Balonové létání je krásné, ale mohou vás i sestřelit, říká český pilot, jenž chtěl být jako Remek

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
Aktualizováno 10. 8. 2017 20:32
Sedmapadesátiletý český pilot balonů Jan Smrčka se společně s novinářem a cestovatelem Alešem Vašíčkem zúčastní za měsíc mistrovství světa v létání plynovým balonem. Závod startuje ve švýcarském Gruyères a zvítězí ta posádka, která doletí nejdále. Jediní čeští zástupci si budou muset dávat pozor na počasí, výšku, únavu i nečekané zvraty.
Jan Smrčka.
Jan Smrčka. | Foto: ČTK

Jan Smrčka propadl před více než třiceti lety kouzlu létání balonem. Začínal jako sparing partner prvního československého pilota balonů Vratislava Hlavatého. Později si založil vlastní společnost, aby mohl pohled z výšky na českou krajinu zprostředkovat i dalším. Již v září se chystá reprezentovat Česko na mistrovství světa v létání plynovými balony.

Prvotní inspirací k neobvyklému povolání pro něj byl první československý kosmonaut Vladimír Remek. "Říkal jsem si, že to musí být strašně dobrý job," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Později ale pochopil, že druhého kosmonauta Československo mít nebude, a tak bude třeba hledat naplnění jinde.

Druhým důležitým momentem pro něj bylo zhlédnutí dokumentárního filmu Volání výšek z roku 1973, který pojednává o stavbě prvního plynového balonu v Československu. Smrčka se potkal se staviteli na výstavě a fenoménu zcela propadl.

I balony měly svou ligu

Později se s Vratislavem Hlavatým přihlásil do tehdejší balonové ligy, jejíž první kolo se uskutečnilo v Křižanově o Velikonocích roku 1983. Hlavatý se roku 1968 stal prvním pilotem plynových balonů v tehdejším Československu a o deset let později i pilotem horkovzdušných balonů. Byl držitelem několika rekordů ve výškovém i dálkovému letu a kariéru aktivního pilota ukončil teprve před pěti lety ve věku osmasedmdesáti let.

Balonová liga dnes již nefunguje. "Bylo to v době, kdy jsme nemohli cestovat ven, tak jsme pro porovnání soupeřili jeden proti druhému. Ze začátku to byla velká legrace, ale pak do toho vstoupila určitá řevnivost. My jsme to s Vráťou ale vždycky brali jako zábavu," popsal Smrčka.

Právě díky závodění s Hlavatým se Smrčka stal profesionálním pilotem. Létání balonem se věnuje již čtyřiatřicet let. A od roku 1990 má i vlastní společnost poskytující lidem možnost vylétnout do oblak a pozorovat českou krajinu z výšky.

Na MS v létání balonů vás mohou sestřelit

Přesně za měsíc se dnes sedmapadesátiletý Smrčka a jeho sparing partner Aleš Vašíček zúčastní neoficiálního mistrovství světa v létání plynovými balony - Poháru Gordona Bennetta. Všechny balonové týmy startují téměř ve stejnou chvíli z jednoho místa, kterým je letos švýcarské město Gruyères. Vítězem se stane posádka, která doletí nejdál. Ve vzduchu mohou být i několik dní.

Závodníci však mají vymezenou plochu, kam mohou letět. Plynové balony se například nesmí dostat do Maroka, Kosova, na Ukrajinu či do Běloruska. "V roce 1993 sestřelili v Bělorusku dva balony raketou z vrtulníku kvůli tomu, že narušili ochranný prostor jaderné elektrárny. Zaměstnanci řízení letového provozu je sice pustili, ale neoznámili to vojákům. Vojáci to považovali za akt agrese a sestřelili je," popsal smutnou historku český pilot.

Sám Smrčka si z výšky prohlédl již několik zemí. Má za sebou výlety balonem nejen po Evropě, ale podíval se také do Spojených států, Izraele, Mongolska i afrických států.

Ačkoliv vážné ohrožení ve vzduchu nezažil, ve Spojených státech se například provinil tím, že přistál uprostřed indiánské rezervace. "Museli jsme to jít vysvětlit náčelníkovi. Ten byl relativně v pohodě," popsal. Nejraději ale stejně létá nad Českem. "Je málo míst, kde je kopcovitý terén, lesy, louky, pole…Česká země je opravdu moc hezká," uvedl.

