlo.
"Krátkodobě to možná změnilo názor veřejnosti na obchod se zvířaty, ale myslím si, že dlouhodobě to spíš vedlo k tomu, že lidé začali víc řešit své zdraví a omezení života. V Indonésii se kvůli koronaviru někteří lidé závislí na příjmech z turismu vrátili k obchodu se zvířaty," tvrdí český zoolog. Přiznává však, že díky koronaviru přece jenom lidé prozřeli a uvědomili si, že zoonózy, nemoci přenositelné ze zvířat na lidi, a obchod se zvířaty se týkají všech, ať už žijí kdekoliv na světě.
Členové organizace Kukang se kromě záchrany zvířat snaží i o vzdělávání místních dětí nebo zaměstnávání někdejších pytláků, kteří si lovem divokých zvířat vydělávali na živobytí.
"Někdy si tihle lidé pytlačením chtějí jen přivydělat na pivo, někdy je to pro ně koníček. V odlehlých oblastech u lesů to často dělají kluci z nudy, v okolí není žádná zábava, tak farmaří a do toho loví zvířata. Přitom jsou to lidi, kteří mají rádi přírodu. My jim nabízíme práci ochranáře a dobrý plat," tvrdí Příbrský.
Kukang Coffee
- Od roku 2021 funguje na severu Sumatry díky rozvojové pomoci Česka a Velvyslanectví ČR v Jakartě komunita pěstitelů kávy chránící přírodu a ohrožené druhy na ostrově. Ve vesnici Kuta Male stojí také multifunkční kávový dům, kde se káva od pěstitelů zpracovává a skladuje. Část budovy slouží také jako jednací místnost a škola.
- Farmáři sdružení v nově založené komunitě Kukang Coffee museli podepsat oficiální dohodu o spolupráci, která jim zajišťuje všechny výhody členství, jako je například garantovaný odkup jejich kávy projektem za vyšší cenu, než je cena na místním trhu. Zároveň je však tato smlouva zavazuje k ochraně ohrožených a chráněných druhů zvířat.
- Zelená káva, která je ohodnocena na vyšší standard, z této oblasti je následně odvážena do stejnojmenné kavárny v Ústí nad Labem, koupit se dá ale také v ZOO Ústí Nad Labem, v ZOO Ostrava nebo v ZOO Na Hrádečku.
Exotická zvířata jako domácí mazlíčci
Přesné počty luskounů a outloňů nejsou podle českého zoologa známy a všechna zveřejňovaná čísla platí spíše za hrubé odhady. Proti úbytku zvířecích druhů se v Indonésii podle něj stále dělá málo a mít exotické zvíře jako domácího mazlíčka je stále normální. Zmiňuje také populární indonéské pěvecké soutěže exotických ptáků.
"Na těch největších soutěžích berou vítězové hodně peněz nebo třeba auto," vysvětluje zoolog. Pracovníci Kukangu se místním snaží vlastnictví divokých zvířat vymlouvat a odebírat jim je, aby je později mohli vypustit zpět do volné přírody.
Přestože Kukang působí v Indonésii již více než deset let a úřadům pomáhá nelegální obchod potírat, velké podpory ze strany indonéské vlády se mu nedostává. "Indonésané zahraničním neziskovým organizacím stále moc nevěří. Změnu si slibujeme třeba od nového ministra nebo ministryně příští rok," říká s nadějí Příbrský.
Nepomohl ani fakt, že se Kukang objevil v dokumentu streamovací platformy Netflix v rámci série Our Great National Parks. Britský štáb zavítal v roce 2020 a 2021 do národního parku Leuser na severu indonéského ostrova Sumatra, kde organizace operuje. Film hodnotí jako pěknou vizuální vizitku a ubezpečení, že odvádí zásadní práci pro místní ekosystém.
Letos na podzim pak dvojice českých filmařů Ondřej Smékal a Vít Kanyza chystá uvedení svého časosběrného dokumentu o práci česko-indonéského týmu Kukangu. Snímek dokumentuje aktivity, úspěchy i nezdary organizace mezi lety 2019 až 2021.
František Příbrský (35 let)
- Přírodovědec a ochránce divokých zvířat
- Pochází z Ústí nad Labem, již více než deset let ale žije střídavě v Indonésii, v České republice a nově také na Filipínách
- Vystudoval obor zájmové chovy zvířat na České zemědělské univerzitě v Praze, kde napsal diplomovou práci na téma ilegální obchod se zvířaty
- V Indonésii spoluzaložil a momentálně vede nadaci nazvanou Yayasan Peduli Kelestarian Satwa Liar (Nadace na zachování divokých zvířat), která zaštiťuje většinu ochranářských aktivit Záchranného programu Kukang - boj proti nelegálnímu obchodu s divokými zvířaty na Sumatře a ochrana ohroženého druhu primáta outloně. Vedle přímé ochrany divokých zvířat na Sumatře také spoluzaložil a spoluvede nový evropský projekt zvaný Ukradená divočina, zaměřující se na problematiku nelegálního obchodu s divokými zvířaty a částmi jejich těl v Evropě, především pak v České republice
- V současné době pracuje pro Zoologickou zahradu a botanický park Ostrava jako terénní zoolog a koordinátor ochranářských projektů a také působí jako externí poradce pro Zoo Ústí nad Labem. Působí jako poradce pro outloňovité a jejich ochranu v jihovýchodní Asii a je zástupce koordinátora pro chov outloňů malých (EEP) v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
- Nově také přijal výzvu a stal se průvodcem vznikajícímu nevšednímu dokumentárnímu seriálu o proměně role zoo v ochraně zvířat a přírody s názvem Na chvíli na Zemi. Diváci seriálu již příští rok budou moc nahlédnout nejen do zákulisí chovu ohrožených zvířat v zoo, ale podívat se také na několik míst vzdálených tisíce kilometrů od ČR
- Ve volném čase nejraději sportuje a chodí do přírody