Novinář Aleš Vašíček zase absolvoval několik expedic s Land Rovery do Afriky a na Blízký východ. Kromě toho v roce 2013 vyrazil s Danem Přibáněm žlutým trabantem napříč Jižní Amerikou. S Janem Smrčkou se seznámili při jedné z reportáží pro pořad Víkend. Vašíčka létání balonem zaujalo natolik, že se mu rozhodl dále věnovat.

Meteorologický průzkum, 700 kilo písku a vysílačky

A jak vypadá takový závodní let balonem? Pilot toho musí obstarat daleko více než při běžném, rekreačním létání. Zásadní je například meteorologický průzkum možné trasy letu, aby byla cesta pro posádku bezpečná. Jednak z hlediska počasí, ale také kvůli letovému provozu. Poté, co je stanovena strategie letu, začnou přípravy samotného balonu k letu.

Smrčka a Vašíček tak budou muset například nasáčkovat zhruba 700 kilo písku do pytlíků a přepravit je na místo a dále připravit veškerou potřebnou techniku. Posádka disponuje stejným vybavením jako dopravní letadla typu Boeing. Kromě vysílačky s velkým dosahem na leteckých frekvencích musí mít i radarový odpovídač, aby byla známa jejich výška a rychlost.

"Potom potřebujeme navigační přístroje, protisrážkové osvětlení a záchranné prostředky pro případ přistání na vodě. Dále i oblečení jak na den, tak na noc a spací pytel, protože se během letu potřebujeme střídat nejen v řízení balonu, ale i v odpočinku. No a v neposlední řadě jídlo a hygienické vybavení," vyjmenoval Smrčka.

Proto, aby se do balonu vešlo všechno vybavení a závodníci se mohli i vyspat, je koš speciálně upraven. Některé věci jsou pod lůžkem, jiné v kapsách kolem balonu.

Dva a půl dne ve vzduchu

Přesto většinou posádka nevydrží ve vzduchu déle než dva a půl dne, a to jsou podle Smrčky špičkoví závodníci. Své maximum bude s Alešem Vašíčkem teprve hledat, ve vzduchu však musí oba dva zůstat pořád ve střehu, naspat by tak měli alespoň osm hodin denně.

"Lidský faktor je naprosto rozhodující věc a útočit na nás bude několik nejrůznějších vlivů. Ať už únava, nebo nedostatek kyslíku ve vysokých výškách, musíme mít i vybavení pro okysličování. Zápasíme taky s poměrně velkým chladem," doplnil Smrčka.

Plynové balony se totiž většinou pohybují ve výšce tři až čtyři kilometry. "Maximální výška, kterou balon může během soutěže letět, je šest kilometrů," uvedl pilot.

Pohár Gordona Bennetta se kvapem blíží, oba muži však trénují pravidelně již od března. Nacvičují například manévrování ve vysokých výškách, přistání za složitých podmínek a podobně. "Je důležité, abychom si na sebe s kolegou zvykli a dívali jsme se na věci podobně. Udělali jsme spolu již poměrně hodně letů, jak horkovzdušným, tak plynovým balonem," popsal Smrčka.

Doufá, že se Dva fousáči v balonu, jak se jejich tým jmenuje, dokážou připravit na všechny situace. Druhým dechem však dodává, že se musí připravit i na to, že je může během závodu něco překvapit.

Přelet kanálu La Manche za 43 minut

Smrčka je zkušený pilot, nalétány má tisíce hodin a je držitelem světového prvenství za přelet nad Řípem, Sněžkou či slovenskou nejvyšší horou - Gerlachovským štítem. V roce 1998 přeletěl v horkovzdušném balonu za pouhých 43 minut kanál La Manche. Tento extrémní závod navíc absolvoval v ne zcela ideálních podmínkách, Evropu tehdy sužovaly několikadenní deště.

Přistál tehdy na letišti v Calais. "Na La Manchi jsem si mohl dovolit jít hodně na hranici a stálo to za to, bylo to moc fajn," zavzpomínal a dodal, že riskovat si dovolí, jen když letí sám. Let přes La Manche patří dodnes k jeho nejoblíbenějším.

Na startu mistrovství světa plynových balonů budou Smrčka s Vašíčkem jedinými Čechy. A ať už skončí na jakémkoliv místě, jejich spolupráce bude pokračovat zřejmě i po závodu. O létání balonem by v budoucnu rádi natočili pořad.

 

Právě se děje

Další zprávy